Brukvovitá zelenina tvoří v České republice více než třetinu celkové spotřeby zeleniny. Druhově je tato skupina velmi různorodá. Botanicky se řadí do čeledi Brassicaceae a patří do ní zástupci zeleniny košťálové (brokolice, květák, kadeřávek, kedluben, kapusta hlávková a růžičková, hlávkové zelí bílé a červené), kořenové (křen, ředkev, ředkvička, vodnice, tuřín) a listové (zelí pekingské a čínské, řeřicha aj.).

Látkové složení brukvovité zeleniny se liší dle jednotlivých druhů a mění se vlivem pěstování, sklizně, skladování i kulinární úpravy.

Obecně se dá říci, že konzumace brukvovité zeleniny a její nutriční složení je přínosné pro lidské zdraví, a to hned z několika důvodů. Má nízký obsah energie a tuků, což prakticky neovlivňuje celkový energetický příjem. Má vysoký obsah vody a je dobrým zdrojem vlákniny. Její součástí jsou i oligosacharidy, které mohou mít nadýmavé ??činky.

Brukvovitá zelenina obsahuje řadu cenných vitaminů (beta karoten, vitaminy C, E, K, kyselina listová aj.), minerálních (vápník, draslík, hořčík, železo, zinek, síra aj.) a tzv. biologicky účinných látek. Některé působí jako antioxidanty, chránící naše tělo před volnými radikály, které mohou vést např. k rozvoji cévních chorob.

Skupina bioaktivních látek ovlivňuje metabolické a imunitní reakce organizmu, a tím může přispívat ke snížení výskytu neinfekčních chorob hromadného výskytu, dříve nazývaných civilizační choroby, jako jsou nádorová onemocnění, nemoci srdce a cév apod. Některé flavonoidy mohou snižovat riziko srdečních onemocnění, jiné ovlivňují hladinu cholesterolu. Lutein podporuje imunitu a zabraňuje denegerativním změnám při stárnutí. Chlorofyly mají antimutagenní účinky, chrání před karcinogenními látkami a působí na tvorbu červených krvinek. S-methylmethionin je látka odvozená od aminokyseliny methionin. Je nazýván také jako vitamin U nebo „protivředový“ vitamin a uplatňuje se
při léčbě žaludečních vředů.

Čeleď brukvovitých je významná obsahem biologicky účinných látek nazývaných glukosinoláty, které jsou zodpovědné za typicky štiplavou chuť semen řepky, aroma hořčice, křenu, ředkve a jiných druhů zeleniny. Současně se zkoumají biologické vlastnosti produktů, které vznikají při jejich odbourávaní. Glukosinoláty jsou v rostlinách doprovázeny enzymem myrozinázou, která je v neporušené zelenině od těchto látek oddělena. Při mechanickém porušení buněk rostlinného pletiva, např. při krájení, kousání apod., dochází k uvolnění tohoto enzymu, který má za následek vznik pestré palety látek, mezi které se řadí především isothiokyanáty. Jednou z těchto látek je sulforafan, který přispívá ke snížení rizika vzniku nádorů tlustého střeva, plic, močového měchýře, žaludku, prsní žlázy a prostaty. Nutno podotknout, že míru snížení rizika ovlivňuje do značné části genetická výbava jedince, kdy záleží na tom, jak rychle účinné látky každý z nás přemění. Pokud je rozklad v našem těle díky enzymům příliš rychlý, není pak dostatečné jejich působení, a tím pádem je nižší ochranný efekt. Protinádorový účinek má také askorbigen, který vzniká reakcí kyseliny askorbové a některých produktů glukosinolátů. Bylo zjištěno, že klíčky brokolice obsahují 10 – 100x více sulforafanu než brokolice a mají vysoký obsah myrosinázy. Některé glukosinoláty, resp. jejich metabolické produkty (např. goitroin), mohou negativně ovlivňovat činnost štítné žlázy, ale jejich množství v této zelenině není pokládáno za významné.

Brukvovitá zelenina je zdrojem dobře využitelného vápníku, který je základní složkou kostí, zubů, podílí se na svalové kontrakci, srážení krve a v organismu plní celou řadu dalších funkcí. Využitelnost vápníku z této zeleniny činí 50 – 60 %.

Pozitivní účinek brukvovité zeleniny se projeví při konzumaci 3 – 5 porcí týdně. Pro maximální účinnost je ideální konzumovat zeleninu v syrovém stavu, případně ji šetrně tepelně krátce (max. 2 až 4 min.) upravit v páře. U zmrazené zeleniny dochází ke ztrátám především při rozmrazování, a proto by tento proces měl být co nejrychlejší. Mléčné kvašení (např. u kysaného zelí) dobře uchovává látky rozkládající se na vzduchu, naopak glukosinoláty se rozkládají již v počáteční fázi kvašení. Zvýšení účinnosti působení brokolice lze např. i společnou konzumací s jinými druhy zeleniny (ředkvičky, křen wasabi, rukola, hořčice).
 
Autor: sb

Použitá literatura:

BISCHOFOVÁ, Svatava. Vybrané rizikové faktory životního stylu ve vztahu k nádorovému onemocnění tlustého střeva a konečníku [online]. 2012 [cit. 2013-06-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/142175/lf_m/

BLATTNÁ, Jarmila et al. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, Nadace NutriVIT, 2005. 79 s. ISBN 80-239-6202-7

BULKOVÁ, Věra. Rostlinné potraviny. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2011, 162 s. ISBN 978-807-0135-327.

KUCHYŇKOVÁ, Šárka. Spotřeba brukvovité zeleniny u dospělé populace [online]. 2009 [cit. 2013-06-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.  Dostupné z: http://is.muni.cz/th/63796/lf_b/

LAU, S. Sprouts plus supplements could boost broccoli´s anti-cancer ability. In: Foodconsumer [online]. 30.1.2011 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.foodconsumer.org/newsite/nutrition/supplements/ sprouts_plus_supplements_0130110946.htmlLau, S. Sprouts plus supplements could boost broccoli´s anti-cancer ability.

KOPEC, K., KALAČ, P. Zdravotní význam brukvovité zeleniny. Výživa a potraviny. 2012, roč. 67, č. 2, s. 43-46.