Sodík hraje klíčovou roli při udržování vodní bilance těla, ovlivňuje elektrickou aktivitu a nervosvalovou funkci. Doporučení pro sodík činí 2 g na osobu a den, tj. 5 g soli, což odpovídá jedné čajové lžičce. Lidské tělo je však schopno fungovat i při příjmu nižším. V materiálech Vědeckého výboru pro potraviny se uvádí minimální příjem 575 mg/den.
Není třeba mít obavy, že by měl člověk příjem sodíku nedostačující. Běžná spotřeba výrazně převyšuje doporučení, v evropských zemích činí 4 g a více. Sodík se přirozeně vyskytuje v potravinách, jeho nejvýznamnějším zdrojem ve stravě je však sůl (chlorid sodný). Hlavním zdrojem sodíku jsou zpracované potraviny, především chléb, pečivo, masné výrobky a sýry. Chléb a další pečivo sice nepatří mezi potraviny s největším obsahem soli, jsou však konzumovány ve velkém množství. Bylo zjištěno, že až 70 % z celkové denní spotřeby sodíku pokrývají zpracované potraviny, 10 % tvoří sodík přirozeně se vyskytující v potravinách a zbylých 20 % tvoří sůl, kterou používáme během kulinární úpravy a při dosolování pokrmů.
Sodík se vyskytuje také v nápojích, ty se však podílejí na celkovém příjmu sodíku výrazně méně než potraviny. Pro pitnou vodu jsou limity sodíku stanoveny vyhláškou, obsah sodíku by neměl být vyšší než 200 mg/l. Pro minerální vody nejsou mezní hodnoty stanoveny, ve většině výrobků je obsah sodíku do 200 mg/l. Některé minerální vody však obsahují i 500 mg/l. Je proto vhodné střídat různé druhy výrobků a pamatovat na to, že minerální vody nemají tvořit základ pitného režimu, mají ho pouze doplňovat.
V případě nápojů určených pro sportovce je situace jiná. Během dlouhotrvající intenzivní fyzické aktivity může konzumace nápojů obsahujících sacharidy a elektrolyty zlepšit výkon. Iontové nápoje mají také význam při hydrataci a regeneraci organizmu. Při intenzivní a dlouhodobé fyzické aktivitě dochází k pocení a tím ke ztrátám vody a minerálních látek. Pokud během sportu dodáváme pouze vodu, hydratace není tak úspěšná, jako když doplníme vodu společně s minerálními látkami. Iontové nápoje mohou obsahovat sodík, draslík, chloridy, soli hořčíku a vápníku, hlavní složkou je však sodík, u tohoto jediného elektrolytu byl prokázán pozitivní vliv.
Sodík stimuluje absorpci sacharidů a vody z tenkého střeva a pomáhá udržet objem mimobuněčných tekutin. Pokud délka intenzivní fyzické aktivity překročí 3 – 4 hodiny, konzumace nápojů se sodíkem může snížit riziko poklesu koncentrace sodných iontů, ke které by mohlo dojít při konzumaci velkého množství tekutin s nízkým obsahem sodíku (pitná voda). Hyponatrémie (pokles koncentrace sodných iontů) se může projevit bolestmi hlavy, křečemi, které znají např. tenisté během několikahodinových zápasů apod.
Iontové nápoje běžně obsahují 460 – 1150 mg sodíku/l, proto by se neměla jejich spotřeba nadužívat a je třeba znovu zdůraznit, že konzumace těchto nápojů je vhodná při dlouhotrvajících aktivitách, kde dochází k velkým ztrátám potu. Má význam při maratonu, triatlonu a dalších vytrvalostních sportech. Neuvážená spotřeba může zbytečně zvyšovat příjem sodíku, jehož vysoká spotřeba souvisí s hypertenzí a dalšími zdravotními komplikacemi.
Autor: mš
Zdroje:
Report of the Scientific Committee on Food on composition and specification of food intended to meet the expenditure of intense muscular effort, especially for sportsmen, Scientific Committee on Food, 2001
Salt and Health, Scientific Advisory Committee on Nutrition, 2003
Nutrient and energy intakes for the European Community, reports of the Scientific Committee for Food, 1993