K obecným negativním účinkům energetických nápojů lze v souvislosti s jejich konzumací dětmi a mladistvými zdůraznit zejména několik aspektů charakteristických pro tyto věkové skupiny. Dětství a adolescence jsou obdobími rychlého růstu a také obdobími, kdy probíhá poslední fáze vývoje centrální nervové soustavy dítěte.
Pro zdravý vývoj je třeba adekvátní přísun živin (správná výživa) a dostatek spánku. Konzumace energetických nápojů je spojována jak s narušením spánkového režimu, tak i stravovacích návyků.
Energetické nápoje jsou dospívajícími konzumovány pro podporu jak sportovních, tak i studijních výkonů. Velmi populární je také společná konzumace energetických a alkoholických nápojů. Energetické nápoje snižují u dospívajících subjektivní pocity vnímaní opilosti, nesnižují však její objektivní příznaky (hladinu alkoholu v krvi). Společná konzumace alkoholických a energetických nápojů tak bývá například spojována s daleko častějším výskytem dopravních nehod.
Cukr, kofein a další stimulanty obsažené v energetických nápojích mohou synergicky zvyšovat postprandiální hyperglykémii (tj. zvyšovat po jejich konzumaci hladinu glukózy v krvi), což se může stát závažným u dětí trpících diabetem (cukrovkou). Navíc vysoký obsah cukru v těchto nápojích se může negativně projevit na celkovém energetickém příjmu dětí a na následném nárůstu jejich tělesné hmotnosti.
Vyšší konzumace energetických nápojů, zejména jejich „light“ verzí (to je nápojů slazených sladidly nikoli cukrem), byla také pozorována u dospívajících trpících poruchami příjmu potravy, zejména pak u jedinců trpících mentální anorexií. Energetické nápoje jsou jimi využívány jako prostředek k boji s únavou, kterou si způsobují omezováním příjmu potravy, a také jako prostředek k omezení chuti k jídlu, vyvolání průjmu a diurézy.
V souvislosti s dospívání je také třeba zmínit vzájemné ovlivňování vstřebávání vápníku a kofeinu ve střevě. Vápník je důležitý pro mineralizaci a zdraví kostí a prevenci osteoporózy v pozdějším věku.
Energetické nápoje nejsou to samé co nápoje sportovní. Tyto dva druhy nápojů by se měly od sebe striktně rozlišovat. Sportovní nápoje mohou být sice konzumovány dětmi, avšak v odůvodněných případech, to je po dlouhodobém intenzivním sportovním výkonu, nikoli však běžné hře.
Byť mnohé účinky energetických nápojů jsou ještě předmětem výzkumu, v jednom se odborná veřejnost shoduje. Energetické nápoje by neměly být součástí jídelníčku dětí a dospívajících. Dospělými by pak měly být konzumovány pouze ve výjimečných případech.
Autor: eg
Použitá literatura:
SEIFERT, S. M. et al.: Health Effects of Energy Drinks on Children, Adolescents, and Young Adults. Pediatrics, 2011. sv. 127, č. 3, s. 511 – 528.
Committee on Nutrition and the Council on Sports Medicine and Fitness: Clinical Report – Sporst Drinks and Energyk Drinks for Children and Adolescents: Are They Apppropriate?, Pediatrics, 2011
EFSA- Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food, The use of taurine and D-glucurono-?-lactone as constituents of the so-called “energy” drinks, The EFSA Journal (2009) 935, 1-31 http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/935.pdf
Temple Jenifer L.:, Caffeine Use in Children: What we know, what we have left to learn, and why we should worry, Neuroscience & Biobehavioral Reviews
Volume 33, Issue 6, June 2009, Pages 793-806
O'Brien MC, McCoy TP, Rhodes SD, Wagoner A, Wolfson M.: Caffeinated cocktails: energy drink consumption, high-risk drinking, and alcohol-related consequences among college students., Acad Emerg Med. 2008 May;15(5):453-60.
Kavita M. Babu MD, Richard James Church MD, William Lewander MD: Energy Drinks: The New Eye-Opener For Adolescents, Clinical Pediatric Emergency Medicine
Volume 9, Issue 1, March 2008, Pages 35-42