Někdy, byť v dobré víře či z neznalosti, rodiče zavedou dítě nesprávné stravovací návyky, které mohou mít pro dítě dlouhodobé zdravotní důsledky. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.
- Neznalosti rodičů o výživě a složení potravy – neznalost technologických úprav, při kterých se zachová maximum živin, neznalost potravin.
- Nevhodná skladba rodinného jídelníčku – nedostatek času na přípravu jídla, stereotypy ve výživě, střídání několika málo oblíbených pokrmů. Příliš malé spektrum nabízených potravin prohlubuje v dítěti neofobii (chorobný strach z něčeho nového), když nastupuje do mateřské školy.
- Nešetrnost v zacházení s potravinami či hotovým jídlem – plýtvání potravinami je spojeno se zbytečným zatěžováním domácího rozpočtu a rovněž zemědělského a potravinářského sektoru. Děti by se měly učit úctě k potravinám a jídlu, a to hned z více důvodů: z úcty k životu, k přírodě i k lidské práci. Takovouto úctu v dítěti musí vypěstovat především rodina.
- Nepravidelnost v jídle celé rodiny – spěch v rodině může způsobit, že rodina ráno nesnídá, přes den se každý stravuje v jiném zařízení a večeře se odkládá na pozdější dobu, když jsou všichni spolu. Dítě je pak nuceno jít ihned spát s plným žaludkem, což mu jednoznačně neprospívá. Prodlužováním intervalů mezi jídly může dojít k poklesu hladiny cukru v krvi, a tudíž je dítě více unavené a nekoncentrované. Problémem u dětí bývá i dodržování pitného režimu, jenž je často pokrýván naprosto nevhodnými nápoji. Mnohdy děti necítí žízeň a nepijí dostatečné množství. Přitom dehydratace u dítěte je mnohem nebezpečnější než u dospělého.
- Nesprávné stravovací návyky rodiny – spousta rodin má v oblibě pouze jídla, která nejsou zrovna vhodnou ukázkou správné výživy, jídla jsou velmi tučná či velmi sladká, slaná nebo hojně kořeněná. Děti si tato jídla oblíbí a poté (nejen) v mateřské škole odmítají pokrmy s jemnější chutí či méně tučné. Rovněž odmítají i jinak upravovaná či jiná jídla, než jaká znají z domova.
- Nevhodné postoje rodičů k jídlu – přeceňování jídla, kdy jídlo je centrem pozornosti, je hlavním kritériem kvality života. Nebo naopak podceňování jídla – jídlo nemůžeme brát pouze jako zdroj doplnění energie, ale mělo by nám sloužit ke zpříjemnění života.
- Nevhodné chování rodičů při jídle – řešení sporů mezi rodiči při jídle, kárání dětí za neúspěchy ve škole či jiné prohřešky během jídla, probírání jiných stresových situací při jídle či jiné emoční výlevy dospělých.
- Nedostatek kultury stolování – stolování na nevhodných místech, stolování v ušpiněném oblečení, se špinavýma rukama, stolování bez příboru, z papíru. Mnozí dospělí neumí správně používat příbor, nepoužívají ubrousky. Samozřejmostí by měl být čistý ubrus, čisté nádobí.
- Nevyvážené, extrémní diety – pokud dítě netrpí žádnou vážnou nemocí a lékař sám nenaordinuje dietu, je velmi nevhodné, aby dítě nějakou dietu drželo, natož pak jakýkoli druh redukční diety. Dívky si již v raném mládí mohou díky takovýmto dietám svých matek vytvořit špatný postoj k jídlu, což se v pozdějším věku může projevit poruchami příjmu potravy. Řeč však nemusí být pouze o dietách, ale i o alternativních směrech výživy jako jsou veganství, makrobiotika, striktní vegetariánství a další. Při jakémkoli extrému ve stravování může dojít k narušení rovnoměrného vývoje a růstu dítěte.
- Nerespektování věkových a vývojových zákonitostí a individuality dítěte – malým dětem nepodáváme pokrmy, které nejsou určeny jejich věku, dítě nenutíme do jídla, když projevuje odpor, nenutíme rovněž dojídat vše, co dostalo na talíři.
Použitá literatura:
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
Autor: eg (upraveno dle prof. MUDr. Jiřího Nevorala, CSc.)