Šetřit na jídle se nevyplácí. Nakupování zlevněných potravin na hraně použitelnosti může být nebezpečné stejně jako odstranění plísní z povrchu potravin. Jaká mohou být rizika konzumace potravin napadených plísní a jak se jim úspěšně vyhnout?
Co oko nevidí, to srdce nebolí, nebo ne?
Prošlé a zkažené potraviny mohou na první pohled vypadat docela normálně a neškodně. Jenže v nich mohou probíhat procesy, které je zcela znehodnotí. V lepším případě způsobí zažívací potíže, v tom horším až vážné poškození zdraví. A to i tehdy, jestliže plesnivou část potraviny seškrábneme nebo vykrojíme a naivně si myslíme, že zbytek je konzumovatelný.
Potraviny napadnuté plísní raději vyhoďte
Plísně, nebo správně řečeno mikroskopické vláknité houby, jsou mikroorganizmy, které mají rádi vlhko a teplo, některé dokážou růst i při ledničkových teplotách. Kontaminují nejenom povrch celé řady potravin, ale pomocí mycelia (houbových vláken) pronikají také dovnitř. Napadají pečivo, mléčné výrobky, džemy, ořechy, ovoce a zeleninu a další. I malé ložisko plísně na povrchu potraviny by nás mělo upozornit na to, že pravděpodobně celá potravina může být kontaminována plísněmi a jejich sekundárními produkty, mykotoxiny, které představují největší nebezpečí. Mohou poškodit játra a ledviny a nepříznivě působí na imunitní systém. Mohou také vyvolat akutní toxickou reakci, některé jsou karcinogenní.
Nedejte na „dobré rady“
Některé zdroje uvádějí, že některé potraviny se mohou konzumovat za předpokladu, že se místo s plísní odstraní, a to minimálně ve velikosti jednoho (2,54 cm) palce okolo a pod bodem plísně. Takto můžete prý konzumovat tvrdé sýry a salámy a pevnou zeleninu s nízkým obsahem vody jako například mrkev, zelí nebo papriku. Důvodem je fakt, že plíseň nemůže proniknout skrz tak denzní (s hustou strukturou) povrch. Otázkou však zůstává, jestli skutečně odstraníte všechnu plíseň. Navíc, není vůbec jisté, zda vykrojení bude stačit a potravina nemůže být kontaminována mykotoxiny (např. u jablek). Dalším sporným bodem je nůž, který ukrojuje plesnivou část. Málokdy se zřejmě podaří nedotknout se nožem plesnivé části a nepřenést tak spory (mikroskopické rozmnožovací výtrusy) na čistou část. I ten nejmenší kousek plísně na potravině by měl být tedy důvodem, abyste potravinu vyhodili celou, ačkoliv její zbytek působí neposkvrněně. Potravinu napadenou mykotoxiny „neopravíte“ ani tepelnou úpravou. Záhřevem a vařením při vysoké teplotě se sice zbavíte plísní, ale spory plísní a mykotoxiny v potravině nadále přetrvají.
Jak se dá plísním vyhnout?
Nekupujte potraviny zbytečně do zásoby, není-li to nutné. Při nákupu pozorně vybírejte čerstvé potraviny bez viditelné plísně, oděrek a hniloby. Kontrolujte záruční dobu a bez milosti vyhoďte potraviny, které jsou prošlé. Dbejte na pečlivé uskladnění. Udržujte ledničku v čistotě, nepřeplňujte ji.
Použitá literatura:
https://www.fsis.usda.gov/wps/portal/fsis/topics/food-safety-education/get-answers/food-safety-fact-sheets/safe-food-handling/molds-on-food-are-they-dangerous_/ct_index
autor: PeLo