Mateřské mléko nebo náhradní mléčná kojenecká výživa poskytuje většině kojenců dostatečnou výživu do 6 měsíce věku. Poté již přestává výživově stačit a je třeba začít postupně zařazovat první příkrmy. Příkrmy jsou prvním krokem k postupnému přechodu z mateřského a/nebo náhradního mléka na pevnou stravu. Toto přechodné období trvá u každého jinak. U většiny dětí je to několik měsíců, ale vždy by mělo začít nejpozději kolem 6 měsíce věku.
Od jednoho roku věku může dítě plně přejít z mateřského mléka nebo jeho náhrady na mléko kravské. Plnotučné kravské mléko je vhodnou volbou jako hlavní nápoj pro dítě od 1 roku (ne dříve) a polotučné kravské mléko je vhodné pro děti starší 2 let. Jako alternativa plnotučného kravského mléka se podává pro batolata (nad 12 měsíců) batolecí mléčná výživa označovaná většinou č. 3. Nicméně neexistují žádné důkazy o tom, že by tyto výrobky poskytovaly malým dětem další výživové výhody oproti kravskému mléku.
Kojenci, kteří jsou vývojově připraveni pro konzumaci pevné stravy, mohou začít s příkrmy. Ty by měly mít vhodnou konzistenci přiměřenou jejich věku, být výživově odpovídající jejich potřebám a připravené v souladu se správnou hygienickou praxí. První příkrmy se mohou začít podávat nejdříve od 4. měsíce věku, ale i když je dítě vývojově připraveno před 6. měsícem věku, neznamená to, že je nutné začít s příkrmy již před 6. měsícem věku. Světová zdravotnická organizace doporučuje plné kojení (bez příkrmů) do 6. měsíce. V současné době nejsou žádné důkazy, které by prokazovaly, že zavádění příkrmů před 6. měsícem je škodlivé nebo prospěšné pro zdraví.
Většina kojenců nepotřebuje dostávat příkrmy před 6. měsícem věku, neboť výlučné kojení poskytuje dostatečné množství živin. Výjimkou jsou například kojenci ohrožení nedostatkem železa, kteří mohou potřebovat příkrmy dříve právě pro doplnění zásob železa, kterých mají málo. Nedostatkem železa jsou ohroženi děti, jejichž růst byl v děloze omezen a narodily se příliš malé, nebo jejichž pupeční šňůra byla po porodu přestřižena příliš rychle či předčasně narozené děti. Také děti, jejichž matky měly během těhotenství nízký stav železa.
Od 4. měsíce můžeme dítěti začít podávat první příkrmy na lžičce. Samostatné krmení, tzv. finger foods, zvládnou děti kolem 8. měsíce věku, kdy již sedí bez opory a dokáží si vložit jídlo rukou do pusy. První příkrm podáváme jako náhradu polední dávky mléka, zásadně jen jeden druh v jednom pokrmu, abychom mohli včas odhalit případnou alergickou reakci. Tradičně se u nás podává dohladka rozmixovaná vařená zelenina, například pyré z mrkve, bramboru, cukety, špenátu, dýně, brokolice apod. Každý den můžeme zavést nový druh zeleniny. Kojenec nejprve zvládne pár lžiček pyré 1-2krát denně a poté ho dokrmíme odpovídající dávkou mléka. Další dny dávku příkrmu postupně navyšujeme, až nahradíme celou jednu mléčnou porci. K zelenině pak přidáme rozmixované libové maso (zdroj železa). Po zavedení prvních maso-zeleninových příkrmů mohou být zavedeny obiloviny, ovoce a postupně všechny i alergenní potraviny (vejce, ryby, arašídy, ořechy, …). Zmíněné alergenní potraviny můžeme zavádět již od 6 měsíce věku, jak u dětí bez rizika potravinových alergií, tak u dětí s rizikem (děti s alergií v rodině nebo s atopickým ekzémem). Bylo prokázáno, že odložení jejich zavedení do pozdějšího věku nemá žádný vliv na riziko vzniku alergických onemocnění nebo celiakie. Pouze dětem s prokázanou alergií na určitou potravinu tuto potravinu nepodáváme.
Příkrmy podáváme vždy v konzistenci přiměřené pro daný věk (například ořechy v podobě ořechového másla do kaše) a v souladu s výživovými doporučeními pro daný věk (např. vyhnout se soli, cukru, ostrému koření apod.), hygienicky nezávadné.
Praktický návod na kvalitu, četnost a množství stravy pro kojené děti ve věku 6–23 měsíců podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO 2009):
| věk | Potřeba energie/den navíc k mateřskému mléku | Textura | Četnost | Množství jídla, které dítě běžně sní v 1 porci |
| 6–8 měsíců | 200 kcal/den | Začínáme s hustou kaší/pyré, poté pokračujeme dobře rozmačkaným jídlem. | 2–3 jídla denně, podle chuti dítěte lze nabídnout 1–2 svačiny | Začínáme s 2–3 PL, postupně zvyšujeme na ½ 250 ml hrnku/misky. |
| 9–11 měsíců | 300 kcal/den | Jemně nakrájené nebo rozmačkané jídlo a jídlo, které může dítě uchopit. | 3–4 jídla denně, Podle chuti dítěte lze nabídnout 1–2 svačiny | ½ 250 ml hrnku/misky. |
| 12–23 měsíců | 550 kcal/den | Rodinná jídla, nakrájené nebo rozmačkané, pokud je třeba. | 3–4 jídla denně, Podle chuti dítěte lze nabídnout 1–2 svačiny | ¾ až celý 250 ml hrnek/ miska. |
Age to start complementary feeding of infants. EFSA 2019. ISBN 978-92-9499-115-7
WHO intervention, e-Library of Evidence for Nutrition Actions (eLENA): Exclusive breastfeeding for optimal growth, development and health of infants. WHO 2023.
Caroli, M.; Vania, A.; Verga, M.C.; Di Mauro, G.; Bergamini, M.; Cuomo, B.; D’Anna, R.; D’Antonio, G.; Dello Iacono, I.; Dessì, A.; et al. Recommendations on Complementary Feeding as a Tool for Prevention of Non-Communicable Diseases (NCDs)—Paper Co-Drafted by the SIPPS, FIMP, SIDOHaD, and SINUPE Joint Working Group. Nutrients 2022, 14, 257. https:// doi.org/10.3390/nu14020257.
Fleischer DM, Chan ES, Venter C, Spergel JM, Abrams EM, Stukus D, Groetch M, Shaker M, Greenhawt M. A Consensus Approach to the Primary Prevention of Food Allergy Through Nutrition: Guidance from the American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology; American College of Allergy, Asthma, and Immunology; and the Canadian Society for Allergy and Clinical Immunology. J Allergy Clin Immunol Pract. 2021 Jan;9(1):22-43.e4.