Označování potravin
Kávou se rozumí semena kávovníku rodu Coffea zbavená pergamenové slupky.
Podle zpracování dále rozeznáváme:
zelenou kávu, sušená semena kávovníku,
praženou kávu, výrobek získaný pražením zelené kávy,
praženou kávu bez kofeinu, výrobek získaný pražením zelené kávy, který obsahuje nejvýše 0,1 % kofeinu v sušině,
kávový extrakt, instantní kávu, rozpustnou kávu, rozpustný kávový extrakt, výrobek v jakékoliv koncentraci získaný pražením kávy a následnou extrakcí s použitím vody,
kávový extrakt sušený, extrakt ve formě prášku, granulí, vloček, kostek nebo v jiné formě, u něhož sušina na bázi kávy činí nejméně 95 % hmotnosti
kávový extrakt ve formě pasty, extrakt v pastovité formě, u něhož sušina na bázi kávy činí nejméně 70 % a nejvýše 85 % hmotnosti,
kávový extrakt ve form?? tekuté, extrakt v tekuté formě, u něhož sušina na bázi kávy činí nejméně 15 % a nejvýše 55 % hmotnosti, a který může obsahovat přírodní sladidla v množství nepřekračujícím 12 % hmotnosti,
kávový extrakt bez kofeinu, výrobek, který obsahuje nejvýše 0,3 % kofeinu v sušině,
příměsi pražené kávy zrnkové, kávová zrna přepražená, černá nebo světlá, která se po rozlomení vyznačují jinou vůní než kávovou.
Při nákupu je vhodné sledovat tyto údaje na obale:
název druhu a podskupiny; u kávového extraktu sušeného se název podskupiny neuvádí,
u kávového extraktu ve formě tekuté, ke kterému bylo přidáno přírodní sladidlo, výraz „s . . .“, „konzervovaný . . .“, „s přídavkem . . .“, nebo „pražený s . . .“ obsahující název použité skupiny přírodního sladidla, tento výraz se uvede u názvu výrobku „kávový extrakt ve formě tekuté“ nebo „kávový extrakt tekutý“,
„s cukrem“ nebo „s přídavkem cukru“, byl-li cukr přidán po pražení,
„aromatizováno“ v případě, že káva byla aromatizována,
u kávového extraktu ve formě pasty a kávového extraktu ve formě tekuté minimální obsah sušiny na bázi kávy, uvedený v % hmotnostních v konečném výrobku,
„bez kofeinu“, pokud obsah kofeinu v sušině výrobků na bázi kávy nepřesáhne 0,3 % u kávového extraktu a 0,1 % u pražené kávy,
kávový extrakt ve formě tekuté, u něhož sušina na bázi kávy činí více než 25 % hmotnosti, lze v označení názvu doplnit výrazem „koncentrovaný“.
Kávoviny a jejich směsi
Kávoviny jsou výrobky získané pražením různých částí rostlin bohatých na sacharidy, které neobsahují kofein.
Rozdělujeme je na:
praženou čekanku (cikorkovou kávovinu), výrobek získaný z kořenů čekanky obecné (Cichorium intybus L.),
obilnou kávovinu, výrobek vyrobený z praženého ječmene, žita, nebo pšenice,
sladovou kávovin, výrobek vyrobený ze sladovaného a praženého ječmene, žita, nebo pšenice,
fíkovou kávovinu, výrobek vyrobený z fíkových plodů,
směsi kávovin, směs z kávovin a dalších surovin, včetně pražené kávy mleté,
kávovinové extrakty, výrobky, které se liší obsahem výchozích surovin po jejich extrakci, (u čekanky nejméně 60%, u obilovin nejméně 25%, u fíků nejméně 50.
Autor: lb
Čajem se rozumí výrobek rostlinného původu sloužící k přípravě nápoje určeného k přímé spotřebě, nebo nápoj připravený z tohoto výrobku.
