Výživa dospělých

Výživa spolu s pohybovou aktivitou a dalšími faktory životního stylu významně ovlivňuje naše zdraví. Ve vyspělých zemích lidé umírají nejčastěji na nádorová a srdečně-cévní onemocnění. Jejich prevence je tudíž základním kamenem principů správné výživy. Obecně lze říci, že pestrost, pravidelnost a přiměřenost jsou tři pravidla (3P), kterých bychom se měli držet. Pestrost nám zajistí rozmanitost zdrojů živin, a to v rámci základních skupin potravin (ovoce, zelenina, obiloviny, maso, …), tak i druhové pestrosti uvnitř základní skupiny (různé druhy ovoce, zeleniny, …). Pravidelnost znamená jíst 3-5x denně, podle našich potřeb. Přiměřenost je ve velikosti porcí, protože jak nedostatek, tak i nadbytek živin a energie škodí.


Jíst pravidelně, pojem, pod kterým si každý může představit něco jiného. Například jíst jen ráno a večer může být také pravidelností, ale je to tak správně? Pravidelné stravování je důležitým pilířem správné výživy. Mělo by být uplatňováno již od raného dětství a je žádoucí ho dodržovat po celý život.


Základní funkcí výživových doporučení je dát návod, co jíst, aby se populace udržela při dobrém zdraví. Výživová doporučení založená na skupinách potravin (Food-Based Dietary Guidelines – FBDG)mají laikům názorně vysvětlit denní skladbu stravy, neboť prezentují převod doporučení pro přívod energie a živin na potraviny, tj. do formy, která se dá v praxi lépe využít.


Syrová strava (anglicky raw food diet) představuje určitý směr ve výživě, který je založen na konzumaci potravin převážně rostlinného původu v tepelně neupraveném stavu. Jaká jsou její rizika?


Paleolytickou dietu řadíme mezi alternativní typy stravování, můžeme ji také nalézt pod názvem strava jeskynního muže nebo neandrtálská dieta. Ale i přes svůj název se nejedná pouze o výživu, ale paleo splňuje určité náležitosti životního stylu a v současné době můžeme mluvit i o hnutí vzniklém na internetu. 


Důvody, proč se lidé stravují poněkud jinak, než doporučují odborníci na výživu, jsou různé a často bohužel nepodložené vědeckými poznatky. Volba pro nekonvenční směr může být projevem protestu, módní záležitosti nebo touhou vyzkoušet něco nového.


Důvody, proč se lidé stravují poněkud jinak, než doporučují odborníci na výživu, jsou různé a často bohužel nepodložené vědeckými poznatky. Některé vycházejí z náboženských směrů a filozofických přesvědčení. Kromě těchto hledisek, se nově stále častěji řadí hledisko ekologické, které zdůrazňuje nižší zátěž životního prostředí, např. udává se, že vegetariánů se na stejné rozloze uživí 2 x až 5 x více.