Kobalamin, jak se vitamin B12 označuje v odborné literatuře, patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Přestože ostatní vitaminy této skupiny se v lidském těle dlouhodobě neskladují, kobalamin může být v jaterní tkáni uchováván až po dobu několika let.
Pokud člověk nepřijímá dostatek tohoto vitaminu, může dojít k vyčerpání jeho zásob a mohou se u něho rozvinout projevy nedostatku – bolestivost a necitlivost nohou, „mravenčení“ v nohou, narušená tvorba červených krvinek a s ní spojená únava a slabost. Můžeme tomu však předcházet, a to přijímáním kvalitních zdrojů kobalaminu.
Biodostupnost vitaminu
Termín biodostupnost znamená, jak naše tělo dokáže využít kobalamin (nebo jiné složky) z potraviny, tedy jestli je schopno si vitamin z potraviny „vytáhnout a pustit si jej do buněk“. Pokud se totiž vitamin dostane až do buněk těla, může plnit svoji funkci v těle, tedy svoji roli ve složitých chemických procesech (např. při látkové přeměně základních stavebních složek bílkovin – aminokyselin). Biodostupnost kobalaminu je u každé potraviny rozdílná a záleží dokonce i na její kuchyňské úpravě.
Živočišné zdroje
Vitamin je tvořen bakteriemi, které se vyskytují ve střevech živočichů a odtud se kobalamin dostává do jejich svaloviny, mléka, vajec, popř. se stejně jako u člověka ukládá do jater. Následným zpracováním se vitamin dostává i do výrobků ze svaloviny – masa, mléka a vajec. Kromě masa vepřového, hovězího, drůbežího aj. je i maso rybí kvalitním zdrojem kobalaminu. Už z hlediska své skladovací funkce je jasné, že i játra jsou velice bohatým zdrojem vitaminu B12. Avšak v posledních letech se jako dobrými zdroji kobalaminu jeví mléko a mléčné výrobky. Tyto potraviny obsahují sice nízké, ale naším tělem dobře využitelné množství kobalaminu. Živočišné zdroje by měly tvořit základ pro přívod vitaminu B12. Důležité je také zmínit, že přestože lidská bakteriální mikroflóra dokáže kobalamin tvořit, nedokáže jej správně využít.
Rostlinné zdroje
Otázka rostlinných zdrojů kobalaminu je velice složitá. Existují tzv. fortifikované potraviny (tedy potraviny výrobním procesem obohacené o určitou složku, většinou tedy o vitaminy nebo minerální látky), které obsahují kobalamin. Jsou to např. různé sypké snídaňové směsi nebo náhrady živočišných produktů (sójové nápoje, tofu) nebo i tzv. fermentované potraviny tempeh (potravina ze sójových bobů vzniká kvasným procesem). Avšak tyto potraviny neobsahují dostatečné množství kobalaminu pro pokrytí potřeb našeho těla. Otázka přítomnosti vitaminu v mořských řasách není ještě zcela dořešena. Byly prokázány dva druhy řas, kde byl vitamin využitelný pro naše tělo (Enteromorpha sp. a Porphyra sp). Avšak např. v dost často zmiňované Spirulině byl prokázán z větší části vitamin B12 v podobě, kterou lidské tělo využít nedokáže.
Mezi velice rizikové skupiny, které mohou být ohroženy nedostatkem vitaminu B12,, patří staří lidé, dále příznivci alternativních výživových směrů, lidé konzumující velké množství léčiv ovlivňujících kyselost trávicího traktu, dále lidé s onemocněním žaludku a střev. U příznivců alternativních výživových směrů by k zabránění rozvoje příznaků nedostatku kobalaminu stačilo jedenkrát do měsíce zkonzumovat kvalitní zdroj vitaminu B12.
Autor: ed
Použitá literatura:
HLÚBIK, P., OPLTOVÁ, L. Vitaminy. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 232 s. ISBN 8024703734.
MAHAN, L. K. et al. Krause's food and nutrition therapy. 12th ed. St. Louis, Mo.: Saunders/Elsevier, 2008. ISBN 9781416034018.
WATANABE, F. Vitamin B12 Sources and Bioavailability [online]. Experimental Biology and Medicine, 2007, roč. 232, č. 10 [cit. 10. února 2012].
Dostupné na www: http://ebm.rsmjournals.com/content/232/10/1266.full