Čaje dělíme na:
čaj pravý, vyrobený z výhonků, listů, pupenů nebo jemných částí zdřevnatělých stonků čajovníku,
zelený čaj, čaj pravý, ve kterém neproběhla fermentace,
polofermentovaný čaj (žlutý,oolong), čaj pravý, ve kterém proběhla částečná fermentace,
černý čaj, čaj pravý, ve kterém proběhla plná fermentace,
čajový extrakt, výrobek získaný vodní extrakcí čaje sloužící po rozpuštění ve vodě k přípravě nápoje,
instantní čaj, instantní výrobek, obsahující čajový extrakt a jiné složky, určený k přípravě nápojů rozpuštěním ve vodě,
ovoněný čaj, čaj, který absorboval požadované vůně a pachy,
ochucené čaje, směs čaje pravého s ochucujícími částmi rostlin, jejichž obsah nepřesahuje 50 % hmotnosti směsi,
aromatizované čaje, čaje, které obsahují látky určené k aromatizaci,
bylinné čaje, čaje z částí bylin nebo jejich směsí nebo bylin s pravým čajem nebo jejich směsí s ovocem, přičemž obsah bylin musí činit minimálně 50 % hmotnosti,
ovocné čaje, čaje ze sušeného ovoce a částí sušených rostlin, kde podíl sušeného ovoce je vyšší než 50 % hmotnosti.
Při nákupu čaje je vhodné sledovat, že:
čaj pravý je označen názvem skupiny,
ochucený čaj, bylinný čaj a ovocný čaj je označen názvem druhu,
výrobky z čaje jsou označeny názvem skupiny,
u ovocných čajů, bylinných čajů a výrobků z čaje ovocného nebo bylinného je uvedeno upozornění na obsah kofeinu, pokud jej obsahují,
při použití třezalky, pohanky, nebo římského kmínu je uvedeno upozornění „u citlivých osob možnost fotosenzibilizace“,
u aromatizovaného čaje je v blízkosti názvu uvedenp označení „aromatizovaný“ a u ovoněného čaje označení „ovoněný“.
Autor: lb
Ovoce patří mezi málo údržné potraviny. Vzhledem k tomu, že výskyt ovoce je úzce vázán na relativně krátké období sklizně, přičemž skladovatelnost určitých druhů je omezena pouze na několik dní, byla tato problematika řešena jeho konzervováním.
Účelem konzervace potravin je dosáhnout prodloužení jejich trvanlivosti a vyhnout se tak jejich zka??ení.
Jedním z nejstarších způsobů konzervace ovoce je výroba zavařenin, resp. marmelád, džemů, povidel, rosolů, klevel apod. K jejich výrobě vařením, kdy vzniká sladké polotekuté až téměř tuhá ovocná hmota je možné použít celou škálu ovoce, jako jsou jahody, jablka, třešně, meruňky, pomeranče, ostružiny, borůvky atd., popřípadě jejich směsi.
Co se pod jednotlivými názvy výrobků skrývá, seznamuje vyhláška č. 650/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.
Džem je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody, pulpy a dřeně, nebo přírodních sladidel, vody a dřeně, jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence.
Marmeláda je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody a jedné nebo více surovin získaných z citrusových plodů, přivedené do vhodné rosolovité konzistence, přičemž za suroviny získané z citrusových plodů se považují pulpy, dřeně, šťávy, vodné extrakty a kůry.
Rosol a rosol výběrový (Extra) je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel a šťávy, nebo ze směsi p??írodních sladidel a vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce, přivedená do vhodné rosolovité konzistence.
Povidla, potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce (jablek, hrušek, švestek), s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do polotuhé až tuhé konzistence s jemnými až hrubšími částicemi dužniny ovoce.
Klevelou je potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce, s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do kašovité, roztékavé konzistence se zřetelnými hrubými částmi dužniny ovoce.
Označování
Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu (vyhláška) se zpracované ovoce dále označí:
použitým druhem nebo druhy ovoce v sestupném pořadí podle hmotnosti použité suroviny; u vyrobených ze tří nebo více druhů ovoce může být údaj nahrazen slovy „směs ovoce“ nebo uvedením počtu použitých druhů ovoce,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), povidel, klevel, množstvím ovoce v gramech, které bylo použito pro výrobu 100 g hotového výrobku,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), klevel a ovocných protlaků, celkovým obsahem přírodních sladidel v gramech obsažených ve 100 g výrobku, přičemž uvedené číslo představuje množství stanovené refraktometricky při 20 °C u hotového výrobku s tolerancí +/- 3 refraktometrické stupně,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), povidel, klevel, přítomnost zbytkového oxidu siřičitého, jestliže jeho obsah ve výrobku je vyšší než 10 mg/kg,
Označení „rosolová marmeláda“ lze použít pro marmelády, pokud výrobek neobsahuje žádnou nerozpustnou hmotu citrusových plodů, s výjimkou malého množství jemně krájené kůry citrusů.
