Kouření cigaret má řadu prokázaných negativních účinků na nemocnost a úmrtnost a je přitom nejsnáze ovlivnitelným rizikovým faktorem. Rozdíly v riziku vzniku některých onemocnění mezi kuřáky (aktivními, ale i pasivními) a nekuřáky jsou propastné.
Kouření souvisí s nezdravým způsobem života, který má vliv na vznik nemocí přímý, ale i nepřímý, a který se často s kuřáctvím pojí a nese s sebou další rizikové faktory – horší stravovací návyky, vyšší konzumaci alkoholu, kofeinu a kolových nápojů, nižší pohybovou aktivitu. Tyto rizikové faktory společně s kouřením přispívají k vzniku zejména kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, což jsou jedny z nejčastějších příčin úmrtí.
Stravovací zvyklosti kuřáků jsou často nevhodné. Kouření pozměňuje vnímání chuti a kuřáci pak upřednostňují určité typy potravin. Ze studií vyplývá, že kuřáci mají celkově vyšší průměrný příjem energie, vyšší podíl energie z tuku, vyšší podíl nasycených mastných kyselin a cholesterolu a vyšší příjem alkoholu. Naopak mají nižší příjem vlákniny, polynenasycených mastných kyselin, vitaminu C, E, beta-karotenu, železa a vápníku než nekuřáci.
Volné radikály obsažené v cigaretovém kouři mohou ovlivňovat kontrolní mechanismy, přispívat k oxidativnímu stresu a zahájit vznik patologických změn. Jedním z nejdůležitějších neenzymových antioxidantů je vitamin E a u kuřáků je v plazmě zjišťována až o 5 % nižší hladina jeho hlavní formy alfa-tokoferolu. I u vitaminu C jsou nacházeny nižší hodnoty v plazmě u kuřáků. Ač je příjem vitaminu C u kuřáků až o 20 % nižší ve srovnání s nekuřáky, jeho potřeba je u nich až o 40 % vyšší.
U kuřáků je sledován také nižší příjem karotenoidů, ale nedoporučuje se je doplňovat formou doplňků stravy s beta-karotenem. Látky z cigaretového kouře totiž mohou modifikovat sloučeniny karotenoidů. U kuřáků dlouhodobě užívajících doplňky stravy s vysokým obsahem beta-karotenu byl sledován vyšší výskyt nádorových onemocnění plic.
Kuřáci mají i nižší plazmatickou koncentraci folátů (kyseliny listové), což je spojeno se zvýšenou hladinou homocysteinu a vyšším rizikem aterosklerotických změn.
V plazmě kuřáků je zjišťována i nižší hladina selenu, nezbytného stopového prvku s řadou významných funkcí včetně antioxidačních vlastností, a zinku, který je součástí mnoha enzymů, podílí se na působení inzulinu a má úlohu i v imunitním systému.
Kuřáci kvůli svému nevhodnému životnímu stylu mají oproti nekuřákům také vyšší riziko osteoporózy. Nikotin má však i přímý vliv na kostní buňky, které poškozuje. Kuřáci, kteří zároveň konzumují velké množství kávy nebo jiných kofeinových nápojů, si tak navíc zvyšují vylučování vápníku do moči, čímž se riziko řídnutí kostí ještě zvyšuje.
Ač mají kuřáci průměrně nižší tělesnou hmotnost, která se vysvětluje účinkem nikotinu na snížení chuti k jídlu, zpomalenou peristaltiku (rytmické smršťování svalstva) žaludku a zvýšený bazální metabolismus (přeměnu látkovou), dochází u nich k nevhodnému rozložení tuku v oblasti břicha. Vyšší ukládání tuku v této oblasti se pojí s tzv. inzulinovou rezistencí, tedy necitlivostí tkání na inzulin (hormon, který má dopravit glukózu do buněk) a oběhovými komplikacemi obezity. Kouření 2–3x zvyšuje riziko cukrovky 2. typu a u diabetiků zvyšuje riziko především cévních komplikací.
Děti kuřaček se rodí s nižší porodní hmotností (průměrně o 250 g), ale v pozdějším věku naopak mají tendenci ke zmnožení tukové tkáně a k obezitě. Již v prenatálním období se totiž naprogramují některé metabolické změny, které jsou do budoucna velmi nevýhodné.
Navíc bylo zjištěno, že kuřačky kojí kratší dobu a mají nižší tvorbu mléka. Děti kouřících matek jsou ohroženy nedostatkem jódu a jím způsobeným poškozením mozku. U těchto žen byla zjištěna stejná hladina jódu v moči jako u nekuřaček, nicméně v jejich mateřském mléce a v moči jejich kojených dětí byla koncentrace jódu značně snížená. Jód je nezbytný pro vývoj mozku zejména v raném dětství.
Kuřáci by si měli uvědomit, že doplnění vitaminů doplňky stravy neznamená odstranění rizik, která kouření způsobuje. Zanechání kouření by měla doprovázet změna životního stylu – stravovacích návyků a pohybové aktivity, které mohou předejít zvýšení tělesné hmotnosti po zanechání kouření.
autor: Kamja
Použitá literatura:
Meral, I., Akdemir, F. N. E. Serum mineral status of long-term cigarette smokers. Toxicology and Industrial Health, 31(1), 2015: 92–96.
Northrop – Clewes, Ch., Thurnham, D. I. Monitoring micronutrients in cigarette smokers. Clinica Chemica Acta, 377(1-2), 2007: 14–38.
Laurberg, P., Nøhr, S. B., Pedersen, K. M., Fuglsang E., Iodine Nutrition in Breast-Fed Infants Is Impaired by Maternal Smoking. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 89(1), 2004: 181–187.