Potravinová alergie a potravinová nesnášenlivost jsou v poslední době velmi diskutovanými tématy, lze říci až módními. V obou případech se jedná o nežádoucí reakce na potraviny a oba dva odborné názvy jsou hojně užívány, a to jak odbornou, tak i laickou veřejností. Bohužel ne vždy zcela správně. Dokonce až jeden ze tří lidí udává, že je alergická či alergický na nějakou potravinu.
Ve většině případů se však ve skutečnosti nejedná o alergii, ale o zcela jinou reakci na potravinu. Mnohdy se jedná o projev potravinové nesnášenlivosti (intolerance) nebo psychické averze vůči dané potravině či pokrmu. Jaký je tedy rozdíl mezi těmito nežádoucími reakcemi na potravinu, čím se od sebe navzájem liší?
Co je alergie?
Alergie, obecně, je nepřiměřená, reakce imunitního systému člověka. Imunitní systém chrání náš organizmus před nežádoucími účinky látek, působících ve vnějším prostředí, které se snaží následně odstranit, zlikvidovat. Látkám, které jsou schopny tuto reakci imunitního systému vyvolat, říkáme antigeny. Mezi antigeny patří například viry či bakterie; reakce imunitního systému vůči nim je pak zcela přirozenou reakcí organizmu.
V případě alergie však dochází k vyvolání imunitní odpovědi organizmu i látkami, které se běžně vyskytují v okolí a které jsou jinak neškodné. Těmto látkám říkáme alergeny. Reakci na alergeny z potravin následně označujeme jako potravinovou alergii. Pokud tedy chceme hovořit o potravinové alergii, musí se jednat o imunitní reakci, u které musí být potvrzena příčinná souvislost mezi laboratorními výsledky, konzumací potraviny a příznaky této imunitní reakce.
Jaký je rozdíl mezi potravinovou nesnášenlivostí a alergií?
Při potravinové nesnášenlivosti sice také dochází k nežádoucí reakci organizmu na potravinu, avšak tato reakce nezahrnuje imunitní systém, k reakci dochází na úrovni systému trávicího. Dobrým příkladem potravinové nesnášenlivosti je laktózová intolerance, kdy v trávicím systému postižené osoby chybí trávicí enzym laktáza. Postižený jedinec poté není schopen řádně strávit mléčný cukr laktózu, což mu může způsobit řadu nepříjemností.
Nejčetnější nežádoucí reakcí na potraviny je však bezkonkurenčně psychogenní averze – to je duševní odpor vůči dané potravině. Touto averzí trpí až 20 % populace.
Použitá literatura:
WHO, INFOSAN Information Note No.3/2006-Food Allergies
Fuchs,Martin MUDr.,Practicus 6/2008, http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2008-06/30-potravinova-alergie.pdf
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
Autor: eg