Požadavky při výrobě
– Při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) vyrobených z jiných druhů ovoce než citrusových může být přidána šťáva a kůra z citrusových plodů.
– Džem výběrový (Extra) z šípků, malin, ostružin, černého rybízu, borůvek, červeného rybízu lze vyrábět pouze z nezahuštěného protlaku příslušného ovoce nebo nezahuštěný protlak může tvořit část vsádkové hmotnosti ovoce.
– Džem výběrový (Extra) a džem z citrusových plodů lze vyrábět jen z celých plodů citrusu nakrájených na proužky nebo na plátky.
– Při výrobě džemu výběrového (Extra) a rosolu výběrového (Extra) nelze mísit jablka, hrušky, slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata s jiným ovocem.
– Při výrobě džemu a džemu výběrového (Extra) z šípků, jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív, rebarbory lze přidávat červené ovocné šťávy.
– Při výrobě džemu a rosolu z jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív lze přidávat šťávu z červené řepy.
– Podíl ovoce pro výrobu rosolu a rosolu výběrového (Extra) při použití vodných extraktů z ovoce se vypočítá odečtením hmotnosti vody použité pro výrobu vodných extraktů od celkové hmotnosti vodného extraktu.
– K džemu, džemu výběrovému (Extra), rosolu a rosolu výběrovému (Extra) z kdoulí se smí přidat list pelargónie vonné (Pelargonium odoratissimum).
Autor: lb
Ovoce patří mezi málo údržné potraviny. Vzhledem k tomu, že výskyt ovoce je úzce vázán na relativně krátké období sklizně, přičemž skladovatelnost určitých druhů je omezena pouze na několik dní, byla tato problematika řešena jeho konzervováním.
Účelem konzervace potravin je dosáhnout prodloužení jejich trvanlivosti a vyhnout se tak jejich zkažení.
Kažením potravin rozumíme nechtěné namnožení mikroorganizmů, které způsobí, že potraviny jsou nepoživatelné (nechutné či dokonce nebezpečné). Ovoce, zelenina, mléčné výrobky a maso obsahují na povrchu množství mikroorganizmů. Mikroorganizmy, které způsobí zkažení potravin, obvykle nejsou samy o sobě pro člověka patogenní, mohou však nebezpečné látky produkovat.
Jedním z nejstarších způsobů konzervace ovoce je výroba zavařenin, resp. marmelád, džemů, povidel, rosolů, klevel apod. K jejich výrobě vařením, kdy vzniká sladké polotekuté až téměř tuhá ovocná hmota je možné použít celou škálu ovoce, jako jsou jahody, jablka, třešně, meruňky, pomeranče, ostružiny, borůvky atd., popřípadě jejich směsi.
Co se pod jednotlivými názvy výrobků skrývá, seznamuje vyhláška č. 650/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označov??ní.
Džem je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody, pulpy a dřeně, nebo přírodních sladidel, vody a dřeně, jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence.
Marmeláda je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody a jedné nebo více surovin získaných z citrusových plodů, přivedené do vhodné rosolovité konzistence, přičemž za suroviny získané z citrusových plodů se považují pulpy, dřeně, šťávy, vodné extrakty a kůry.
Rosol a rosol výběrový (Extra) je potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel a šťávy, nebo ze směsi přírodních sladidel a vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce, přivedená do vhodné rosolovité konzistence.
Povidla, potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce (jablek, hrušek, švestek), s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do polotuhé až tuhé konzistence s jemnými až hrubšími částicemi dužniny ovoce.
Klevelou je potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce, s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do kašovité, roztékavé konzistence se zřetelnými hrubými částmi dužniny ovoce.
