Důvody, proč se lidé stravují poněkud jinak, než doporučují odborníci na výživu, jsou různé a často bohužel nepodložené vědeckými poznatky. Volba pro nekonvenční směr může být projevem protestu, módní záležitosti nebo touhou vyzkoušet něco nového.
Trendem, jehož další rozvoj můžeme spolu s americkými odborníky i nadále očekávat je i tzv. „dietaření“, zde se sice mnohdy nejedná o místně definovatelný styl stravování, ale o stále častější propadnutí „mýtu snadných diet“, pomocí něhož se jedinci trpící nadváhou snaží vypořádat se svojí, třeba i pouze domnělou, nadměrnou hmotností.
Příklady známých diet:
Dělená strava je založena na odděleném příjmu potravin, zdrojů sacharidů a zdrojů bílkovin. Podle této teorie současná konzumace sacharidů a bílkovin, vyžadujících odlišný způsob trávení – různé enzymy v odlišných částech trávicího traktu, vede ke kvašení a zahnívání nestrávené potravy a následně ke zdravotním potížím.
Problém této teorie dělené stravy, kterou sestavil koncem 19. století dnes již zapomenutý Dr. Haye, spočívá v tom, že v běžné stravě živiny oddělit nejde, proto se výběr potravin řídí podle toho, kterou živinu obsahují nejvíce. Z tohoto hlediska se např. těžko zařadí jediná potravina, kterou má člověk k dispozici v kojeneckém věku, tj. mateřské mléko, které obsahuje všechny základní živiny. Teorie oddělení složek stravy je z fyziologického hlediska absurdní, neboť nezávisle na tom, jakou stravu člověk jí, jsou v tenkém střevě současně přítomny všechny enzymy a nikdy nejde o oddělené štěpení bílkovin, tuků nebo sacharidů. K přednostem dělené stravy patří zvýšený příjem ovoce a zeleniny a snížený příjem energie.
Výživa dle krevních skupin vychází z historického vývoje antigenů AB0 u člověka a vhodné a nevhodné potraviny určuje podle slučitelnosti dané krevní skupiny s látkami bílkovinné povahy, tzv. lektiny. Potraviny jsou rozděleny podle obsahu lektinů a pro každou krevní skupinu jsou navrženy vhodné potraviny.
Nositelé skupiny 0 by měli dávat přednost živočišným potravinám jako nosičům bílkovin. Pro skupinu A je nejvhodnější vegetariánská strava. Mléčné výrobky jsou vhodné pro skupinu B. Skupina AB má poměrně neomezený výběr.
Ačkoliv některé krevní skupiny mají větší sklon k určitým chorobám, vysvětlení podle této teorie není dostatečné. Imunitní systém člověka je mnohem komplikovanější a zahrnuje i jiné, neméně důležité mechanizmy. Lektiny jsou obsaženy převážně v potravinách rostlinného původu, a ty lze tepelně upravit, neboť jsou často termolabilní (ničí se vyšší teplotou).
Tento netradiční způsob výživy může vést k jednostranné stravě i k nevyváženému příjmu některých živin, především vápníku a železa.
Nízkosacharidová dieta, nebo také Atkinsonova dieta vychází z teorie Dr. Atkinsona, která jednoduše řečeno, předpokládá, že naše tělo získává energii nejrychleji a nejsnadněji ze sacharidů, především z cukru a obilného škrobu, který je složen z glukózy. Předpokládá, že pokud sacharidy a cukry vyloučíme ze stravy, musí pak organizmus využívat jiný zdroj energie, a to naše tukové zásoby.Atkinsonova dieta je velmi populární, zejména v USA a Velké Británii, tedy zemích s vysokým výskytem nadváhy a obezity, a to proto, že vyžaduje velmi málo a slibuje téměř vše.
Tato dieta totiž nezakazuje potraviny, které jsou v jiných dietách zapovězené. Povoleny jsou tučné potraviny i uzeniny a maso.Rizika této diety spočívají v podpoře téměř neomezené konzumace tučných pokrmů, což zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév a rakoviny z nadměrného přijmu tuků, může být také riziková pro ledviny v důsledku vyššího příjmu bílkovin.
Navíc veškeré současné poznatky o udržení zdravé tělesné hmotnosti ukazují, že tato cesta vede pouze přes vyrovnanou bilanci v příjmu a výdeji energie. Současně musí být zajištěn i příjem všech pro funkci organizmu potřebných výživových faktorů (bílkoviny, lipidy, sacharidy, vitaminy, minerální látky, vláknina, fytonutrienty).
Snadných diet lze nalézt velmi mnoho, s každou sezonou se objeví nová „ještě zaručenější“ či „konečně“ ta zaručená dieta, která slibuje rychlé a trvalé snížení hmotnosti bez trápení a bez cvičení. Je to sice krásná vize, leč nesplnitelná. Přitom prevencí nadváhy a obezity není držet nějakou dietu, stačí jen „naučit se pořádně jíst“, a k tomu nám stačí 3 P. „tři Pé“ – PESTŘE, PRAVIDELNĚ a PŘIMĚŘENĚ, přičemž přiměřenost je dána množstvím pohybové aktivity.
Ba naopak – chcete-li přibrat, držte přísné diety!
Nesmyslné a zbytečné hubnutí vede k tomu, že tělo se brání nízkému příjmu energie a sníží svůj klidový výdej energie. Klidový výdej energie je podstatnou součástí celkového energetického výdeje, jedná se o energii nutnou k zajištění základních životních pochodů, jako je dýchání, stabilní tělesná teplota apod. V případě přísných diet dojde k poklesu klidového metabolismu, tělo si své zásoby tuku šetří na horší časy a přijatou energii se snaží maximálně využít. Přebytky přeochotně ukládá. A my přibíráme, i když stále dokola držíme diety („jo-jo“ efekt).
Autor: eg
Upraveno podle MVDr. Halina Matějová, in Kolektiv autorů, Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole, Brno, Paido, 2007
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005