Bazální energetický výdej (basal metabolic rate – BMR nebo též basal energy expenditure – BEE) je energie potřebná k pokrytí všech základních životních funkcí za naprostého tělesného klidu. Tento naprostý tělesný klid je charakterizován několika podmínkami, které musí být dodrženy, pokud chceme hodnotu bazálního energetického výdeje změřit. Měření se provádí ihned po probuzení na lůžku, vleže, po předešlé noci.
Měření je provedeno po 12 – 14hodinovém lačnění, poslední konzumované jídlo by nemělo být bohaté na bílkoviny, dále by se vyšetřovaný měl vyvarovat požití alkoholu, nikotinu či kofeinu. Vyšetřovaná osoba se nachází v teplotně neutrálním prostředí. Vyšetřovaná osoba by neměla být vystavena psychicky rušivým podnětům. Vyšetřovaná osoba by se měla vyvarovat těžké fyzické zátěži 24 hodin před měřením. Vyšetřovaná osoba nesmí jevit známky onemocnění nebo infekce nebo podvýživy. U většiny populace hodnota BMR představuje 60 – 75 % celkové denní energetické potřeby. Organizmus spotřebovává tuto energii zejména na pokrytí energetické potřeby metabolicky nejaktivnějších orgánů, mezi které se řadí játra (asi 27 % spotřeby této energie), mozek (19 %), ledviny (10 %) a srdce (7 %). Veškerá svalová hmota v lidském těle u průměrného člověka spotřebovává asi 18 % této energie. Je zajímavé si přitom uvědomit, že výše zmíněné orgány tvoří asi 6 % tělesné hmotnosti, zatímco svalová hmota 35 – 45 %.
Zejména v populárně-naučné literatuře zabývající se problematikou BMR se někdy můžeme setkat s dalším, poměrně blízkým pojmem, kterým je klidový metabolický výdej (resting metabolic rate – RMR nebo též resting energy expenditure – REE). Klidový metabolický výdej ke svému změření nepotřebuje tak přísné podmínky jako bazální metabolický výdej (zejména nutnost měření ráno po probuzení), a proto je jeho hodnota vyšší o 5 – 10 %. Z tohoto důvodu by se oba pojmy neměly zaměňovat. Hodnotu bazálního energetického výdeje lze zjistit několika způsoby. Mezi nejznámější patří tzv. nepřímá kalorimetrie, při které se výdej energie určí na základě spotřeby kyslíku a vydechovaného oxidu uhličitého. Přibližnou hodnotu BMR lze zjistit i výpočtem.
Pro výpočet BMR se nejčastěji používá Harris-Benedictova rovnice:
Muži: (kcal/den) = 66,473 + 13,7516 x (hmotnost v kg) + 5,0033 x (výška v cm) – 6,7550 x (věk v letech)
Ženy: (kcal/den) = 655,0955 + 9,5634 x (hmotnost v kg) + 1,8496 (výška v cm) – 4,6756 x (věk v letech)
Hodnotu bazálního energetického výdeje ovlivňuje řada faktorů. Mezi ně se řadí tělesná hmotnost, tělesná výška, věk, tělesné složení (množství svalové a tukové tkáně), rasový původ, genetické faktory, hladina hormonů, probíhající onemocnění, výživový stav, fyzická aktivita nebo klimatické podmínky.
Použité zdroje:
BERDANIER, Carolyn D., Johanna T. DWYER a Elaine B. FELDMAN, ed. Handbook of nutrition and food. 2nd ed. Boca Raton: Taylor & Francis, 2008. ISBN 978-0-8493-9218-4. GALLAGHER, D., D. BELMONTE, P. DEURENBERG, Z. WANG, N. KRASNOW, F. X. PI-SUNYER a S. B. HEYMSFIELD. Organ-tissue mass measurement allows modeling of REE and metabolically active tissue mass. The American Journal of Physiology. 1998, roč. 275, č. 2, s. E249–258. ISSN 0002-9513.
Autor: Petr Loskot ( PeLo)