Mikrobiota, dříve mikroflóra, je pojmenování pro komplex mikroorganismů, které žijí za normálních okolností v symbiotickém, tedy oboustranně výhodném vztahu s člověkem. Mikrobiota střev, jakožto nejhojnější soubor mikroorganismů našeho těla, pozitivně ovlivňuje organismus několika funkcemi.
Kromě jiného hraje například významnou roli při udržování ochranné bariéry proti patogenním mikroorganismům. Z hlediska výživy je významná schopnost některých bakteriálních kmenů produkovat vitaminy, např. vitamin K2, biotin, kyselinu listovou a vitamin B12, v malé míře též vitamin B1, B2 a B6. Důležitou úlohou je přeměna cholesterolu a žlučových kyselin na sekundární produkty, což může významně ovlivňovat přeměnu látkovou tuků.
Střevní mikrobiota však představuje velice složitý systém, který se neustále mění. Pod vlivem určitých faktorů, jakými jsou např. nemoc, užívání některých druhů léčiv, změna stravování nebo prostředí, mohou být výše uvedené funkce dokonce narušeny.
Střevní mikrobiota u obézních jedinců
Řada studií z poslední doby poukazuje na vztah mezi složením střevní mikrobioty a obezitou. Doposud nebylo úplně objasněno a jednoznačně zdokumentováno, které druhy střevních mikroorganismů přispívají k rozvoji obezity. Výsledky dosavadních výzkumů však poukazují na to, že dva hlavní bakteriální kmeny osídlující střeva – Bacteroidetes a Firmicutes, jsou zastoupené v odlišném množství u štíhlých a obézních lidí. Zatímco u štíhlých jedinců je poměr Bacteroidetes k Firmicutes na straně Bacteroidetes, u obézních jedinců bylo pozorováno přemnožení kmene Firmicutes. Závěry několika desítek přehledových studií realizovaných na lidech však nejsou jednoznačné, a tak nám lepší objasnění tohoto složitého vztahu dokazují spíše výzkumy realizované na zvířecích modelech.
Teorií, jak působí mikrobiota střeva na náš metabolismus (přeměnu látkovou) a obezitu celkově, je celá řada. Předpokládá se, že nejdůležitějším mechanismem střevní mikrobioty v rámci rozvoje obezity je zvýšené využití energie z potravy a její ukládání do tukových zásob. Má se za to, že za zvýšené ukládání energie je zodpovědné specifické složení střevní mikrobioty. Výzkumy provedené na myších ukázaly, že obézní myši dokázaly uložit větší množství energie z přijaté stravy ve formě tuku v porovnání s myšmi s normální tělesnou hmotností. I zde se ukazuje, že pokud je střevní mikrobiota tvořena převážně kmenem Firmicutes, dochází k rychlejšímu přírůstku hmotnosti v porovnání s jedinci s vyrovnaným složením střevní mikrobioty.
V této souvislosti se nabízejí dvě otázky. Stávají se lidé obézními, protože se jim ve střevě přemnožily bakterie kmene Firmicutes? Nebo je převaha tohoto kmene způsobena v důsledku stravovacích návyků, které následně vedou k rozvoji obezity? Na tyto otázky však vědci ještě stále nemají jednoznačné odpovědi.
Probiotika a tělesná hmotnost
Probiotika jsou živé mikroorganismy dodávané ve formě doplňků stravy nebo stravou samotnou, které příznivě ovlivňují naše zdraví. Probiotika jsou zdraví prospěšná díky posílení imunity a celkovému zlepšení prostředí střeva. Hlavním benefitem je však prevence infekcí vyvolaných patogenními mikroorganismy. Vliv užívání probiotik na rozvoj obezity je aktuálně velmi zkoumaný. Předběžné výsledky studií naznačují, že užívání probiotik rodu Lactobacillus a Bifidobacterium může být výhodné, protože právě tyto dva rody mohou přispívat k redukci hmotnosti u obézních jedinců. Vlivem těchto bakterií dochází k přeměně vlákniny na jednoduché cukry a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (např. kyselina octová, propionová, máselná), což pozitivně ovlivňuje metabolismus, především tuků. Kyselina máselná je hlavním energetickým zdrojem pro buňky střevní sliznice. Dále vykazuje protizánětlivý efekt, dokáže regulovat růst buněk střevního epitelu, pH nebo ovlivňovat peristaltiku střev a podílí se taky na energetickém využití potravy. Kyselina propionová snižuje tvorbu cholesterolu v játrech a ovlivňuje metabolismus glukózy tak, že tlumí glukoneogenezi (= novotvorbu glukózy z necukerných substrátů) a podporuje glykolýzu (= rozkládání glukózy). Pro potvrzení účinku probiotik na redukci tělesné hmotnosti je však důležité zjistit účinné kombinace bakteriálních rodů pro konkrétní osoby s dysbiózou (narušená rovnováha mezi jednotlivými druhy střevních bakterií) a také jejich vhodné dávkování.
autor: PeKu
Použitá literatura:
SANZ, Yolanda, RASTMANESH, Reza a AGOSTONIC, Carlo. Understanding the role of gut microbes and probiotics in obesity: How far are we?. Pharmacological Research . 2013, vol. 69, issue 1, s. 144-155.
MEKKES, M.C., T.C. WEENEN, R.J. BRUMMER a E. CLAASSEN. The development of probiotic treatment in obesity: a review. Beneficial Microbes . 2013, vol. 5, issue 1, s. 19-28
ROWLAND, I., GIBSON, G., HEINKEN, A., SCOTT, K., SWANN, J. et al. 2017. Gut mikrobiota functions: metabolism of nutrients and other food components. European Journal of Nutrition [online], roč. 57, č. 1, s. 1-24, dostupné na: doi:10.1007/s00394-017-1445-8
ANGELAKIS, E., ARMOUGOM, F., MILLION, M., RAOULT, D. 2012.The relationship between gut microbiota and weight gain in humans. Future Microbiology Journal [online], roč. 7, č. 1, s. 91-109, dostupné na: doi: 10.2217/fmb.11.142