V dnešní době, kdy výskyt nadváhy a obezity je téměř ve všech věkových kategoriích na vzestupu a dosahuje svých historicky nejvyšších hodnot, stále více lidí se snaží tento svůj problém s tělesnou hmotností řešit. V prostředí internetu se poměrně často lze setkat s různými články zmiňujícími potraviny s obsahem „negativních kalorií“, po kterých se zaručeně hubne, protože lidské tělo musí vynaložit na jejich strávení více energie, než ze samotné potraviny získá. Jsou však tato tvrzení pravdivá nebo autoři takových článků jsou pouze dalšími šiřiteli mýtů o výživě?
Koncept tzv. negativních kalorií (správně negativní energie) v potravinách na první pohled není až tak nereálný, ovšem žádná taková potravina nebyla dosud nalezena. Je ovšem nepopiratelné, že lidský organismus určitou energii na trávení, vstřebávání a přeměnu látkovou po požití potravin potřebuje. Tato energie, označovaná termínem termický efekt stravy (postprandiální termogeneze), je ovšem jen zlomkem energetické hodnoty dané potraviny. Uvádí se, že pro tuky je tato hodnota asi 2–3 % jejich energetického obsahu, v případě sacharidů je to 5–10 % a u bílkovin 20–30 %, přičemž u běžně smíšené stravy se postprandiální (po jídle) termogeneze podílí 8-12 % na celkovém energetickém výdeji. Každá potravina nám tedy přinese určitou energii, která však nebude mít zápornou hodnotu a tudíž její konzumace sama o sobě nepovede ke zhubnutí.
Poměrně často se také můžeme setkat s tvrzením, že určité potraviny obsahují látky podporující „spalování“ tuku. Nejčastěji jsou takto představovány některé druhy ovoce jako ananas, grep a papája obsahující enzymy bromelain nebo papain, které za tyto vlastnosti potravin mají být zodpovědné. Pravda je však taková, že tyto enzymy nepomáhají se štěpením tuků, ale především bílkovin. Enzymy navíc působí pouze v tenkém střevě, kde přispívají k trávení přijaté potravy, v žádném případě nezpůsobují spalování tuku v tukové tkáni, kam by přes střevní bariéru ani nemohly proniknout. Nevelkou úlohu může sehrávat mírné zvýšení energetického výdeje vlivem kofeinu a methylxantinů, které jsou obsaženy v kávě, čajích a některých nápojích.
Jak je vidět na těchto příkladech, neexistují žádné magické potraviny, po kterých by se zaručeně zhublo. Při troše dobré vůle však lze identifikovat určité skupiny potravin, jejichž konzumace v přiměřeném množství by k hubnutí mohla přispívat. O jaké potraviny by se mohlo jednat? Jsou to takové potraviny, které by zapadaly do základních předpokladů pro úspěšnou a zdravou redukci hmotnosti. Proto by se do jídelníčku pro úspěšnou redukci tělesné hmotnosti měly zařadit především potraviny s nižší energetickou hodnotou a větším objemem (tj. potraviny o nízké energetické denzitě-hustotě) doplněné o kvalitní zdroje bílkovin a tuků. Je třeba mít na paměti, že každá potravina, byť považovaná za sebekvalitnější nebo sebezdravější, pokud je konzumovaná v nadbytečném množství, může přispívat k energetickém příjmu vyššímu než energetický výdej a tím i k postupnému nárůstu tělesné hmotnosti.
Petr Loskot
Zdroj
Forwood SE, Ahern A, Hollands GJ, Fletcher PC, Marteau TM. Underestimating calorie content when healthy foods are present: an averaging effect or a reference-dependent anchoring effect? PloS One. 2013;8(8):e71475. doi:10.1371/journal.pone.0071475.
Rezaeipour M, Apanasenko GL, Nychyporuk VI. Investigating the effects of negative-calorie diet compared with low-calorie diet under exercise conditions on weight loss and lipid profile in overweight/obese middle-aged and older men. Turk J Med Sci. 2014;44(5):792-798.