Výživa

V trávicím systému může nastat celá řada onemocnění, vzhledem k jeho složitosti. Kromě ústní dutiny, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva a konečníku do tohoto systému řadíme i slinivku břišní a játra. Význam diety se u jednotlivých onemocnění liší. Třemi hlavními principy při onemocnění trávicího traktu je častější příjem malého množství potravy a vyhýbání se velkým porcím, omezení nadýmavých potravin, zejména některých zelenin a luštěnin, a omezení tuku.

Pojem „entomofágie“ (z řeckých slov ἔντομον éntomon, „hmyz“, a φᾰγεῖν phagein, „jíst“) znamená využívání hmyzu jako potraviny. Již od pravěku byl hmyz běžnou součástí jídelníčku tehdejší lidské populace. Postupem času byla entomofágie ovlivněna kulturními zvyklostmi a náboženstvím až došlo k jejímu potlačení. V současnosti je hmyz běžně konzumován v asijských zemích, Africe a Latinské Americe, ale mimo ně je to jen velmi sporadické. Přesto celosvětově hmyz konzumuje na 2,5 miliardy lidí.

Kromě samotného tréninku hraje v životě sportovce také klíčovou roli strava. Dostatečný přísun energie je velmi důležitým aspektem pro podání kvalitního sportovního výkonu, udržení svalové hmoty, oddálení únavy, prevenci zranění a také pro dostatečnou regeneraci.

β-glukany si v posledních několika letech získaly velkou pozornost. Nyní jsou všudypřítomné jako doplňky stravy v obchodech se zdravou výživou po celé zemi, a to hlavně pro své imunomodulační vlastnosti a protinádorové účinky. Zatímco jedlé houby (například reishi, maitake, lví hříva, čaga sibiřská) mohou být nejznámějším zdrojem β-glukanů, jsou přítomny i v celé řadě dalších potravinářských produktů, jako je oves, ječmen, mořské řasy a kvasnice, stejně jako v doplňcích stravy.

Foláty se podílí na řadě důležitých fyziologických pochodů v lidském organismu, včetně dělení buněk, a jejich potřeba se výrazně zvyšuje zejména během těhotenství. Vzhledem k této zvýšené potřebě může docházet k jejich nedostatečnému příjmu, a to také v důsledku nestability tohoto vitamínu, případně genetických mutací, které snižují využitelnost listové kyseliny z potravy. Z tohoto důvodu se doporučují potravinové doplňky obsahující listovou kyselinu, zejména v období těhotenství, kdy přispívají ke správnému vývoji dítěte.

Umělá sladidla jsou látky se sladkou chutí, obvykle mnohonásobně sladší než běžný cukr (sacharóza). Avšak pro naše tělo nemají žádný výživový přínos, tedy nemají žádné kalorie. Jedná se o náhradní syntetická sladidla, jež se uplatňují v potravinářském průmyslu jako přídatné látky (aditiva) a tudíž mají své označení „E“ kódu. Při jejich konzumaci dojde stejně jako u cukru k aktivaci chuťových pohárků na jazyku s následným vnímáním sladké chuti, ale na rozdíl od běžných cukrů nedochází ke vstřebání v trávicím traktu.

Kmín kořenný (někdy uváděný jako kmín luční) patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), která zahrnuje další běžně známé byliny a koření, jako je kopr, anýz a fenykl. Intenzivně roste po celé Evropě, severní Africe a Malé Asii a daří se mu zejména v teplých oblastech. Je dvouletou rostlinou s bílými květy, dorůstá až do výšky 100 cm a daří se mu v půdách bohatých především na humus a na slunných místech. V kuchyni je vhodný k dochucení polévek, ryb nebo zelí.

Kapsaicin je hlavním pálivým alkaloidem v paprikách rodu Capsicum, patřící do skupiny kapsaicinoidů, které jsou produkovány chilli papričkami. Jejich původní funkcí je zřejmě odpuzování býložravců, hmyzu a některých parazitických hub. Poprvé byl kapsaicin izolován v roce 1846 a jeho struktura byla stanovena v roce 1919. Kromě bohatého využití v potravinářství jako výrazné dochucovadlo je také významný v lékařství.

Vitamin D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Pod pojmem vitamin D se rozumí skupina steroidních látek, které se nazývají kalciferoly. Dvě nejvýznamnější formy jsou vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol). Zatímco vitamin D2 je obsažen zejména v potravě rostlinného původu, vitamin D3 si lidský organizmus může vytvářet v kůži z jeho prekurzoru (nevykazuje fyziologické účinky) vlivem slunečního záření. Produkce vitaminu D3 v kůži závisí na několika faktorech. Mezi ně patří zejména roční období, denní doba, věk, zeměpisná šířka, pigmentace kůže, věk, velikost ozářené plochy kůže a používání krémů s UV faktorem.

V posledních letech je spotřebitelům čím dál tím dostupnější široká škála tzv. rostlinných nápojů, které nabírají na popularitě, a jejich spotřeba stoupá. Nejčastěji se v obchodních řetězcích setkáme s nápojem sójovým. Dalšími variantami je například nápoj mandlový, ovesný, kokosový, rýžový, makový, pohankový, nápoj ze skořápkových plodů atd. Rostlinné nápoje se také prodávají v sušené podobě. Dříve se tyto výrobky nazývaly mléka, ale podle současné potravinářské legislativy se nesmí používat název rostlinné mléko, ale rostlinný nápoj.