Bezlepková dieta je nedílnou součástí léčby celiakie. Může však přinášet výhody i lidem, kterým byla tato diagnóza vyloučena. Část populace totiž trpí neceliakální glutenovou senzitivitou (NCGS), která má podobné projevy jako celiakie. Mimo ni může být NCGS zaměněna s alergií na pšenici nebo syndromem dráždivého tračníku.
NCGS je poměrně novým termínem, který je v současnosti předmětem intenzivního zájmu. Ačkoli první zmínky popisující senzitivitu na lepek se objevily již před 40 lety, název neceliakální glutenová senzitivita poukazuje na lepek, který nebyl jednoznačně potvrzen jako skutečný viník onemocnění. Alternativním názvem by mohla být Neceliakální pšeničná senzitivita, ten však nezohledňuje roli dalších obilovin jako žita a ječmene.
Výskyt NCGS se pohybuje v rozmezí od 0,6 % do 6 %. Přesnou četnost v populaci je však těžké odhadnout, neboť bylo provedeno málo studií. Mnoho osob také začne dodržovat bezlepkovou dietu bez předchozí porady s lékařem, což stanovení diagnózy ztěžuje. I když neznáme přesné faktory, které stojí za vznikem NCGS, ze současných poznatků vyplývá, že častěji postihuje ženy a osoby v mladším až středním věku.
Patofyziologie NCGS není zatím zcela objasněna, původním předpokladem byla senzitivita na lepek na podkladě vrozené imunitní odpovědi, nicméně některé nedávné studie poukazují na přítomnost ukazatelů specifických pro získanou imunitu. Nicméně specifický ukazatel NCGS zatím neexistuje. Současné stanovení diagnózy NCGS je založeno na zlepšení symptomů při bezlepkové dietě, histologickém i sérologickém vyloučení celiakie a dále vyloučení alergie na pšenici. U části osob s NCGS jsou přítomny IgG protilátky proti gliadinu, které však nejsou specifické a najdeme je i v jiných případech.
NCGS se projevuje gastrointestinálními a extraintestinálními symptomy objevujícími se brzy (do několika hodin či dnů) po konzumaci rizikové potraviny. Na rozdíl od celiakie, nedochází u NCGS k poškození sliznice střeva. Mezi nejčastěji se vyskytující gastrointestinální příznaky patří nadýmání, bolesti břicha, průjem, zácpa a bolesti v epigastriu. Častými extraintestinálními projevy jsou potom pocity diskomfortu, únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů.
Jelikož přesná role lepku ve vzniku symptomů NCGS nebyla dosud objasněna, existuje možnost, že za symptomy stojí jiná složka obilovin. Dalšími zvažovanými látkami jsou inhibitory amylázy a trypsinu nebo skupina fermentabilních oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů, označovaná jako FODMAPs. Na vzniku potíží by se také různou měrou mohly podílet lektiny, potravinová aditiva či střevní mikrobiota.
Bezlepková dieta je prvním krokem v eliminaci symptomů NCGS. Z jídelníčku je potřeba vyloučit všechny potraviny z pšenice, ječmene, žita a ovsa. Dietu je vhodné zahájit až po vyloučení celiakie a alergie na pšenici. Po 1–2 letech se doporučuje opět zavést lepek do stravy, neboť není jasné, zda jde o trvalý stav nebo jen dočasnou záležitost.
Většině osob trpících NCGS bezlepková dieta zcela vyřeší potíže, u části osob však potíže přetrvávají nadále. Následně se doporučuje zavést dietu s omezením FODMAPs, která má efekt i při syndromu dráždivého tračníku. Dieta je založena na omezení potravin bohatých na FODMAPs, které jsou ve stravě hojně zastoupeny. Tyto látky jsou ve střevech špatně vstřebávány, podléhají fermentaci střevními bakteriemi, a jsou osmoticky aktivní, což vede ke zvyšování obsahu vody ve střevech. Tyto mechanismy vedou k rozvoji nežádoucích symptomů. FODMAPs najdeme v ovoci, zelenině, obilovinách a výrobcích z nich, mléku a mléčných výrobcích a dalších potravinách. Různé potraviny obsahují různá množství těchto látek. Při dietě je tedy vhodné volit potraviny s nízkým obsahem FODMAPs. Dieta je zavedena na dobu 6−8 týdnů. Po této tobě se hodnotí její přínosy. Následně se snažíme najít tolerovanou hladinu FODMAPs, kdy zavádíme do stravy opět i potraviny s vyšším obsahem těchto látek.
NCGS je onemocnění, které stále zůstává opředeno řadou nejasností. Pro bližší porozumění a léčbu je potřeba objasnit přesnou patofyziologii a odhalit látku vyvolávající nežádoucí projevy. Nalezení vhodného specifického ukazatele onemocnění by přineslo velký význam při diagnostice NCGS, která je zatím založena pouze na vymizení nebo zmírnění symptomů na bezlepkové dietě, případně dietě omezující FODMAPs. Tyto nedostatky poukazují na nezbytnost dalšího výzkumu.
Autor: micha
Použitá literatura:
VAZQUEZ-ROQUE, M., A. S. OXENTENKO. Nonceliac Gluten Sensitivity. Mayo Clinic Proceedings [online]. 2015, roč. 90, č. 9, s. 1272–1277 [cit. 2017-04-04]. ISSN 0025-6196. Dostupné z doi: 10.1016/j.mayocp.2015.07.009
HOFFMANOVÁ, Iva a Daniel SÁNCHEZ. Neceliakální glutenová senzitivita. Vnitřní Lékařství. 2015, roč. 61, č. 3, s. 219–227. ISSN 0042-773X.
CATASSI, C., L. ELLI, B. BONAZ, et al. Diagnosis of non-celiac gluten sensitivity (NCGS): The salerno experts’ criteria. Nutrients [online]. 2015, roč. 7, č. 6, s. 4966–4977 [cit. 2017-04-04]. ISSN 2072-6643. Dostupné z doi: 10.3390/nu7064966
DE GIORGIO, R., U. VOLTA a P.R. GIBSON. Sensitivity to wheat, gluten and FODMAPs in IBS: facts or fiction? Gut [online]. 2016, roč. 65, č 1, s. 169–178 [cit. 2017-03-15]. ISSN 0017-5749. Dostupné z doi: 10.1136/gutjnl-2015-309757