Potravinová intolerance neboli nealergická potravinová přecitlivělost nebo i pseudoalergie je přecitlivělost na potravinu či potraviny, u které nejsou zapojeny imunitní mechanizmy, tzn., že nedochází ke vzniku alergické reakce. Příznaky a potíže bývají stejné či podobné jako u alergií, imunní odpověď s tvorbou protilátek však chybí.

Tzv. sensibilizace na alergen, která je nezbytná a typická pro vznik alergií, není zde nutná. Proto se na rozdíl od alergií můžou příznaky projevit již při prvním kontaktu s potravinou.

Pseudoalergie na potraviny jsou daleko častější než alergie. Známé jsou potravinové intolerance např. na určité potravinové doplňky, konzervační látky nebo látky, které jsou přirozenou součástí potravin a které mají tzv. farmakologický účinek. Mezi konzervačními látkami vyvolává nejčastěji intoleranci kyselina benzoová, která může být obsažena v zavařeninách, konzervovaném ovoci a zelenině, v hořčici, koření, aspiku, v přirozené formě v borůvkách či brusinkách, v zelenině, čaji nebo kakau. Výrazné zdravotní potíže až šok mohou vyvolat sulfity, obsažené v sušeném a kandovaném ovoci, průmyslově zpracovaných bramborách nebo ve víně. Jsou používány jako antioxidační a antimikrobiální látky. Také acetylsalicylová kyselina, která je v přirozené formě obsažena v ovoci a zelenině, může u některých lidí vyvolat intoleranci. Pseudoalergické reakce s výrazným zúžením cév (tzv. vazokonstrikcí) vyvolávají i biogenní aminy (histamin, tyramin a fenylalanin) obsažené v některých druzích sýrů a vín, v pivních kvasnicích, konzervovaných rybách, v čokoládě, vyzrálém sýru či červeném vínu.

Mechanizmem, který způsobuje nealergickou potravinovou přecitlivělost, může být také metabolický defekt v těle, jako je např. nedostatečnost enzymů odbourávajících jednotlivé složky potravin. Nejčastějším příkladem je intolerance laktózy, která bývá často zaměňovaná s alergií na mléko. Laktóza je mléčný cukr, který je obsažen v mléce všech savců. Příčinou tohoto onemocnění je malý nebo i nulový obsah enzymu laktázy ve střevě, jehož úkolem je štěpit laktózu na jednoduché cukry, které tělo dále využívá. Pokud laktóza není takto zpracována, zůstává ve střevě přebytečná a dochází k jejímu kvašení a průjmům. Děti s tímto onemocněním začínají mít potíže již od počátku kojení (na rozdíl oproti alergii na mléko). Děti mléko většinou buď zvrací, nebo trpí průjmy. Dítě samozřejmě neprospívá a trpí nechutenstvím. Problémem bývý skutečnost, že někdy tuto intoleranci lze jen těžko rozpoznat.

Fenylketonurie je vrozená metabolická porucha, jejíž podstatou je porucha metabolizmu jedné z aminokyselin, a to fenylalaninu, který je součástí všech druhů bílkovin. Organizmus nedokáže fenylalanin přirozeně odbourávat, nedochází k jeho celkovému rozštěpení. Tím vznikají v těle zplodiny, které se hromadí především v mozku a játrech a způsobují zejména těžké postižení mozku s celkovým narušením vývoje dítěte. Léčbou je celoživotní dieta s minimem fenylalaninu.

Intolerance na potraviny mohou také vznikat sekundárně jako následek různých onemocnění, jako např. poruch zažívání nebo vstřebávání v důsledku infekčních průjmů, zánětů slinivky, onemocnění jater nebo proteinového či energetického deficitu. Také psychiatrické a psychosomatické poruchy mohou mít za následek intoleranci po požití určitých potravin.

Autor: lr