Označování
Kromě ??dajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu (vyhláška) se zpracované ovoce dále označí:
použitým druhem nebo druhy ovoce v sestupném pořadí podle hmotnosti použité suroviny; u vyrobených ze tří nebo více druhů ovoce může být údaj nahrazen slovy „směs ovoce“ nebo uvedením počtu použitých druhů ovoce,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), povidel, klevel, množstvím ovoce v gramech, které bylo použito pro výrobu 100 g hotového výrobku,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), klevel a ovocných protlaků, celkovým obsahem přírodních sladidel v gramech obsažených ve 100 g výrobku, přičemž uvedené číslo představuje množství stanovené refraktometricky při 20 °C u hotového výrobku s tolerancí +/- 3 refraktometrické stupně,
u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), povidel, klevel, přítomnost zbytkového oxidu siřičitého, jestliže jeho obsah ve výrobku je vyšší než 10 mg/kg,
Označení „rosolová marmeláda“ lze použít pro marmelády, pokud výrobek neobsahuje žádnou nerozpustnou hmotu citrusových plodů, s výjimkou malého množství jemně krájené kůry citrusů.
Technologické požadavky
Při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) vyrobených z jiných druhů ovoce než citrusových může být přidána šťáva a kůra z citrusových plodů.
Džem výběrový (Extra) z šípků, malin, ostružin, černého rybízu, borůvek, červeného rybízu lze vyrábět pouze z nezahuštěného protlaku příslušného ovoce nebo nezahuštěný protlak může tvořit č??st vsádkové hmotnosti ovoce.
Džem výběrový (Extra) a džem z citrusových plodů lze vyrábět jen z celých plodů citrusu nakrájených na proužky nebo na plátky.
Při výrobě džemu výběrového (Extra) a rosolu výběrového (Extra) nelze mísit jablka, hrušky, slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata s jiným ovocem.
Při výrobě džemu a džemu výběrového (Extra) z šípků, jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív, rebarbory lze přidávat červené ovocné šťávy.
Při výrobě džemu a rosolu z jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív lze přidávat šťávu z červené řepy.
Podíl ovoce pro výrobu rosolu a rosolu výběrového (Extra) při použití vodných extraktů z ovoce se vypočítá odečtením hmotnosti vody použité pro výrobu vodných extraktů od celkové hmotnosti vodného extraktu.
K džemu, džemu výběrovému (Extra), rosolu a rosolu výběrovému (Extra) z kdoulí se smí přidat list pelargónie vonné (Pelargonium odoratissimum).
Autor: lb
O tom, že základem zdravé výživy je bezesporu ovoce a zelenina, není pochyb. Zdravý dospělý člověk by měl každý den sníst alespoň 80 až 100 gramů ovoce a zeleniny, což v praxi představuje středně velké jablko nebo pomeranč, jednu mrkev nebo kedlubnu.
Požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu:
Čerstvým ovocem se rozumí jedlé plody a semena stromů, keřů nebo bylin, uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu.
Rozeznáváme tyto skupiny: jádrové, peckové, bobulové, skořápkové plody tropů a subtropů.
Čerstvou zeleninou se rozumí jedlé části, zejména kořeny, bulvy, listy, nať, květenství, plody jednoletých nebo víceletých rostlin, uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu.
Rozeznáváme tyto skupiny zeleniny: košťálová, kořenová, listová, lusková, plodová, cibulová, natě, klasy, výhonky.
Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se značí:
– názvem podskupiny,
– třídou jakosti,
– názvem odrůdy, pokud tak stanoví předpis Evropského společenství o normách pro jednotlivé druhy ovoce nebo zeleniny, nebo názvem odrůdy, pokud tak stanoví technická norma,
– údajem o tom, že čerstvé ovoce nebo čerstvá zelenina byly po sklizni ošetřeny konzervačními nebo jinými chemickými látkami.
Požadavky na jakost
Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se zařazují podle smyslových a fyzikálních požadavků do tříd jakosti, které jsou stanoveny předpisy Evropského společenství o normách pro jednotlivé druhy ovoce nebo zeleniny, nebo technickou normou.
Skladování
Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se skladují odděleně, v čistých, dobře větratelných prostorách, popřípadě v prostorách s řízenou atmosférou na dřevěných podlážkách.
Rady při nakupování a manipulaci:
– ovoce a zeleninu v obchodech pečlivě vybírejte, vyvarujte se nahnilých a od pohledu nepřirozeně vybarvených kusů,
– ovoce či zeleninu omýt teplou vodou, čímž odstraníme velké množství nežádoucích látek,
– u ovoce a zeleniny zakoupených v obchodech není dobré využívat kůru a obecně vnější vrstvy ovoce pro další zpracování (bývá chemicky ošetřeno),
– při nákupu zpracovaného ovoce a zeleniny je vhodné zkontrolovat údaje uváděné na etiketě a podmínky skladování. Výrobky s prošlou dobou trvanlivosti nebo nevhodně skladované se nedoporučují k dalšímu použití.
