Stručně o vápníku

Vápník (chemický prvek Ca) je klíčovým elementem, který spolu s hořčíkem, sodíkem, draslíkem, fosforem, chlorem a sírou tvoří přibližně 80 % všech anorganických látek v lidském těle. Tato minerální látka hraje zásadní roli při tvorbě kostí a zubů, avšak v mnoha jídelníčcích bývá často nedostatečná.
Dlouhodobý nedostatek vápníku představuje riziko nejen pro děti a dospívající, kde může negativně ovlivnit růst a vývoj, ale také pro dospělé, zejména s ohledem na zvýšené riziko vzniku osteoporózy.
Lidský organismus má jen omezenou schopnost kompenzovat nedostatečný příjem nebo snížené vstřebávání vápníku. Vstřebatelnost vápníku závisí na několika faktorech, mezi které patří:
- Věk: s rostoucím věkem klesá schopnost vstřebávat vápník.
- Hladina vitaminu D: tento vitamin je klíčový pro efektivní vstřebávání vápníku.
- pH v tenkém střevě: vyšší pH může vstřebávání snižovat.
- Užívání antacid: léky, které snižují kyselost žaludečního obsahu, mohou ovlivnit vstřebávání.
- Konzumace vlákniny: vysoký příjem vlákniny může také hrát roli.
Denní potřeba vápníku pro dospělé je přibližně 1000 mg, zatímco doporučené množství pro děti a dospívající se liší podle věku. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou doporučené denní dávky vápníku následující:
| 1–3 roky: | 450 mg denně |
| 4–10 let: | 800 mg denně |
| 11–17 let: | 1150 mg denně |
| 18–24 let: | 1000 mg denně |
| 25 let a více: | 950 mg denně |
Tyto hodnoty zohledňují potřeby různých věkových skupin a jsou důležité pro zdravý růst a vývoj, stejně jako pro prevenci osteoporózy v dospělosti.
Hlavním zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky. Pro vstřebávání je důležitý rovněž poměr vápníku a fosforu, který by měl být 1:1,5. Větší příjem fosforu vstřebávání vápníku snižuje, proto tavené sýry nejsou vhodným zdrojem. Mezi další bohaté zdroje patří rybičky s měkkými kostmi, jako jsou např. sardinky v oleji /ve vlastní šťávě nebo marinované rybičky s kostmi.
Rostlinnými zdroji dobře vstřebatelného vápníku jsou zejména košťálová zelenina (brokolice, kapusta, květák, zelí) nebo některé druhy tofu, které bylo sráženo vápenatými solemi. Vstřebatelnost vápníku z ořechů, semínek a luštěnin je nižší než z mléčných výrobků či uvedených druhů zeleniny. Například u máku, který se může zdát jako bohatý zdroj, je vstřebatelnost cca 5–15 %.
Alternativními zdroji jsou různé obohacené potraviny, jako např. rostlinné nápoje, rostlinné alternativy jogurtů aj.
Obsah vápníku ve vybraných nemléčných potravinách:
| potravina | vápník ve 100 ml /100 g potraviny |
| rostlinné nápoje | |
| vápníkem obohacený sójový, rýžový, ovesný nebo mandlový rostlinný nápoj | 120 mg |
| rostlinný nápoj neobohacený vápníkem sójový, rýžový nebo ovesný | do 25 mg |
| ryby konzumované s měkkými kostmi | |
| sardinky v oleji | 400 mg |
| zelenina | |
| brokolice vařená | 40 mg |
| růžičková kapusta vařená | 35 mg |
| zelí dušené | 46 mg |
| ořechy a semínka | |
| mandle | 270 mg |
| vlašské ořechy | 100 mg |
| mák | 1380 mg |
| sezam | 100 mg |
Při nedostatku vápníku dochází k poruchám metabolismu vápníku, které se projevují jako osteoporóza, a při současném nedostatku vitaminu D jako osteomalácie. Více se o osteoporóze dočtete zde.
Autor: dh