M Ý T U S ŠESTÝ: Dostatek vápníku nemusíme doplňovat konzumací mléka (myslí si to 40 % Čechů)
Lidé zatracující mléčné výrobky jsou přesvědčeni, že náš jídelníček obsahuje dostatek vápníku a člověk jej nemusí doplňovat konzumací mléka. Naopak tvrdí, že konzumace mléka je doprovázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin. Tělo se tohoto nadbytku musí zbavit a používá k tomu právě vápník, který si bere z kostí. To je podle nich také příčinou osteoporózy.
ARGUMENTACE PROTI: Mléko a mléčné výrobky jsou z hlediska příjmu vápníku zcela nezastupitelné. Různé potraviny ho sice obsahují velké množství, ale náš organismus je schopný vstřebat z něho jen malou část. Navíc v dětství a dospívání se zužitkuje přibližně padesát procent celkově přijatého vápníku, v dospělosti je to však už pouze dvacet procent. Z mléčných výrobků je jako zdroj vápníku nejvhodnější polotučné mléko či polotučný jogurt. Odborníci na metabolismus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné formy a tím znemožňují jeho využití. Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.
M Ý T U S SEDMÝ: Mléko obsahuje hormony a antibiotika
Dalším argumentem mléčných odpůrců je údajný obsah hormonů a antibiotik v mléce. Tvrdí, že pokud jsou například krávy s mastitidou léčeny antibiotiky, přítomnost léků se objeví i v mléce a například děti konzumující často mléko si tak mohou vybudovat rezistenci na antibiotika. Stejně tak tvrdí, že březí krávy vylučují do mléka hormony, které mají negativní vliv na lidské zdraví (vedou prý např. ke zhoršení akné).
ARGUMENTACE PROTI: Odborníci prokázali, že mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje ani stopy těchto látek. Rozsáhlý výzkum na toto téma zpracovali například britští lékaři z Oxfordu a výsledky zveřejnilo BBC. Přítomnost hormonů v kravském mléce vědci nepopírají, ale argumentují tím, že jde o tak miniaturní množství, které na lidské zdraví nemůže mít absolutně žádný vliv („množství jedné kapky vody v olympijském plaveckém bazénu“). Množství hormonů obsažených v kravském mléce je podle nich v porovnání s množstvím hormonů, které produkuje naše tělo, naprosto zanedbatelné.
M Ý T U S OSMÝ: Mléko je tučné a má moc kalorií (myslí si to 41 % Čechů)
ARGUMENTACE PROTI: Obsah tuku v mléce závisí na stupni odstředění mléka. Trh s mléčnými výrobky nabízí široké spektrum produktů s různým obsahem tuku. V případě konzumního mléka bylo v ČR v roce 2009 spotřebováno pouze 13,5 % tučného mléka, nejvíce zastoupené bylo mléko polotučné (80 %) a kromě toho se prodalo ještě 6,5 % mléka nízkotučného s obsahem nejvýše 0,5 % tuku.
Navíc je potřeba zdůraznit, že energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka (zdroj: Fórum zdravé výživy, nutriční terapeutka Tamara Starnovská)
MÝTUS DEVÁTÝ: Mléko z obchodu je ředěné vodou (myslí si to 62 % Čechů)
ARGUMENTACE PROTI: Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy: obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %).
Mléko prodávané v obchodech prochází několika stupni zpracování: čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde „separací a standardizací", při které je odstraněna část tuku a dosažena tak požadovaná tučnost mléka. Odstraněný tuk je pak následně použit na výrobu dalších mléčných produktů. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo metodou pasterizace (pasterizované mléko).
Voda se tedy v žádném případě k mléku nepřidává, stejně tak jako se nepřidávají žádné konzervační látky. V některých moderních technologiích mohou být uplatněny postupy k rozštěpení mléčného cukru laktózy, aby mohl být výrobek nabídnut i skupině spotřebitelů intolerantních vůči laktóze.
M Ý T U S DESÁTÝ: Mléko „přímo od krávy“ je nejzdravější (myslí si to 72 % Čechů)
S tímto mýtem se setkáváme stále více v souvislosti s rozšířením automatů na syrové kravské mléko. Podle prodejců mléčných automatů právě absence tepelného zpracování mléka, umožňuje zachování přírodních „prvků“, jako jsou například laktobacily, které posilují obranu imunitního systému a oživují střevní bakteriální flóru a hrají důležitou roli při deaktivaci karcinogenních látek preventivně působících proti alergiím. To, že čerstvé mléko má oproti mléku tepelně upravovanému některé nesporné přednosti, potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví.
ARGUMENTACE PROTI: Čerstvě nadojené mléko od krávy může obsahovat řadu mikroorganismů, přitom velice záleží na podmínkách jeho získávání, prvotním ošet??ení a odpovídající úchově v prvovýrobě. S ohledem na možné riziko následné mikrobiální kontaminace, včetně kontaminace choroboplodnými zárodky, je potřeba krátce po svozu do mlékárny mléko tepelně ošetřit pasterací, aby se celkový počet zárodků maximálně eliminoval. Toto vše probíhá za důsledné kontroly laktologů ze Státní veterinární správy.
Mléko prodávané v obchodech je ošetřeno podle platných norem tak, aby bylo bezpečné, nemůže tedy obsahovat žádné rizikové mikroorganismy.
Při prodeji syrového mléka z automatů jsou kupující upozorňováni sice pokynem umístěným na automatu na nutnost tepelného ošetření mléka např. převařením, skutečnost je však taková, že spotřebitelé toto upozornění nerespektují a konzumují mléko v syrovém stavu. Několik příkladů z poslední doby poukázalo na řadu rizik takovéto konzumace, ať už to jsou průjmová a střevní onemocnění jako kampylobakteriózy, salmonelózy a jiné alimentární nemoci.
Autoři: jk, oo