Minerální látky a stopové prvky

Které látky mohou narušovat metabolismus mineráních látek a ve kterých potravinách se vyskytují.
Jsou to sloučeniny vyskytující se převážně v potravinách rostlinného původu. Snižují využitelnost minerálních látek z potravy a negativně ovlivňují jejich metabolismus. K nejznámějším patří kyselina fytová (fytin), kyselina šťavelová a glukosinoláty.


O tom, proč je důležité mít během dospívání dostatek železa v jídelníčku a jak si tento dostatek zajistit.
 

Železo je nezbytnou součástí červeného krevního barviva hemoglobinu, je nutné k přenosu kyslíku červenými krvinkami. Ve formě hemoglobinu je 65–70 % celkového železa v našem těle. Ve svalech je železo ve formě myoglobinu. Další formy železa se nazývají transferin a feritin.


O tom, jakou funkci má vápník v našem těle, kolik ho potřebujeme a které potraviny jsou jeho ideálním zdrojem.
 

Vápník je totiž jeden z biogenních prvků – neobejde se bez něj žádný živočich lidi nevyjímaje. V lidském těle je nezbytný jako součást kostí a zubů, pro přenos nervového vzruchu ve svalech (včetně srdečního svalu), pro srážlivost krve, propustnost buněčných membrán a činnost enzymů. Dospělý člověk má ve svém těle průměrně 1000 g vápníku.


O stopových prvcích ve výživě a jejich funkci v těle. 
 

Stopové prvky jsou stejně jako minerální látky anorganické látky, které v těle hrají velmi důležitou úlohu. Zejména se uplatňují jako součást mnoha hormonů a enzymů. Tělo si nedokáže stopové prvky vytvořit samo, proto musí všechny přijímat v potravě.


 O minerálních látkách ve výživě a o jejich funkci v těle. 
 
Minerální látky jsou anorganické látky, které v těle hrají velmi důležitou úlohu při stavbě tkání, hlavně kostí a zubů. Jakožto součást mnoha hormonů a enzymů se také účastní fyziologických pochodů v celém organismu. Tvoří asi 6 % hmotnosti těla.