Zinek je minerální látka, která v těle plní řadu důležitých funkcí. Je nezbytnou složkou či aktivátorem receptorů, hormonů a více než 200 enzymů podílejících se na metabolizmu všech základních živin (bílkovin, sacharidů i tuků). Je důležitý pro správný růst, ovlivňuje některé senzorické vlastnosti, jako jsou chuť a zrak, podílí se na působení inzulinu, podporuje optimální hojení ran a hraje významnou úlohu v podpoře imunitního systému.
Zinek v lidském těle
Zinek se nachází ve všech buňkách, avšak jeho množství v různých lidských tkáních a orgánech se značně liší. Nejvíce je ho v kostech, kůži a ve vlasech. Naše tělo nedisponuje jeho velkými zásobami, proto je nezbytné přijímat dostatečné množství zinku potravou.
Mezi hlavní příčiny nedostatku zinku patří jeho snížený přísun potravou nebo jeho zvýšená spotřeba organizmem, ke které dochází u dětí, dospívajících, u těhotných a kojících žen, při rekonvalescenci, po operacích, infekcích, při déletrvajících průjmech, popáleninách nebo při vyšší tělesné zátěži. Prvním klinickým příznakem mírného nedostatku zinku může být snížená rychlost růstu, dále porucha imunity se zvýšenou náchylností k infekcím a zhoršené hojení ran. Těžký nedostatek zinku vede k poruchám chuti, dermatitidě, vypadávání vlasů, průjmům a neuropsychickým poruchám. Kromě toho byla pozorována i porucha reprodukce a mužské sexuality.
Naopak jednorázový příjem zinku v množství 200 mg je vysoce toxický. Při předávkování se objevují zažívací poruchy doprovázené horečkou. Trvalý příjem vyššího množství zinku může bránit vstřebávání jiných, pro tělo důležitých látek (železa a mědi), proto se nedoporučuje příjem zinku nad 25 mg/den.
Zdroje zinku
Zinek se nachází v mnoha potravinách, a proto pestrá strava zajišťuje jeho dostatečný přísun do organizmu. Denní doporučená dávka zinku je kolem 7 mg pro ženy a 10 mg pro muže. Zvýšený příjem zinku potřebují ženy v období těhotenství a při kojení, a to pro optimální růst a vývoj dítěte.
Významným zdrojem zinku jsou plody moře (zejména ústřice), dále maso hovězí, vepřové i drůbeží, játra, vejce, mléko a mléčné výrobky. Z rostlinných zdrojů najdeme zinek v celozrnných obilovinách, luštěninách, ořeších a semínkách. Účinnost vstřebávání zinku z rostlinných potravin je však obecně horší než z potravin živočišných. Živočišné potraviny totiž neobsahují téměř žádné sloučeniny, které by vstřebávání zinku bránily, naopak přítomnost fytátů a vlákniny v rostlinných zdrojích jeho vstřebávání snižují. Vegetariáni sice přijímají až o třetinu více zinku než lidé konzumující smíšenou stravu, nicméně biologická hodnota je nižší. Stejně tak se liší využití zinku z různých druhů mlék – z kravského je mnohem menší než z mléka mateřského.
Obsah zinku v potravinách a odhadované množství využitelného zinku
|
Potravina |
Obsah zinku mg/100 g |
Využitelný zinek mg/100 g |
|
játra, ledviny |
4,2 – 6,1 |
2,1 – 3,1 |
|
maso červené |
2,9 – 4,7 |
1,4 – 2,4 |
|
drůbež |
1,8 – 3,0 |
0,9 – 1,5 |
|
mořské produkty (ryby a další) |
0,5 – 5,2 |
0,2 – 2,6 |
|
vejce |
1,1 – 1,4 |
0,6 – 0,7 |
|
mléčné produkty (kravské mléko, sýry) |
0,4 – 3,1 |
0,2 – 1,6 |
|
semena, ořechy |
2,9 – 7,8 |
0,3 – 0,8 |
|
luštěniny |
1,0 – 2,0 |
0,1 – 0,2 |
|
chléb (bílá mouka, kvasnice) |
0,9 |
0,4 |
Autor: js
Literatura:
• SCHMIDOVÁ, S. Zinek ve výživě člověka – biochemie, fyziologie, deficience. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 76 s.
• Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011, 192 s.