Nadváha a obezita
Co je střevní mikrobiota?
Mikrobiota, ve starších publikacích označována nesprávně jako mikroflóra, je pojmenování pro komplex mikroorganismů, které žijí za normálních okolností v symbiotickém, tedy oboustranně výhodném vztahu s člověkem. Mikrobiota střev, jakožto nejhojnější soubor mikroorganismů našeho těla, pozitivně ovlivňuje organismus několika funkcemi. Kromě jiného hraje například významnou roli při udržování ochranné bariéry proti patogenním mikroorganismům. Z hlediska výživy je významná schopnost některých bakteriálních kmenů produkovat vitaminy, např. vitamin K2, biotin, kyselinu listovou a vitamin B12, v malé míře též vitamin B1, B2 a B6. Důležitou úlohou je přeměna cholesterolu a žlučových kyselin na sekundární produkty, což může významně ovlivňovat přeměnu látkovou tuků.
Ačkoliv se jedná o velmi zjednodušený pohled, řada odborných studií dokládá, že tomu v moderní společnosti tak skutečně je. Nicméně, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
V první řadě je nutné říct, že potřeba spánku, která se u většiny dospělých osob v populaci pohybuje mezi 6-9 hodinami za den, je značně individuální. Nedostatek spánku můžeme subjektivně vnímat každý jinak. Obecně je však délka spánku méně než 5-6 hodin za den považována za kratší, než by většina z nás potřebovala, což lze již negativně pozorovat i na našem chování. Bezprostřední důsledky nedostatečného spánku mohou zahrnovat únavu, podráždění, nesoustředěnost, bolesti hlavy, zhoršení paměti, úsudku apod. Jednorázový spánkový deficit můžeme vyvážit dostatkem spánku během následujících dnů.
V Evropě na směnný režim pracuje asi pětina pracovníků. Směnný provoz zahrnuje noční směny, střídavé směny a nepravidelnou pracovní dobu. Ukazuje se, že směnný provoz má vliv na nadváhu, obezitu a na celkové zvýšení zdravotního rizika.Lidé pracující ve směnném provoze jsou ohroženi především nadváhou a obezitou, ale také mnoha souvisejícími nemocemi, jako jsou například cukrovka, vysoký cholesterol či porucha tukového metabolizmu.
Konzumace alkoholu má v posledních desetiletích v mnoha zemích stále stoupající charakter. Jedná se především o východní oblasti Evropy, v západních zemích dochází jen k mírnému poklesu. Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje kolem 10 litrů čistého alkoholu na osobu a rok (ÚZIS). Podle dat WHO je to však již 14,6 g/den u osob nad 15 let – u mužů 20,2 g/den, u žen 9,0 g/den.
Střevní mikroflóru lze charakterizovat jako soubor všech mikroorganizmů, které se nacházejí v trávicí soustavě. Mikroflóru v trávicím ústrojí tvoří bakterie, viry, mikroskopické vláknité houby (plísně) a kvasinky. Střevní mikroflóra představuje složitý systém, který se neustále mění a může svému hostiteli prospívat nebo také škodit.
Obezita je podle Světové zdravotnické organizace klasifikována jako nemoc, která je charakterizována nadměrným množstvím tuku v organizmu. Podle tzv. Body Mass Indexu (BMI), který určuje závažnost obezity, ji dělíme do tří stupňů: I. stupeň 30 – 34,9, II. stupeň 35 – 39,9 a třetí stupeň 40 a více, přičemž pásmo normální hmotnosti je do 25.
Zdravotní důsledky obezity jsou závažné a také zákeřné. Mezi typické následky obezity patří: diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), problémy se srdcem a krevním oběhem (vysoký tlak), ischemická choroba srdeční, angina pectoris, trombóza (tromboembolická nemoc), srdeční selhání (snížená kontraktilitu myokardu), poruchy srdečního rytmu (ty se mohou vyskytovat již v pásmu nadváhy), varixy (křečové žíly), mozkové a cévní příhody, náhlá smrt.
Na vznik obezity má u každého jedince vliv jednak dědičnost a také prostředí. Dá se říci, že oba tyto vlivy se na vzniku obezity podílí procentuálně „padesát na padesát“. Dědičnost se u každého jedince uplatňuje různými způsoby: rozdílnou schopností spalovat základní živiny (zejména tuky), velikostí klidového energetického výdeje, jídelními preferencemi a stupněm spontánní pohybové aktivity.
Počet dětí s nadváhou nebo obezitou v Evropě neustále roste, proto je nutné rychle realizovat vhodné preventivní akce. Přes to se dosud vedou rozsáhlé diskuse o tom, kdy a jak zavádět intervenční opatření a jaká měřítka mají být pro tato opatření užita. V dalším jsou uvedeny některé úvahy k tomuto problému.
Příjem a výdej energie by měly být v rovnováze. Nadváha a obezita jsou projevy dlouhodobé nerovnováhy – tj. vyššího příjmu energie nad jejím výdejem. Hlavními zdroji energie jsou tuky, sacharidy, bílkoviny a alkohol. Informace o energetické hodnotě potravin lze získat z tabulek složení potravin, údajů na obalech či výpočtem na základě znalosti recepturního složení potravinářských výrobků a pokrmů.