Česnek kuchyňský (Allium sativum) je nedílnou součástí české kuchyně, i když jeho původ nacházíme v Asii. Užívání u nás je doložené v hluboké minulosti a dnešní kuchyň si neumíme bez této potraviny téměř představit. Česneku jsou však často přisuzované také blahodárné účinky na naše zdraví. Je tomu opravdu tak?
V česneku kromě základních živin, jakými jsou bílkoviny, sacharidy a tuky, nalezneme vlákninu, některé vitaminy (zejm. vitamin C, vitaminy skupiny B či karoten) a minerální látky (např. draslík, vápník, selen či jód). Mezi další látky, kterým je v česneku připisován pozitivní vliv na naše zdraví se řadí zejména flavonoidní látky, sirné sloučeniny, saponiny a peptidy.
Mimo tradiční použití v kuchyni se z česneku připravují sirupy, tinktury či odvary, o kterých se různě dočteme, že jsou lékem, antiseptickým přípravkem či dokonce afrodiziakem. Na trhu jsou samozřejmě také doplňky stravy s obsahem česneku či látek z něj izolovaných. Nejčastější informace se týká pozitivního vlivu na srdeční a cévní soustavu.
Při podrobnějším zkoumání literatury zjistíme, že studie zabývající se česnekem často nezkoumají konkrétní onemocnění, ale rizikové faktory. Studie zabývající se tukovými částicemi v krvi prokazují pozitivní vliv na hladiny HDL (tzv. hodný cholesterol), snižující vliv na hladiny LDL (tzv. špatný cholesterol) a snižující vliv na celkový cholesterol. Při pravidelném užívání výtažku z česneku bylo pozorováno zpomalení vývoje kornatění tepen (ateroskleróza), snížení vysokého krevního tlaku, který je úzce spjat s některými srdečními a cévními onemocněními, a také pozitivní vliv na shlukování červených krvinek a na pružnost cév. Tyto účinky souvisí s oxidací tuků a se zánětlivými procesy v lidském organismu. Sloučeniny s obsahem síry obsažené v česneku mohou stimulovat antioxidační enzymy, což ve svém důsledku vede ke zpomalení nežádoucích procesů. Studie potvrdily krátkodobý pozitivní vliv u zdravých jedinců i u pacientů s již přítomným srdečním či cévním onemocněním, u dlouhodobějšího podávání se antioxidační účinky již tak jednoznačně nepotvrdily. Jelikož nemalá část studií sleduje pouze vliv na vybrané rizikové faktory a nemá komplexnější pohled na vznik a vývoj celého onemocnění, a navíc často pouze v krátkodobém časovém horizontu, je třeba být v doporučeních opatrný.
O česneku se také traduje, že má účinek proti vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Podobně jako u srdečních a cévních onemocnění se studie snaží porozumět mechanismu účinku látek z česneku. Pozitivní vliv byl tak pozorován na hladiny buněk, které se označují jako přirození zabíječi a hrají důležitou roli v našem imunitním systému. Sledovány jsou ovšem i další látky, jakými jsou transkripční faktory či některé enzymy důležité v ochraně lidského organismu nebo účastnící se látkové přeměny v nádorem pozměněné buňce. Tyto studie však často probíhají zatím pouze na zvířatech či na malých skupinách dobrovolníků a je proto předčasné přisuzovat vliv právě konzumaci česneku. Naděje současné lékařské vědy upírané k látkám v česneku u vybraných onemocnění (např. nádorová onemocnění prostaty či žaludku) je však nemalá.
Studie zkoumají i další potenciální vlivy, kterými jsou např. vliv na imunitní systém, vliv na látkovou přeměnu sacharidů a hladinu inzulinu či na proces stárnutí. Tyto poznatky jsou zatím pouze částečné a role látek z česneku není v tak komplexních onemocněních, které často souvisí s mnoha rizikovými faktory a vyvíjí se řadu let, zcela prozkoumána. Je třeba také připomenout, že ve výzkumu se často sledují vysoké dávky, kterých potravinami a doplňky stravy lze stěží dosáhnout. Ruku v ruce s porozuměním pozitivnímu vlivu česneku na naše zdraví je třeba věnovat stejnou péči porozumění možným nežádoucím účinkům při užívání koncentrovaných podob. Příkladem může být vliv na pacienty užívající warfarin, kdy může docházet ke zvýšení účinku tohoto léčiva.
Jelikož je česnek přírodní surovina, bude jeho účinek odvislý od jeho kvality. Množství obsahových látek bude závislé na půdě, kde rostl, na počasí daného roku, na péči, která byla pro jeho pěstování vynaložena a na ochranných prostředcích, které byly použity. Na trhu je k dispozici levný česnek z Číny, který se svým složením bude lišit od česneku českého. Při výběru doporučujeme upřednostnit tuzemský česnek od známého dodavatele. Při jeho použití v kuchyni je pak vhodné jeho strukturu rozrušit (nakrájet, rozmačkat) a tím dát prostor k uvolnění tělu prospěšným látkám.
Současné poznatky ukazují, že česnek má význam nejen v naší kuchyni, ale může nám jako součást přirozené stravy pomáhat. Ač odborné studie poukazují na pravděpodobně pozitivní vliv a nabízí vysvětlení, neměli bychom tyto účinky přeceňovat, ale na česnek bychom rozhodně neměli ani zapomínat.
Tomáš Pruša (tompru)
Použitá literatura:
Miraghajani M, Rafie N, Hajianfar H, Larijani B, Azadbakht L. Aged Garlic and Cancer: A Systematic Review. Int J Prev Med. 2018;9:84.Doi:10.4103/ijpvm.IJPVM_437_17.
Ried, Karin. Garlic Lowers Blood Pressure in Hypertensive Individuals, Regulates Serum Cholesterol, and Stimulates Immunity: An Updated Metaanalysis and Review. J Nutr. 2016 Feb;146(2):389S-396S. Doi: 10.3945/jn.114.202192.
Shabani E, Sayemiri K, Mohammadpour M. The effect of garlic on lipid profile and glucose parameters in diabetic patients: A systematic review and meta-analysis. Prim Care Diabetes. 2018 Jul 23. Pii: S1751-9918(18)30200-6. Doi: 10.1016/j.pcd.2018.07.007.
Slíva, Jiří a Juraj MINÁRIK. Doplňky stravy. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-169-7.
Sun YE, Wang W, Qin J.Anti-hyperlipidemia of garlic by reducing the level of total cholesterol and low-density lipoprotein: A meta-analysis. Medicine (Baltimore). 2018 May;97(18):e0255. Doi: 10.1097/MD.0000000000010255.