Minerální látky jsou anorganické látky, které v těle hrají velmi důležitou úlohu při stavbě tkání, zejména kostí a zubů. Jsou součástí mnoha hormonů a enzymů. Tělo si nedokáže žádnou z těchto látek samo vytvořit a všechny do jedné musí přijímat v potravě.
Vstřebatelnost a využitelnost minerálních látek z potravy je u jednotlivých prvků velmi rozdílná – od jednotek až po desítky procent. Obecně lze říci, že využitelnost minerálních látek z živočišných potravin je lepší, protože v rostlinných potravinách se vyskytuje řada přírodních látek snižujících jejich vstřebatelnost a využitelnost. Přírodními látkami snižujícími využitelnost minerálních látek z rostlinné potravy jsou například šťavelany, fytáty a někdy i vláknina. Tyto rostlinné látky obvykle s minerálními látkami vytvoří sloučeniny (komplexy), které tělo nedokáže vstřebat, a jsou z něj bez užitku vyloučeny.
Podle množství potřebného pro organizmus se někdy dělí na minerální látky v užším slova smyslu vyskytující se v těle v gramových až kilogramových množstvích, a na stopové prvky, které tělo potřebuje v minimálních dávkách, třeba jen v mikrogramech. Mezi minerální látky řadíme sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, chlor a síru. V lidském těle se vyskytují řádově od desítek po tisíc gramů.
Sodík
Sodík je základním kationtem mimobuněčné tekutiny.
Udržuje osmotický tlak tělních tekutin, acidobazickou rovnováhu, udržuje elektrickou aktivitu buněk a přenos nervových vzruchů, působí jako aktivátor některých enzymů a další.
Nadměrné ztráty sodíku mohou nastat při extrémním pocení či průjmech.
Při velké ztrátě sodíku může dojít ke kolapsu organizmu.
České republice stejně jako v jiných vyspělých zemích je však spíše problémem jeho nadbytečný příjem prostřednictvím soli, který je spojený zejména s jeho nepříznivým vlivem na krevní tlak (zvyšování) a tím i rozvoj nemocí srdce a cév a riziko cévní mozkové příhody.
Draslík je základním kationtem tekutiny, která je uvnitř buněk.
Udržuje osmotický tlak buněk a acidobazickou rovnováhu.
Je důležitý pro činnost svalů a nervů (ovlivňuje svalovou kontrakci a přenos nervových vzruchů.
Působí jako aktivátor některých enzymů.
Zdrojem draslíku jsou zejména potraviny rostlinného původu – ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy ale i ryby a maso.
Vápník (calcium)
Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 1200 g vápníku.
Vápník je nejen důležitou součástí kostí a zubů, ale významnou úlohu sehrává i při stažlivosti svalů, přenosu nervosvalového vzruchu a srážení krve.
Nedostatek vápníků vede k osteoporóze, ve spojitosti s nedostatkem vitaminu D pak u dětí ke křivici a u dospělých k osteomalacii.
Vstřebávání vápníku ze střeva snižuje kyselina šťavelová, jeho využitelnost dále ovlivňuje přítomnost vitaminu D či fosfor.
Výbornými zdroji vápníku jsou mléko, jogurty, sýry a jiné mléčné výrobky.
Vápník se rovněž nachází v brokolici, květáku, zelí, kapustě, sóji. Pro využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů je důležitý obsah šťavelanů, které využitelnost vápníku snižují, např. u špenátu a mangoldu.
Fosfor
Tělo dospělého člověka obsahuje cca 700 g fosforu.
Fosfor je důležitou součástí kostí a zubů, ale velmi významnou roli sehrává i při tvorbě a přenosu energie v těle, je součástí buněčných membrán, podílí se na udržování pH krve.
Nedostatečný příjem fosforu je velice vzácný, protože se hojně vyskytuje téměř ve všech potravinách (výjimku tvoří čisté tuky a cukr).
Více než polovinu příjmu tvoří mléčné výrobky, významnými zdroji jsou tavené sýry a nealkoholické nápoje obsahující kyselinu fosforečnou (například kolové nápoje).
Nadbytek fosforu může bránit vstřebávání vápníku a tak se podílet na rozvoji osteoporózy.
Hořčík
Vyskytuje se v hojné míře v kostech a zubech.
V těle aktivuje asi 300 enzymů, je důležitý pro činnost nervů a svalů.
Nedostatek se projevuje křečemi, poruchami srdeční činnosti, zažívacími potížemi.
Fytáty, vláknina a nasycené tuky brání vstřebávání hořčíku.
Dobrým zdrojem jsou celozrnné výrobky, ořechy, zelená listová zelenina, čokoláda, fazole, kiwi, banány, brambory.
Chlor
Chloridové ionty jsou důležité pro fungování základních životních funkcí – udržují osmotický tlak buněk, acidobazickou rovnováhu.
Je důležitou složkou trávicích šťáv (kyselina chlorovodíková produkovaná žaludeční sliznicí).
Nedostatek chloridových iontů v těle může nastat při nadměrném zvracení či při onemocnění ledvin.
Síra
Síra je součástí dvou esenciálních aminokyselin – methioninu a cysteinu.
Vyskytuje se zejména v chrupavce.
Dále se je součástí glutathionu – látky podílející se na detoxikaci organizmu.
Síra je součástí mnoha potravin, její příjem je tak zajištěn v dostatečném množství.
Použitá literatura:
Murray, K. Robert, Granner K. Daryl, Mayes, A. Peter, Rodwell, W. Victor, Harperova Biochemie, 4. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2002
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK