Způsobů, jak stanovit zdravou tělesnou hmotnost existuje několik. Tyto způsoby se liší jednak náročností jejich provedení, jednak svojí vypovídající hodnotou a přesností.
Velmi jednoduchou, avšak nejméně přesnou metodou, se kterou se u nás ještě můžeme setkat, patří takzvaný Broccův index. Podle Broccova indexu se optimální hmotnost rovná rozdílu výšky v centimetrech – 100. Uvedený výpočet však vyhovuje pouze nižším tělesným výškám v rozmezí asi od 155 do 165 cm. I přes určité korekce, kterými byl výsledný index upraven tak, aby vyhovoval i pro jiné tělesné výšky, například zavedením tolerance ± 10 %, není užívání tohoto indexu odborníky doporučováno. Uvedený index totiž nezohledňuje další faktory, které mají na tělesnou hmotnost vliv jako například věk, pohlaví a stavbu těla.
Nejrozšířenějším způsobem, jak stanovit zdravou tělesnou hmotnost, je výpočet Queteletova indexu, který v dnešní době známe pod zkratkou BMI – Body Mass Index, neboli indexu tělesné hmotnosti. BMI je nejčastěji užívaným ukazatelem zdravé tělesné hmotnosti či nadváhy a obezity u dospělých. Je nezávislý na věku a pohlaví.
BMI vyjadřuje plošnou hustotu, kterou zaujímá hmotnost lidského těla ve čtverci o straně rovné tělesné výšce. Vypočítá se podle následujícího vzorce: BMI = váha [kg]/výška2 [m]
Hodnota BMI
Podváha <18.50
Těžká podváha <16.00
Středně těžká podváha 16.00 - 16.99
Mírná podváha 17.00 - 18.49
Normální hmotnost 18.50 - 24.99
Nadměrná tělesná hmotnost 25.00
Nadváha 25.00 - 29.99
Obezita 30.00
Obezita I. stupně 30.00 - 34-99
Obezita II. stupně 35.00 - 39.99
Obezita III. stupně 30.00 - 34-99
Morbidní obezita 45.00
podrobné členění BMI podle Světové zdravotnické organizace
Přestože je BMI celosvětově užívaný, poskytuje nám pouze orientační informaci o tělesné hmotnosti, i když přesnější než index Broccův.
Nadváha a obezita jsou definovány jako nemoci charakterizované zmnožením tukové tkáně v těle. Vyskytují se však jedinci, kteří i při vyšších hodnotách BMI mají normální, nebo dokonce i nižší obsah tuku v těle. Příkladem mohou být sportovci, kteří se adaptovali na vysoký stupeň tělesné zátěže a mají více svalové hmoty. Naopak existuje však i takzvaná skrytá obezita, kdy při normálních, ale i nižších hodnotách BMI může být množství zásobního tuku v těle zvýšeno. Těmto jedincům se pak říká „štíhlí obézní“. BMI, index tělesné hmotnosti, je proto vhodné doplnit dalšími ukazateli.
Stanovení zdravé tělesné hmotnosti u dětí a dospívajících do 18 let věku
Dětský a dospívající organizmus se v období růstu velmi dynamicky vyvíjí, proto se k hodnocení zdravé tělesné hmotnosti v těchto obdobích používají jiná kritéria než u dospělých. Pro posouzení správného tělesného vývoje, zdravé tělesné hmotnosti či nadváhy a obezity u dětí do pěti let věku se používá zařazení dítěte do takzvaného percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší pěti let pak zařazení do pásma grafu BMI.
Autor: eg
Použitá literatura:
Heiner, Vojtěch a kolektiv: Základy klinické obezitologie, 1. vydání, Praha Grada, 2004
Kleinwächterová, H., Brázdová, Z.: Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, 2. vydání, Brno, IPVZ, 2001
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
Pařízková, Jana, Lisá, Lidka et al.: Obezita v dětství a dospívání terapie a prevence, 1. první vydání, Praha, Galén Karolinum, 2007
Provazník, K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi, díl I. - V??živa, 1. souborné vydání, Praha, Univerzita Karlova, 2004