Potrav. alergie a nesnášenlivosti

Zajištění plnohodnotné stravy, která poskytne dětem všechny potřebné živiny, je velkou výzvou pro každého, kdo se potýká s potravinovou alergií nebo nesnášenlivostí. Léčba spočívá především v dodržování eliminační diety, která vylučuje všechny potraviny nebo jejich složky, jež mohou vyvolat nežádoucí reakci. Čím více druhů potravin nebo celých potravinových skupin musí alergik ze stravy vyloučit, tím […]

Intolerance laktózy neboli nesnášenlivost mléčného cukru je stav, kdy lidské tělo není schopno správně trávit laktózu – cukr obsažený v mléce a mléčných výrobcích. Důvodem je nedostatek enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr v tenkém střevě. Když se laktóza ve střevě nerozštěpí na základní jednotky (glukózu a galaktózu), prochází nestrávená tenkým střevem, což vede k […]

Potravinová alergie a potravinová nesnášenlivost jsou v poslední době velmi diskutovanými tématy, lze říci až módními. V obou případech se jedná o nežádoucí reakce na potraviny a oba dva odborné názvy jsou hojně užívány, a to jak odbornou, tak i laickou veřejností. Bohužel ne vždy zcela správně. Dokonce až jeden ze tří lidí udává, že je alergická či alergický na nějakou potravinu.

Vzhledem k tomu, že alergie je nepřiměřenou reakcí imunitního systému na látky, které se běžně vyskytují v okolí a které jsou jinak neškodné, může být teoreticky potravinová alergie vyvolána jakoukoli potravinou. Většinu alergických reakcí na potraviny však způsobuje velmi úzká skupina potravin. Tuto skupinu potravin můžeme více rozčlenit podle geografických a klimatických podmínek, a dále i podle souvisejících historicko-kulturních stravovacích zvyklostí.

 
Alergie je přehnaná, nepřiměřená, reakce imunitního systému člověka vůči látkám, které se zcela běžně vyskytují ve vnějším okolí. Uvádí se, že potravinová alergie postihuje 2 až 4 % celosvětové dospělé populace. U malých dětí se udává výskyt potravinové alergie o něco vyšší, a to až 8 %.

Každý, kdo trpí potravinovou alergií, by měl ve svém zájmu číst obaly potravin a pečlivě si vybírat, aby se v jeho jídelníčku neobjevila potravina, na kterou je alergický. To je základ úspěšné prevence alergických projevů. Dle platné legislativy musí být na obalech potravin uváděny alergenní složky a látky z nich pocházející, které se v potravině (byť ve změněné formě) nacházejí, a to i v případě, že je přítomno pouze stopové množství alergenu.

Potravinová intolerance neboli nealergická potravinová přecitlivělost nebo i pseudoalergie je přecitlivělost na potravinu či potraviny, u které nejsou zapojeny imunitní mechanizmy, tzn., že nedochází ke vzniku alergické reakce. Příznaky a potíže bývají stejné či podobné jako u alergií, imunní odpověď s tvorbou protilátek však chybí.

Histaminová intolerance (HIT) je reakce našeho organismu na zvýšené množství histaminu v těle způsobené nerovnováhou mezi příjmem histaminu a schopností jej odbourávat. Tento nepoměr může být způsoben zvýšeným množstvím histaminu v potravě nebo látkami blokujícími enzym, který histamin odbourává (tzv. blokátory diaminoxidázy, zkratka DAO). Současně se na tomto stavu může podílet nadměrné vyplavování histaminu z žírných buněk, například některými léky. Těmto látkám říkáme uvolňovače/liberátory histaminu.

Lidé se syndromem dráždivého tračníku trpí vleklými zažívacími obtížemi, které zásadně ovlivňují kvalitu jejich života. Z důvodu, že stále neznáme přesnou příčinu těchto obtíží, jsou i léčebné možnosti omezené. Rizikovými faktory jsou dlouhodobý stres, narušení mikrobioty střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě.

Člověk je jediný savec, který i v dospělosti konzumuje mléko. Ano, to je pravda. A není na tom vůbec nic špatného. Ale jak je to možné? Mléko a mléčné výrobky jsou pro mnoho z nás velmi důležitou součásti stravy. Pro velkou část světa tomu však není. Ale to je zcela normální.