Potřeba energie, tuků, sacharidů a bílkovin se s narůstajícím věkem mění, stejně tak minerálních látek a vitaminů.
ENERGETICKÁ POTŘEBA A ZÁKLADNÍ SLOŽKY
Jelikož se vzrůstajícím věkem klesá potřeba energie, musí se zajistit menší přísun energie rozložený ve více menších porcích během dne. Zde je třeba zdůraznit individuální rozdíly a vždy je třeba dbát na aktuální potřeby seniorů. Optimální složení potravy by mělo být zhruba v těchto poměrech: 60 % cukrů, 25 % tuků a 15 % proteinů. Je třeba dbát na výběr a příjem kvalitních potravin. Existuje mylná představa o nutnosti snižovat příjem bílkovin. Dostatečný příjem kvalitních bílkovin zabrání ztrátě výkonnosti seniorů. Jako v každém období je důležité množství přijímané vlákniny doporučované okolo 25 g. Vláknina představuje ve stáří snížení rizika zácpy a dalších s tím spojených komplikací. Je důležité upozornit, že s dostatečným příjmem vlákniny musí jít ruku v ruce i dostatečný příjem tekutin.
VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY
V seniorské populaci potřeba vitaminů a minerálních látek spíše stoupá a měla by být věnována pozornost jejich dostatečnému přísunu, což může být s klesající energetickou potřebností obtížné. Problematickými vitaminy v období vyššího věku jsou zejm. vitamin B12, vitamin C a vitamin D.
Nedostatek vitaminu B12 je způsoben změnami v trávicím traktu a malými zásobami v organizmu. Nedostatek vitaminu C je dán velmi často malou pestrostí stravy a chybějícími zdroji, kterými jsou čerstvá zelenina a ovoce. Vitamin D je důležitý pro hospodaření s vápníkem. S jeho nedostatkem se můžeme setkat zejména u seniorů z ošetřovatelských ústavů z důvodů nedostatečného slunečního světla. Zdrojem vitaminu D jsou zejména mořské ryby, mléko či máslo. Pozor ale na nadbytek, který by mohl vést k vyplavování vápníku z kostí.
Vápník je důležitou minerální látkou v období stáří, jelikož jeho nedostatek souvisí s rozvojem osteoporózy. Příjem vápníku v tomto období se snižuje, což je dáno jak změnami ve stravě, tak i schopností vápník vstřebávat. Snížené vstřebávání může také souviset se sníženým příjmem vitaminu D.
Nedostatek železa ve stáří může být dán nejen nedostatečným příjmem potravou (odmítání masa), ale také změnami v trávicím traktu a drobnými krváceními. Pro zlepšení vstřebání železa je doporučeno konzumovat zároveň potraviny s vyšším obsahem vitaminu C.
Příjem dostatečného množství vitaminů a minerálních látek by měl být zajištěn vhodnou a pestrou skladbou stravy. Pouze v nutných případech se doporučuje využít doplňků stravy, a to po poradě s lékařem či lékárníkem.
PITNÝ REŽIM
Pitný režim je nedílnou součástí správné výživy seniorů. Voda tvoří přes polovinu hmotnosti našeho těla, u žen je podíl vody menší než u mužů. Ovšem se vzrůstajícím věkem se podíl tělesné vody zmenšuje, což je dáno relativním zvýšením tělesného tuku.
Vodu získáváme příjmem tekutin, příjmem potravin s obsahem vody a látkovou přeměnou (metabolizmem) v organizmu. Potřeba příjmu tekutin je velmi individuální a je závislá na věku, pohlaví, tělesné váze, pohybové aktivitě či prostředí. Nedostatečný příjem tekutin vedoucí k dehydrataci může být rizikovým faktorem mnoha onemocnění. Žízeň je známkou dehydratace a měli bychom se snažit zabránit, aby k ní nedocházelo.
Se vzrůstajícím věkem se nejen poměr tělesné vody snižuje, ale také dochází ke změnám v látkové přeměně, v řízení vodního hospodářství v těle a bohužel také ke snížení pocitu žízně. Tyto změny vystavují seniory nebezpečí rychlého vzniku dehydratace. Řešením je důsledné dodržování pitného režimu s minimem příjmu tekutin okolo 1,5 l a příjmem dostatku potravin s obsahem vody.
Použitá literatura:
HLÚBIK, P., OPLTOVÁ, L. Vitaminy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 232 s. ISBN 8024703734.
KALVACH, Z. – ZADÁK, Z. – JIRÁK, R. – ZAVÁZALOVÁ, H. – SUCHARDA a kol. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-2470548-6.
KELLER, U. – MEIER, R. – BERTOLI, S. Klinická výživa. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1993, 240 s. ISBN 80-85526-08-5.
KUBEŠOVÁ, H. – WEBER, P. Poruchy příjmu potravy ve stáří. Interní medicína pro praxi, 2008, č. 10, s. 64–68.
TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 8072623656.
TUREK, B. – DOSTÁLOVÁ, J. Výživa ve stáří. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002. 54 s. ISBN 80-85120-54-2.
VOLKERT, D. et al. ESPEN Guidelines on enteral nutriton: Geriatrics. Clinical Nutrition, 2006, č. 25, s. 330–360.
ZLOCH, Z. Některé specifické požadavky na výživu ve vyšším věku. Interní medicína pro praxi, 2008, č. 11, s. 134.
Autor: tp