Autor: lb
Obdobně jako obiloviny jsou luštěniny a výrobky z nich velmi oblíbenou a chutnou a z výživového hlediska hodnotnou potravinou.
Mezi luštěniny patří: – hrách (žlutý a zelený),- čočka (velkozrnná drobnozrnná),- fazole (bílé a barevné),- cizrna,- bob,- sója
Luštěninami a výrobky z nich se rozumí:
– vyluštěná, suchá, čistá a tříděná zrna luskoviny,
– předvařenými luštěninami luštěniny technologicky upravené tak, aby se zkrátila doba jejich varu,
– luštěninami loupanými celá technologicky upravená zrna bez vnější slupky s oddělenými dělohami,
– luštěninovou moukou loupané luštěniny mleté na stejnorodý prášek nebo tříděné podle velikosti částic,
– luštěninovými vločkami příčně řezaná a mačkaná zrna luštěnin,
– vlákninovým luštěninovým koncentrátem stejnorodý prášek získaný mletím a proséváním luštěnin a vnějších slupek luštěnin,
– sójovým výrobkem potravina vyrobená z tepelně zpracované sóji, sójové mouky nebo sójové bílkoviny,
– sójový nápoj,
– zakysaný sójový výrobek,
– tofu – sójový výrobek vyrobený ze sójové bílkoviny oddělené srážením,
– tempeh – sójový výrobek vyrobený z tepelně upravené fermentované sóji.
Při nákupu je vhodné zkontrolovat:
– údaje uváděné na etiketě,
– datum použitelnosti,
– označení druhu a skupiny výrobku,
– zda luštěnina není nadměrně znečištěna, např. zeminou, zbytky rostlin, cizími zrny apod.,
– zda luštěnina není nadměrně znečištěna poškozenými zrny, např. zlomky, škůdci apod.,
– zda luštěnina není poškozena změnou barvy,
– zda lu??těnina nemá pach po zatuchlině apod.,
– zda luštěnina nevykazuje známky naklíčenosti.
Autor: lb
Do kategorie suché skořápkové plody či oříšky se řadí všechny jedlé ořechy, např. arašídy, mandle, pistácie, vlašské, lískové, ale i kokosové ořechy.
Oříšky, podobně jako semena, obsahují kvalitní bílkoviny, lecithin, vitaminy skupiny B (nejvíce mandle, slunečnice), provitamin A (kešu, pistácie, sezam, tykvová semena), vitamin E, který chrání tuky před žluknutím (lískové ořechy, mandle, jedlé kaštany, arašídy, vlašské ořechy), kyselinu listovou (arašídy, lískové ořechy, mandle). Velmi významné je množství minerálních látek, které nám při pravidelné konzumaci i malého množství zajišťuje jejich dostatečný přísun. Ořechy jsou zdrojem manganu (minerálu důležitého v prevenci osteoporózy – řídnutí kostí), draslíku (nejvíce slunečnice, kokosové ořechy, pistácie), hořčíku (para ořechy, mandle, arašídy, mák), vápníku (mák, sezam, mandle, pistácie, kaštany), železa (pistácie, tykev, sezam), zinku (tykev, sezam, kešu, mandle) a selenu (para ořechy).
Rizika kontaminace při skladování Velmi závažným nedostatkem oříšků je možnost výskytu mykotoxinů, které byly vyrobeny z nakažených plodů nebo zvlhly a následně zplesnivěly. Mykotoxiny neboli plís??ové jedy, jsou produkty metabolismu látkové přeměny toxinogenních plísní. Patří mezi významné naturální toxiny v potravinách. Některé zdravotní problémy, tzv. mykotoxikózy jsou dávány do souvislosti právě s požitím plesnivých potravin. Významné jsou i pozdní toxické účinky, např. karcinogenní vznik nádorových onemocnění, snížení obranyschopnosti organizmu a náchylnost k řadě onemocnění zvláště u starých osob a malých dětí.
