U většiny lidí se tvoří zubní kaz již v dětství. Riziko narůstá s pojídáním sladkých jídel a špatnou ústní hygienou, kouřením a žvýkáním tabáku. Faktory omezující tvorbu a odtok slin riziko zubního kazu zvyšují. Návyk dítěte na sání mléka nebo džusu z lahve pří usínání vede k výrazným kazům mléčného chrupu, což může ovlivnit i vyšší kazivost stálých zubů.

Většině kazů můžeme zabránit dobrou ústní hygienou: čištěním zubů karVětšině kazů můžeme zabránit dobrou ústní hygienou: čištěním zubů kartáčkem a zubním vláknem minimálně jednou denně, výplachy úst po jídle a zákuscích (zvláště sladkých a lepivých). Zubní sklovinu posilují fluoridy, proto používejte zubní pastu s fluorem. Ochranná vrstva obsahující fluor se může nanést přímo na povrch zubu.

Zubní lak, odolný kryt aplikovaný na žvýkací plochy, je vhodný pro pacienty vysoce náchylné k tvorbě kazu. U lidí s nedostatečnou tvorbou slin brání tvorbě kazu náhradní roztoky. K omezení nárůstu bakterií při nedostatku slin je možné předepsat ústní vody s antibiotiky. Strava obsahující 1-1,5 g vápníku denně udržuje sklovinu v dobrém stavu. K náhlému vzestupu množství zubních kazů dochází u žen po menopauze, proto jim mnoho odborníků doporučuje hormonální terapii a doplňování vápníku.

Dvakrát za rok navštivte zubního lékaře. Navštívit můžete i dentální hygienistku. Její hlavní činností je kontrola stavu chrupu pacienta a doporučení nejvhodnějšího způsobu čištění, ale stará se i o odstraňování zubního kamene a další úkony, kterými šetří čas zubnímu lékaři.

Zubní kaz způsobují většinou bakterie typu Streptococcus mutans produkující kyselinu. Podle umístění v dutině ústní se tvoří různé kazy: jamkové a štěrbinové kazy se vyvíjejí v prohlubních kousacích ploch, obvykle v raném dětství. Nejzranitelnější jsou zadní zuby, u nichž je vývoj kazu dosti rychlý. Naproti tomu povrchové kazy se objevují u dospívajících, začínají mezi zuby a rostou pomalu. Na počátku vyhlížejí jen jako křídově bílé skvrny na sklovině narušené činností bakterií. Krčkový kaz, častý po 50. roce života, začíná v oblasti cementu, tvrdého obalu kořene zubu, který je postupně odhalován ustupující dásní.

Bolest začíná většinou v okamžiku, kdy kaz dosáhne vrstvy centimu (sklovina, která leží pod ochranným obalem skloviny). Bolest je přechodná, objevuje se, když jíte něco horkého, studeného nebo i sladkého. V této fázi se zub dá obvykle zachránit. Prohloubí-li se kaz až k zubní dřeni, bolest se stane trvalou a poškození zubu je nevratné. Při odumření dřeně bolest obvykle zeslábne, avšak s pokračujícím zánětem se mění na pulzující bolest, charakteristickou pro zánět okostice. Vznikající absces může vytlačovat zub z jeho lůžka; tlak na vrcholek zubu vyvolá intenzivní bolest. Rozšiřující se infekce způsobuje otok čelisti a případný výtok hnisu do úst nebo píštělí na kůži.

Jakmile zpozorujete, že je zub citlivý na teplo a chlad, navštivte stomatologa! Na počáteční bolest může ještě přechodně pomoci acylpyrin nebo paracetamol. Vhodný je teplý obklad čelisti nebo ohřívací polštářek. Naproti tomu nepoužívejte teplé obklady při pulzující bolesti, která znamená rozvíjející se zánět. Místo toho přikládejte na bolestivé místo na 5 až 10 minut sáček s ledem, který zabrání většímu otoku a poněkud od bolesti uleví.

Zubní lékař zjistí rozsah kazové dutiny pomocí rentgenového snímku. Poklepem na zub, případně jeho podrážděním proudem chladného vzduchu , odhadne stav zubní dřeně. Pokud je dřeň životaschopná, lékař vybrousí poškozenou sklovinu a dentin a kazovou dutinu vyplní. Je-li dutina příliš hluboká, může být vyplněna kalciovým roztokem podporujícím vzrůst dentinu. Pak je zub uzavřen přechodnou plombou, která bude po několika týdnech odstraněna. Absces lékař vydrénuje a zánět je léčen antibiotiky. Není-li nutné zub vytrhnout, stomatolog vyčistí dřeňovou dutinu a umrtví nerv, poté zub vyplní a zaplombuje. Pro ochranu a zvýšení odolnosti ho obvykle překryje korunkou.

Autor: jr