V Evropě na směnný režim pracuje asi pětina pracovníků. Směnný provoz zahrnuje noční směny, střídavé směny a nepravidelnou pracovní dobu. Ukazuje se, že směnný provoz má vliv na nadváhu, obezitu a na celkové zvýšení zdravotního rizika.Lidé pracující ve směnném provoze jsou ohroženi především nadváhou a obezitou, ale také mnoha souvisejícími nemocemi, jako jsou například cukrovka, vysoký cholesterol či porucha tukového metabolizmu.

Ve větší míře hrozí onemocnění srdce a cév, zažívací problémy, poruchy spánku, nádorová onemocnění, deprese a nedostatek vitaminu D (z důvodu nedostatečného působení slunečního záření). Lidé spící přes den místo v noci jsou náchylnější na změny krevního tlaku a produkci některých hormonů. Dalšími možnými negativními faktory na zvýšení tělesné hmotnosti je pracovní stres a delší pracovní doba, přičemž ženy se považují za rizikovější skupinu.

Příčina vzniku obezity či nadváhy a zvýšeného rizika dalších zdravotních komplikací je zdůvodněna vyšším příjmem energie a sníženou fyzickou aktivitou pracovníků ve směnném provozu z důvodu únavy během dne. Navíc se vznikem zdravotních komplikací je také spojováno narušení spánkových a biologických rytmů, což je soubor fyziologických změn v průběhu 24 hodin v závislosti na slunečním světle a teplotě. Mimo jiné v těle dochází ke změně ukládání tuků. Je ovlivněn tedy nejen index tělesné hmotnosti (BMI – Body Mass Index), ale také poměr pasu a boků.

Na obezitu a nadváhu má pravděpodobně také vliv změna životního stylu a návyků pracovníků ve směnných provozech. Důvodem zvýšeného rizika onemocnění a obezity je nepřizpůsobení se organizmu na chronickou únavu a podávání jídel v netradičních denních dobách. Lidské tělo není připraveno na příjem stravy v nočních hodinách. Směnná práce mění stravovací návyky, a to především rozdělením energie v průběhu dne. Pracovníci ve směnném provoze často vyřazují hlavní jídla, ale více svačí. Příjem celkové energie je tím ovlivněn. Pracovníci také mají narušené prostředí, ve kterém jí: často jí o samotě a stravování nevěnují dostatek pozornosti.

Doporučení pro stravování pracovníků směnného provozu musí být vytvářena individuálně. Rovněž zaměstnavatelé by měli stanovit takové směrnice, které by upravily režim stravování a odpočinek zaměstnanců.

Směnující zaměstnanci by měli pokud možno dodržovat normální 24hodinový stravovací cyklus. Mezi půlnocí a šestou hodinou ranní by neměli jíst nebo by měli alespoň omezit příjem energie. Měli by se najíst raději na začátku a na konci směny. Na noční směně by měli sníst hlavní jídlo před začátkem směny v obvyklou dobu večeře. Zařazením snídaně před denním spánkem se pak omezí probouzení kvůli hladu. Toto jídlo by však mělo být lehčí, aby se zabránilo problémům s usínáním, které mohou nastat v případě požití těžších jídel. Je třeba pravidelně doplňovat tekutiny, aby se předešlo dehydrataci a tím i ke zvýšení únavy. Pokud pracovníci směnného provozu pociťují potřebu povzbuzujících prostředků, např. nápojů s obsahem kofeinu, měli by si je dopřát na začátku směny a pak v  dalším průběhu směny pít nápoje bez kofeinu.

Autor:  Nitre

Použitá literatura:

ANTUNES, L. C., R. LEVANDOVSKI, G. DANTAS, W. CAUMO a M. P. HIDALGO. Obesity and shift work: chronobiological aspects. Nutrition Research Reviews [online]. 2010, roč. 23, č. 1, s. 155–168. ISSN 1475-2700. Dostupné z: doi:10.1017/S0954422410000016
ZIMBERG, Ioná Zalcman, Silvio A. FERNANDES JUNIOR, Cibele Aparecida CRISPIM, Sergio TUFIK a Marco Tulio DE MELLO. Metabolic impact of shift work. Work (Reading, Mass.) [online]. 2012, roč. 41 Suppl 1, s. 4376–4383. ISSN 1875-9270. Dostupné z: doi:10.3233/WOR-2012-0733-4376
SMITH, Peter, Lin FRITSCHI, Alison REID a Cameron MUSTARD. The relationship between shift work and body mass index among Canadian nurses. Applied nursing research: ANR [online]. 2013, roč. 26, č. 1, s. 24–31. ISSN 1532-8201. Dostupné z: doi:10.1016/j.apnr.2012.10.001
ATKINSON, Greg, Sarah FULLICK, Charlotte GRINDEY, Don MACLAREN a Jim WATERHOUSE. Exerciese, Energy Balance and the Shift Worker. Sports Med. nedatováno, roč. 2008, č. 38, s. 671–685.