Mezi nejrizikovější toxiny patří aflatoxin B1. Aflatoxiny se tvoří pouze při vyšších teplotách. Jako nejnižší možné teploty se uvádí 16 – 17 °C. Zpravidla se ale jedná o teploty nad 25 °C. Při troše smůly si tak můžeme afl atoxin „vyrobit“ i doma.
Proto je nutné si při nákupu ořechů bedlivě všímat, zda ořechy nejsou viditelně napadeny plísní a takové ořechy zásadně nekonzumovat. Při skladování doma je pak ideálním úložištěm lednička.
Vysoký obsah olejů obsažený v oříšcích nese i riziko kažení ořechů, které je obecně známo jako žluknutí. Tomuto procesu nelze zcela zabránit. Je proto důležité buď ještě v obchodě, je-li to možné, nebo doma, ihned po zakoupení ořechů zkontrolovat jejich aroma. Pokud by byla jejich vůně zatuchlá, lze takové oříšky klasifikovat jako nejakostní a mohou být předmětem reklamace u prodejce. Žluknutí ořechů zpomaluje nižší teplota při jejich skladování, vakuové balení a balení v ochranné atmosféře zabraňující přístupu kyslíku, a nebo balení do obalů propouštějících méně světla.
Při nákupu oříšků je nutné:
– zkontrolovat datum minimální trvanlivosti,
– vizuálně zkontrolovat celistvost skořápky, zejména u kokosových ořechů, již slabé prasklinky mohou být vstupní branou plísní, které velice rychle rozloží jádro,
– v žádném případě nekupovat smyslově změněné výrobky,
– dávat přednost vyloupaným plodům před plody ve skořápkách,
– dávat přednost balení ve vakuu nebo v ochranné atmosféře,
– zkontrolovat možnost napadení plodů škůdcem,
– ořechy doma uchovávat na suchém a pokud možno chladném místě,
– po jejich vyloupání by měla následovat co nejrychlejší konzumace.
Min. trvanlivost oříšků je většinou 9 měsíc??, v případě vakuového balení je trvanlivost prodloužena o 3 měsíce.
Další skupinu produktů z obilovin tvoří pekařské výrobky, mezi které patří:
– pekařské výrobky získané tepelnou úpravou těst nebo hmot, jejichž sušina je v převažujícím podílu tvořena mlýnskými obilnými výrobky s výjimkou šlehaných hmot a sněhového pečiva,
– chléb, výrobek kypřený kvasem, popřípadě droždím ve tvaru veky, bochníku nebo formový, je-li chléb označen druhem obiloviny, musí být její podíl nejméně 90 % z celkové hmotnosti použitých mlýnských surovin (např. 90 % žitné mouky u žitných výrobků, u žitno-pšeničných výrobků nejméně 50 % první obiloviny, u celozrnných výrobků nejméně 80 % celozrnných mouk apod.),
– běžné pečivo, tvarovaný výrobek z pšeničné nebo žitné mouky, přísad a přídatných látek, který obsahuje méně než 8,2 % bezvodého tuku a méně než 5 % cukru,
– jemné pečivo, výrobky získané tepelnou úpravou těst nebo hmot s recepturním přídavkem nejméně 8,2 % bezvodého tuku nebo 5 % cukru na celkovou hmotnost použitých mlýnských výrobků, popřípadě obsahující různé náplně před pečením nebo po upečení: marmeládu, džem, povidla, nebo povrchově upravené sypáním, polevou nebo glazurou,
– trvanlivé pečivo, vyrobené zejména z mouky, popřípadě dalších surovin, přídatných látek a látek určených k aromatizaci, s obsahem vody nejvýše 10 %, s výjimkou perníků, preclíků a trvanlivých tyčinek s obsahem vody nejvýše 16 %; popřípadě plněné různými náplněmi, máčené, potahované nebo povrchově upravené,
– sušenky, výrobky získané upečením těsta, zejména chemicky kypřeného,
– trvanlivé pečivo ze šlehaných hmot, výrobky kypřené výhradně mechanicky, jejichž základními surovinami jsou vaječný obsah a cukr,
– oplatky, výrobky získané upečením tenké vrstvy těsta nebo hmoty ve formách,
– perníky, výrobky z chemicky kypřeného těsta s přídavkem koření a neutralizovaného invertovaného cukerného roztoku nebo invertního cukru nebo medu,
– suchary, výrobky z těsta kypřeného chemicky nebo biologicky, po upečení krájené na plátky a restované, preclíky a trvanlivé tyčinky, výrobky z těsta, kypřeného chemicky nebo biologicky, které musí být při pečení prosušeny v celém objemu,
– crackerové pečivo, výrobky z laminovaných těst kypřených chemicky nebo biologicky.
Při nákupu těchto produktů je vhodné zkontrolovat:
– údaje uváděné na etiketě,
– v názvu výrobku vždy druh, skupinu výrobků, druh náplně a polevy v případě plněných nebo potahovaných výrobků,
– zda obal není porušen,
– zda neobsahují škůdce, např. moly, atd.
Autor: lb
Živočišné produkty mezi, které řadíme maso jatečných zvířat, drůbeže, vejce, zvěřinu, ryby, med a mléko, tvoří důležitou a z hlediska nutriční hodnoty jen těžko nahraditelnou složku ve výživě člověka.
Maso je z nutričního hlediska velmi cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitaminů (zejména skupiny B), nenasycených mastných kyselin a minerálních látek. Maso je proto právem považováno za nenahraditelnou složku výživy, i když je možné, ale s určitými potížemi, zajistit plnohodnotnou výživu člověka i bez masa. V takovém případě by však bylo nutné nahradit přirozenou stravu zahrnující maso jinou promyšleně sestavenou dietou a kombinovat rostlinné potraviny s mlékem a vejci. Vedle nutričního významu je maso ve výživě důležité i svou chutností.
Cukrářské výrobky a těsta se zařazují do skupiny obilovin a patří sem:
• cukrářské výrobky, jejichž základem jsou pekařské výrobky, které jsou dohotoveny pomocí náplní, polev, ozdob a kusového ovoce,• těsta, tepelně neopracované polotovary k výrobě pekařských výrobků,• náplně, polotovar používaný k plnění nebo zdobení cukrářských výrobků,• lehké tukové nebo máslové krémy a náplně vzniklé vyšleháním základního krému s čerstvým máslem nebo s jiným tukem, přičemž obsah tuku nebo čerstvého másla činí nejméně 30 % v sušině náplně,• tukové nebo máslové krémy, ochucené náplně obsahující tuk nebo čerstvé máslo a cukr, přičemž obsah tuku nebo čerstvého másla činí nejméně 45 % v sušině náplně,• šlehačkové náplně, vyšlehaná smetana ke šlehání ochucená cukrem nebo jinými ochucovadly, popřípadě vmíchaná do hmot na bázi hydrokoloidů, které tvoří nejvýše jednu třetinu hmotnosti šlehačkové náplně,• bílkový krém, náplň vzniklá vyšleháním čerstvých, tekutých pasterizovaných nebo sušených pasterizovaných bílků s cukrem svařeným s vodou, • linecké těsto s vysokým obsahem tuku,• listové těsto s charakteristickým listováním připravené bez použití kypřicích prostředků.
Doporučení, na co si dávat pozor při nákupu těchto výrobkůPři nákupu je vhodné zkontrolovat:• údaje uváděné na etiketě,• datum použitelnosti,• označení druhu a skupiny výrobku,• označení náplně zkontrolovat zda: 1. kakaová náplň obsahuje nejméně 2,5 hmotnostních procent kakaa, 2. čokoládová náplň obsahuje nejméně 5 % čokolády, 3. ořechová náplň obsahuje nejméně 25 g jader v 1 kg krému nebo cukrářské hmoty, 4. příchutě odpovídají skutečnosti, 5. máslová obsahuje výhradně máslo, • označení recepturní či technologické zpracování, např. kynuté listové, tažené, třené, křehké tukové, jádrové, slané a sýrové, a dále teplotu skladování: – nebalené cukrářské výrobky je třeba skladovat do 8 °C,- těsta do 10 °C.
Autor: lb
Další zájímavý odkaz:
Cukrářské výrobky
Mezi produkty rostlinného původu řadíme obiloviny, luštěniny, ovoce a zeleninu. Tvoří obdobně jako potraviny živočišného původu důležitou a z hlediska nutriční hodnoty jen těžko nahraditelnou složku ve výživě člověka.
