Dodržování pitného režimu je pro zachování života zcela nezbytné. Nejenom míra, také kvalita a druh přijímaných tekutin mají vliv na naše zdraví. Na trhu existuje celá řada výrobků pro uhašení žízně, a to v neslazené či slazené variantě. Mezi nápoje slazené cukrem nebo jiným energetickým sladidlem patří limonády, minerální a pramenité vody, kolové nápoje, ovocné šťávy, nektary, sirupy, ale také mléčné a syrovátkové nápoje.

Protože jsou tyto nápoje významným zdrojem cukru a energie, na jejich etiketě musí být uveden „obsah energie a cukrů“, což je důležitá informace vzhledem k vysokému výskytu obezity v populaci.

Složení slazených nápojů
Základem slazených nápojů je voda, která je dále obohacená o látky původu spíše chemického než přírodního. Jedná se zejména o bílý rafinovaný cukr, sladidla (pozor na aspartam, který nesmějí používat lidé trpící fenylketonurií), sirupy s různým poměrem glukózy a fruktózy, barviva, aromata a konzervanty (např. benzoát sodný). Některé nápoje jsou syceny oxidem uhličitým, který může vyvolat trávicí potíže, a navíc způsobuje falešný pocit osvěžení, prokrvuje sliznici a vyvolává pocit brnění, které snižuje citlivost chuťových receptorů.
Kolové nápoje jsou zdrojem kofeinu a kyseliny fosforečné, jejich příjem je nevhodný zejména pro děti. Kofein ve vyšších dávkách způsobuje neklid a nervozitu, navíc působí jako diuretikum, což znamená, že se podílí na zvýšeném vylučování vody z našeho organizmu. Nadbytek kyseliny fosforečné zase vede k ochuzování těla o vápník. Aby se nadbytek fosforu mohl z těla vyloučit, musí se navázat na vápník. To znamená, že společně s fosforem odchází z těla také vápník, který je velmi důležitý pro správný stav zubů a kostí.
Pojem cukr nezahrnuje pouze cukr volný, tedy ten, který si přidáváme do čaje nebo jím sypeme buchtu na talíři, ale cukr se nachází také v mnoha potravinách (sladké pečivo, slazené mléčné výrobky, bonbony, cukrovinky, zákusky apod.) a slazených nápojích ve formě skryté. Prozkoumáním etikety některých slazených nápojů zjistíme, že obsahují až neuvěřitelné množství cukru. Např. litrová láhev coly v sobě ukrývá 27 kostek cukru, 1,5litrová láhev minerálky Korunní citron 15 kostek, 330ml láhev Jupíka 7 kostek, 200ml sklenice pomerančového džusu 5 kostek. Proto i ovocné šťávy by neměly tvořit základ pitného režimu a měly by se podávat ředěné vodou 1:1.

Informaci o obsahu sacharidů, respektive cukrů, najdeme na etiketě výrobku a vyjadřuje se v gramech na 100 ml nápoje. Kolik kostek cukru obsahuje konkrétní nápoj, lze snadno zjistit přepočtem, kdy jedna kostka cukru váží 4 – 5 g. Vysoký glykemický index slazených nápojů rovněž negativně ovlivňuje hladinu krevního cukru, tj. zvyšuje hladinu inzulinu. Tyto nápoje tím stimulují pocit hladu a chuť a potlačují pocit sytosti.

Zdraví a slazené nápoje 
Největším rizikem slazených nápojů je jejich nemalá energetická hodnota pocházející výhradně z cukrů, jejichž nadměrný příjem podporuje tvorbu tukových zásob. Kromě energie z potravin tak prostřednictvím slazených nápojů přijímáme další energii v tekuté formě. Nerovnováha mezi příjmem energie a jejím výdejem pohybovou aktivitou pak může vést k  nadváze a obezitě. Příjem slazených nápojů také ovlivňuje naši chuťovou preferenci, tedy to, po kterých dalších potravinách sáhneme raději. Po příjmu nápojů slazených zejména fruktózovým sirupem nedosáhne naše tělo uspokojivého pocitu nasycení a nutí nás přijímat další a další potraviny nebo nápoje, bohužel ovšem sladké chuti. Jednoznačně negativní vliv mají slazené nápoje na stav zubů. Vysoký příjem jednoduchých cukrů se podílí na rozvoji zubního kazu a kyseliny obsažené v některých nápojích poškozují zubní sklovinu.

Na pití je voda, ne cukřenka!
Slazené nápoje nejsou jedinou příčinou nadváhy a obezity, přesto jejich zvýšená spotřeba může přispívat k narůstající hmotnosti populace. Slazené nápoje nebyly v minulosti konzumovány v tak velké míře, jak je tomu dnes. Statistiky z posledních let ukazují obrovský nárůst spotřeby limonád  z 22 litrů v roce 1970 na 106 l v roce 2011.

Základem pitného režimu by měla být neslazená pitná voda, slazené nápoje zařazujeme omezeně ke zpestření, nejlépe však vůbec.

Autor: js

Použitá literatura:
STÁVKOVÁ, J. Slazené nápoje ve školním stravování a jejich vliv na dětskou obezitu. Výživa a potraviny. 2013, roč. 68., č. 4, s.56-58.
BROWNeLL, K.D. et al. The public health and economic benefit soft taxonomy sugar- sweetened beverages. Nengl J meed. 209, vol. 361,no.16 s. 1599-1605.
FUJÁKOVÁ, T. Je dobré býti o vodě! Brno: LF MU, 2013, 149 s.