Nejvíce se voda z těla ztrácí ledvinami – močí a potem. Méně pak kůží, plícemi a stolicí. Ztráty vody jsou velmi závislé na jejím příjmu, přijímané potravě, na úrovni pohybové aktivity, teplotě prostředí a oblečení. Močí dospělý člověk ztratí jeden až dva litry vody, uvedené ztráty však mohou v extrémních případech vyrůst až na litrů dvacet při nadměrné konzumaci vody.
Množství moči se mění se stavem hydratace (zavodnění) organizmu – při snížené hydrataci klesá a při zvýšené naopak roste. Pohybová aktivita a teplo produkci moči snižují. Zima a hypoxie (snížené množství kyslíku ve vzduchu) produkci moči naopak zvyšují; to má význam například u horolezců – kdy snížené množství kyslíku ve vzduchu ve vysokých nadmořských výškách spolu s nízkou teplotou zvyšují produkci moči a tím snižují množství celkové tělesné vody a tím pádem i snižují objem cirkulující krve, kterou tímto zároveň zahušťují (zvyšují poměr červených krvinek vůči plazmě).
Stolicí se ztrácí v průměru asi 1 až 2 decilitry vody, avšak toto množství může při průjmech stoupnout až osmkrát. Odpařováním kůží se v průměru ztrácí asi půl litru vody denně a plícemi u lidí se sedavým životním stylem o něco méně, asi 300 ml. Tyto ztráty jsou však velmi závislé na okolním prostředí – teplotě, vlhkosti, proudění vzduchu, prokrvení pokožky či množství oblečení a nadmořské výšce. Ztráty vody dýcháním mohou u aktivní osoby v přímořské oblasti stoupnout i o něco více než půl litru a ve vyšší nadmořské výšce dokonce ještě o dalších 200 ml, obzvláště jsou-li vlhkost vzduchu a teplota velmi nízké.
Autor: eg
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006