Z hlediska lidské výživě jsou obiloviny základem naší výživy. Jsou hlavně zdrojem sacharidů, převážně škrobu. Jsou zdrojem vitaminů, především skupiny B, vlákniny a minerálních látek. Obsah bílkovin je méně významný. Obiloviny se dostávají ke spotřebiteli převážně jako mlýnské a pekařské výrobky. Mezi mlýnské výrobky patří obilné výrobky získané zpracováním obilí, pohanky a rýže vícestupňovým mlýnským postupem.
Mezi obilné výrobky se řadí: • Mouky – výrobky získané mletím obilí a tříděním podle velikosti částic (hladká, polohrubá, hrubá), obsahu minerálních látek a druhu použitého obilí,• vločky – výrobky z vyčištěného a oloupaného obilného zrna nebo bezpluchého nebo zbaveného pluch, získané jeho mačkáním nebo příčným řezáním,• krupice – mlýnský obilný výrobek získaný v první fázi mletí obilí v podobě hrubších částic zbavených slupky, z vyčištěného obilného zrna, získaný šetrným drcením, vyrábí se v druzích: pšeničná krupice hrubá a jemná a kukuřičná,• kroupy – výrobky z vyčištěného obilného zrna, převážně z ječmene, zbaveného obalových vrstev broušením,• lámanka – zlomkové drobné netříděné obilné kroupy,• jáhly – vyčištěná zrna prosa upravená loupáním a leštěním, • instantní mlýnské obilné výrobky – získávají se tepelnou úpravou,• müsli – směs mlýnských obilných výrobků, upravených vločkováním, extrudováním nebo jinou vhodnou technologií, k nimž jsou přidány další složky, zejména jádra suchých plodů, sušené nebo jinak zpracované ovoce a látky upravující chuť, vůni nebo konzistenci,• rýže – zrna získaná z kulturní rostliny rýže seté a jejích odrůd, které se dále člení na:- rýži neloupanou s celistvou vrchní slupkou,- rýži pololoupanou (natural), kdy zrna rýže jsou zbavena vrchní slupky (pluchy),- rýži loupanou, zbavenou všech částí oplodí a osemení a částečně i klíčků,- rýži dlouhozrnou, jejíž zrno je průměrně 6 mm dlouhé,- rýži střednězrnou, kde průměrná délka zrna je mezi 5,2 mm a 6,0 mm,- rýži kulatozrnou, kde průměrná délka zrna je menší než 5,2 mm.
TěstovinyPatří sem: • těstoviny vyrobené tvarováním nekynutého a chemicky nekypřeného těsta připraveného zejména z mlýnských obilných výrobků nebo jejich směsí,• sušené těstoviny, které jsou po ztvarování usušeny na obsah vlhkosti nejvýše 13 %, • nesušené těstoviny, které jsou po ztvarování mírně osušeny na celkový obsah vlhkosti nejméně 20 % a nejvýše 30 %,• vaječné těstoviny, k jejichž výrobě je použito slepičích vajec v množství nejméně dvě vejce na 1 kilogram mouky,• bezvaječné těstoviny vyrobené bez přídavku vajec,• semolinové těstoviny vyrobené pouze z krupice (semoliny) pšenice Triticum durum, bez přídavku vajec,• domácí těstoviny vyrobené ručně z pšeničných mlýnských obilných výrobků a čerstvých slepičích vajec v množství nejméně šest vajec na 1 kilogram pšeničné mouky,• celozrnné těstoviny vyrobené z pšeničné celozrnné mouky,•??plněné těstoviny s náplní,• instantní těstoviny vyrobené speciálním technologickým postupem, které se pro konzumaci připravují rehydratací ve vodě nebo jiné tekutině.
Při nákupu těstovin je vhodné zkontrolovat:
– údaje uváděné na etiketě,
– v názvu výrobku vždy druh a skupina výrobků,
– u nesušených těstovin údaje o tom, že se jedná o těstoviny nesušené a době
použitelnosti,
– u těstovin balených vakuově nebo v inertní atmosféře údaj o době spotřeby po otevření obalu,
– u plněných těstovin označení náplně,
– ?? podmínky skladování, nesušené těstoviny při teplotě do 5 °C, těstoviny balené
– vakuově nebo v inertní atmosféře do 10 °C,
– zda obal není porušen,
– zda neobsahují škůdce, např. moly.
Autor: lb