Stopové látky patří mezi minerální látky. Jsou to anorganické látky, které v těle hrají velmi důležitou úlohu při stavbě tkání, zejména kostí a zubů. Jsou součástí mnoha hormonů a enzymů. Z minerálních látek je vyčleňujeme do zvláštní podskupiny proto, že se v lidském těle vyskytují v opravdu malém, stopovém množství.
Pro srovnání – zatímco vápníku lidské tělo obsahuje asi 1,2 kg, fosforu asi 0,7 kg, tak železa už „jen“ 4 g, zinku okolo 2 g. Mezi stopové prvky řadíme železo, zinek, jod, selen, fluor, měď, chrom, mangan, molybden, kobalt a další.
Železo
Železo je základní složkou krevního barviva hemoglobinu, je také složkou svalového barviva myoglobinu.
Dokáže vázat kyslík a poté ho uvolňovat, je proto významné pro přenos kyslíku.
Uplatňuje se v řadě enzymů.
Nedostatek se projevuje anémií (chudokrevností), bývá snížena imunita (obranyschopnost), vyskytuje se únava, či popraskané ústní koutky.
Nadbytek železa je rizikový pro rozvoj aterosklerózy (je možný zejména u dospělých mužů konzumujících v nadměrném množství masa, případně doplňují-li svůj jídelníček i přípravky s obsahem minerálních látek).
Nedostatek železa v organizmu může vzniknout nejčastěji u žen při silné menstruaci nebo při nedostatečné a jednostranné stravě (například u seniorů).
Pokud člověk konzumuje pestrou stravu v dostatečném množství, není třeba se nedostatku železa obávat.
Vstřebávání železa z rostlinných zdrojů je poměrně nízké, protože se zde vyskytují sloučeniny, které jeho vstřebávání brání (například oxaláty ve špenátu), vstřebávání železa také zhoršuje současná konzumace čaje či kávy.
Naopak vstřebávání železa zlepšuje vitamin C – to znamená, že pokrmy bohaté na železo raději zapíjíme šťávou z ovoce či zeleniny než čajem nebo kávou.
Dobrými zdroji jsou maso, játra, ryby, mořské plody, žloutky či hrách a petržel.
Zinek
Podílí se na funkci asi 200 enzymů, které ovlivňují štěpení bílkovin či energetický metabolismus, a také na tvorbě inzulinu.
Vyskytuje se například v sítnici a rohovce oka, slinivce či prostatě.
Má vliv na tvorbu a růst buněk, tím ovlivňuje hojení ran, je důležitý pro imunitu.
Je důležitý pro tvorbu spermií.
Dobrými zdroji jsou maso, mořské plody, mléko a mléčné produkty či celozrnné obiloviny. Z obilovin je však zinek méně využiteln??, protože fytáty a vláknina brání jeho vstřebávání.
Jod
Jod je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy – je součástí hormonů produkovaných štítnou žlázou, podílejících se na metabolizmu (kromě jiného ovlivňují tvorbu bílkovin a produkci tepla).
Nedostatek jodu se projevuje zduřením štítné žlázy (struma), u dětí zástavou růstu a mentálním zaostáváním, u dospělých zimomřivostí, únavou, přibíráním na váze.
Jod se hojně vyskytuje v mase mořských živočichů, mléce, jodizované soli.
Selen
Selen je přítomen ve všech tkáních, nejvíce v ledvinách, játrech, slinivce břišní a plicích.
Je součástí enzymu s významnými antioxidačními účinky.
Ovlivňuje imunitu a reprodukční zdraví.
Nejhojněji je obsažen v játrech, ořeších, mase, rybách či obilovinách.
Měď
Měď je důležitou součástí v metabolismu železa – ovlivňuje jeho vstřebávání a mobilizaci.
Je také součástí enzymu s antioxidačními účinky.
Měď je důležitá i při tvorbě pigmentů ovlivňujících barvu vlasů.
Nedostatek mědi může být jednou z příčin vzniku chudokrevnosti (anémie).
Při konzumaci správně vyvážené stravy není třeba se obávat vzniku deficitu mědi.
Fluor
Fluor příznivě ovlivňuje pevnost kostí a zubů – je součástí zubní skloviny a chrání před vznikem zubního kazu.
Nadbytek fluoru může způsobit tzv. fluorózu, která u zubů způsobuje viditelné matně bělavé, u závažnějších poškození žlutohnědé nebo hnědé skvrnky nebo také proužky; nadbytečný přívod fluoru může nep??íznivě ovlivnit i kvalitu kostí.
Významným zdrojem fluoru jsou pitná a minerální voda, fermentovaný čaj a mořské ryby.
Významným zdrojem fluoru se může stát i zubní pasta, obzvláště u dětí, které jí zcela běžně spolykají poměrně velké množství. Proto je jim třeba poskytovat dětskou zubní pastu, která má právě z těchto důvodů obsah fluoru snížen.
Chrom
Podílí se na metabolismu glukózy.
Podporuje účinky inzulinu.
Dobrými zdroji jsou maso, celozrnné obiloviny, čočka, ořechy či pivní kvasnice.
Mangan
Je součástí mnoha enzymů, podílí se na jejich aktivaci.
Nedostatek u člověka není znám, protože se vyskytuje v téměř všech potravinách.
Pro mnoho jedinců může být jeho hlavním zdrojem čaj.
Molybden
Je součástí enzymů, podílí se na aktivaci enzymů odpovědných za tvorbu genetické informace.
Nedostatek u člověka se neprojevuje, protože se vyskytuje v téměř všech potravinách.
Obzvláště bohatými na molybden bývají ořechy a obiloviny.
Kobalt
Je hlavní součásti vitaminu B12 – kobalaminu.
Kobalt je v prostředí velmi rozšířeným prvkem, nedostatek u člověka se tak běžně nevyskytuje.
Bohatými na kobalt bývají ryby, ořechy, listová zelenina a obiloviny.
Zdrojem kobaltu jsou také zdroje vitaminu B12, tedy živočišné potraviny.
Křemík
Je významný pro kvalitu kostí a pojivové tkáně.
Potřebný křemík získáme z běžné stravy.
Bohatými na křemík bývají obiloviny a rýže, nachází se také v ovoci a zelenině.
Nikl
Podílí se na energetickém metabolizmu a na tvorbě červených krvinek.
Nikl je v prostředí velmi rozšířeným prvkem, nedostatek u člověka se tak běžně nevyskytuje.
Bohatými na nikl jsou čočka, oves či ořechy.
Autor: eg
Murray, K. Robert, Granner K. Daryl, Mayes, A. Peter, Rodwell, W. Victor, Harperova Biochemie, 4. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2002
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK