S tvrzením, že mléko zahleňuje, se setkal jistě mnohý z nás. U nemalé části obyvatel tato domněnka vede k vyloučení mléka z jídelníčku. Je to ale správné rozhodnutí? Opravdu vede konzumace mléka k produkci hlenu v lidském organizmu s negativním dopadem na zdraví? Při hledání informací na toto téma se často narazí na několik možných vysvětlení.
Jedno se opírá o vznik malé vrstvy filmu na povrchu sliznice trávicího a dýchacího traktu. Jedná se o vznik emulze (směsi tuků a vody s dalšími látkami), která se pro svou ochrannou funkci využívá při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu (žaludeční vřed) nebo otrav. Někteří autoři k tomu dodávají, že tato vrstva se v trávicím traktu rozkládá na základní živiny, které se následně vstřebávají.
Zastánci teorie o negativním vlivu mléka odmítají konzumaci při nachlazení, spojují jeho konzumaci se zánětlivým onemocněním nebo popisují vznik hlenu u dětí s astmatem. Z historického pohledu lze ovšem najít i protichůdné příklady, kdy se konzumace mléka doporučovala právě při nachlazení. Jiné vysvětlení se opírá o subjektivní pocity konzumentů, kteří popisují zlepšení svého zdravotního stavu po vyloučení konzumace mléka, což je často spojeno s uznáváním pravidel tradiční čínské medicíny, která mléko řadí do hlenotvorných potravin. Na druhé straně jedna velice často citovaná a kvalitně provedená studie v roce 2005 vysvětlila pocit zahlenění sugescí studovaných dobrovolníků a vyšší produkci hlenu jednoznačně nepotvrdila. Protichůdnost jednotlivých tvrzení vede ke zmatení veřejnosti a často ke zbytečnému vyloučení mléka ze stravovacích zvyklostí.
Těžko se může nevěřit rodičům, kteří své děti pozorují každý den a kteří se o tvorbě hlenu zmiňují. Stěží také lze popírat záznamy sahající až do 12. století popisující zhoršení astmatu po konzumaci mléka nebo historické záznamy tradiční čínské medicíny. Proto nové studie přistupují s respektem k mnoha individuálním pozorováním i k historickým záznamům a snaží se tvorbě hlenu porozumět a popsat možné principy. Výsledky studií v současné době ovšem nejsou jednotné, ani reprezentativní, často si odporují a neexistuje žádný důkaz o tomto spojení.
Ale skutečnost, že věda něco dnes neprokázala, neznamená, že některé předpoklady nemohou být prokázány v budoucnosti. Jak tedy popisují novější studie teoretický mechanizmus vzniku hlenu?
Vztah mezi konzumací mléka a možnou tvorbou hlenu není možné odvozovat jako běžnou alergickou reakci, situace je mnohem komplikovanější. Mléka můžeme dělit dle různých kritérií, kdy jedním je obsah kaseinu. Kasein je bílkovina v savčím mléce, v kravském tvoří větší část všech bílkovin mléka a dělíme ji na několik typů. Jedním z nich je beta-kasein, který se dále dělí na A1 a A2. Množství jednotlivých bílkovin ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou roční období, způsob chovu krav či stupeň dojení. Při nadměrné konzumaci mléka s obsahem beta-kaseinu A1, může dojít ve střevech odštěpením a přeměnou ke vzniku látky (beta-kasomorfin-7), jež podporuje specifické střevní žlázy (MUC5AC) k produkci hlenu. Ke vzniku této látky však nedochází u všech lidí. Pokud by tato látka nebyla zničena trávicími procesy ve střevě a pronikla přes střevní bariéru do krevního řečiště, mohla by doputovat až do dýchacích cest postižených zánětlivým onemocněním, jakým je např. astma. Při splnění těchto podmínek existuje předpoklad, že by mohla způsobit podobně jako ve střevě i v dýchacích cestách vyšší produkci hlenu.;
Toto vysvětlení ale není dobré chápat jako prostý vztah příčina a následek nebo ho vysvětlovat klasickým schématem alergie. K těmto tvrzením v současné době chybí studie a k samotnému potvrzení je ještě dlouhá cesta. I přes navržené teoretické vysvětlení tvorby hlenu v dýchacích cestách po konzumaci mléka, je nutné zopakovat limity s tímto vysvětlením spojené.
Předpoklady uvažovaného mechanizmu jsou:
● Nadměrná konzumace mléka s vysokým obsahem jednoho typu bílkoviny.
● Kojenci a děti, jelikož u nich je vyšší prostupnost střevní sliznice.
● Přítomnost aktuálně probíhajícího zánětlivého onemocnění dýchacích cest.
● Vzniklá látka v trávicím traktu je schopna se dostat až do dýchacích cest, případně do plic.
U dětí s astmatickým onemocněním, u kterých je pozorován nárůst tvorby hlenu po konzumaci mléka, je doporučena konzultace s lékařem. Jakékoliv vyloučení mléka a mléčných výrobků musí být v jídelníčku zohledněno a musí být zavedeny náhradní zdroje vápníku.
Z daných studií však nijak nevyplývá, že by konzumace mléka a mléčných výrobků u běžné zdravé populace byla schopna vyvolat tvorbu hlenu a není tak důvod na základě tohoto mýtu konzumaci mléka omezovat.
Použitá literatura:
● BARTLEY, J., MCGLASHAN, SR. Does milk increase mucus production? Medical Hypotheses, roč. 2010, sv. 74, č. 4, s. 732-734.
● Calcium and Milk: What’s Best for Your Bones and Health? Harvard School of Public Health [online]. © 2014 [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/calcium-full-story
● LEE, CH, DOZOR, AJ. Do You Believe Milk Makes Mucus? Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine, roč. 2004, sv. 158, č. 6, s. 601-603.
● THIARA, G., GOLDMAN, RD. Milk consumption and mucus production in children with asthma. Canadian Family Physician, roč. 2012, sv. 58, č. 2, s. 165-166.
● THIEME, M. Dairy recommendations for ill pediatric patients. Journal of Pediatric Nursing, roč. 2014, sv. 29, č. 2, s. 180-181.
● WÜTHRICH, B., SCHMID, A., WALTHER, B., SIEBER, R. Milk consumption does not lead to mucus production or occurrence of asthma. The Journal of the American College of Nutrition, roč. 2005, sv. 24, č. 6, s. 547S-55S.
● ZOGHBI, S., TROMPETTE, A., CLAUSTRE, J., EL HOMSI, M., GARZÓN, J., JOURDAN, G., SCOAZEC, JY., PLAISANCIÉ, P. Beta-Casomorphin-7 regulates the secretion and expression of gastrointestinal mucins through a mu-opioid pathway. The American Journal of Physiology - Gastrointestinal and Liver Physiology, roč. 2006, sv. 290, č. 6, s. G1105-13.
Autor: tp