Jsou mezi námi lidé, kteří mají problémy s potravinovými alergiemi. Jedinou účinnou léčbou je vynechání alergenu ze stravy. U některých typů potravinových alergií, jako na například alergie na mléčnou bílkovinu, je omezení ve stravě přísné a je nutné vyloučení celé skupiny potravin, která ji obsahuje. U jiných alergenů, ojediněle se vyskytujících v naší stravě, nevzniká pro člověka po vyloučení velké omezení. Problém s dostatečným energetickým přívodem a správnou skladbou jídelníčku však vzniká i u lidí s nutností omezení výběru potravin pro alergen vyskytující se ve stravě často, přestože pouze ve stopovém množství, u lidí s mnohočetnými alergiemi nebo kombinaci omezení alergenu ve stravě s jinou dietní léčbou.
Nikl je jeden z častých alergenů takzvaných kontaktních (při přímém styku) alergií. Důvodem je obsah niklu v mnoha předmětech denního užívání (šperky, brýle, klíče, kovové knoflíky na džínách, kancelářské sponky, nádobí apod.). Nejčastěji se alergie projevuje ekzémem. Přestože nikl je běžnou součástí naší stravy a je obsažen i ve vodě, obvykle jeho příjem ze stravy nevyvolává nepřiměřenou reakci imunitního systému. U některých jedinců však přetrvávají příznaky kontaktní alergie na nikl i po příjmu alergenu z potravy a je nutno snížit přívod niklu ze stravy. Nikl však ze stravy nelze úplně vyloučit, protože se vyskytuje téměř ve všech potravinách.
Dietním doporučením je dieta chudá na nikl. Doporučení zahrnuje především vyloučení potravin s vysokým obsahem niklu a potravin, které sice nemají vysoký obsah niklu, ale jsou konzumovány ve větší míře, tedy se podílejí významně na jeho celkovém příjmu. U diety se sníženým obsahem niklu lze doporučit vyloučit ze stravy: kávu, kakao a výrobky z něj (různé cukrovinky), ořechy (různé druh i výrobky), luštěniny, celozrnné výrobky z obilovin (množství výrobků z bílé mouky je vhodné omezit), pokrmy z konzerv, vynechat zeleninu a ovoce s vysokým obsahem niklu (banány, broskve, hrášek, špenát, rajčata) a celkově omezit příjem ovoce a zeleniny do asi 200 g/den. Pitnou vodu z kohoutku je vhodné před užitím nechat odpustit. Množství niklu v potravinách se rovněž liší v závislosti na životním prostředí.
Bezpečný přívod niklu nelze jednoznačně stanovit. Tolerovanou denní dávku tedy nutno stanovovat individuálně. Mělo by se ověřit, zda opětovné zavedení potravin s vysokým obsahem niklu vyvolává reakci a tedy zda je osoba opravdu citlivá na perorální (ústy) přívod niklu a je nutné doporučit dietu chudou na nikl, protože dieta je riziková k pokrytí potřeb vitaminů skupiny B (kyseliny listové), beta-karotenu, vlákniny, hořčíku, draslíku a někdy vitaminu C. Je také problematické vhodné dodržení základního trojpoměru hlavních živin vzhledem k relativnímu omezení obilovin ve stravě a pravděpodobnému zvýšené spotřebě živočišných potravin, se kterým lze předpokládat navýšení příjmu tuku, nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Cílem diety se sníženým obsahem nikl je omezení ekzému. U lidí s dietou se sníženým obsahem niklu je vhodné doporučit konzultaci s nutričním terapeutem. Nutriční terapeut pomůže s informacemi o zdrojích niklu, vhodné úpravě potravin a dalších režimových opatření. Pomůže sestavit pestrý jídelníček pro udržení dobrého výživového stavu.
Nipro
(Mgr. Nikola Prokešová)
Literatura:
RUPRICH, J a kol. Nikl [online]. B.m.: Zpráva MZSO, projekt IV, CZVP SZÚ. 2014. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/monitor/tds14c/10Nikl15.pdf
DI GIOACCHINO, Mario, Luisa RICCIARDI, Ornella DE PITÀ, Mauro MINELLI, Vincenzo PATELLA, Susanna VOLTOLINI, Valerio DI RIENZO, Marina BRAGA, Enzo BALLONE, Rocco MANGIFESTA a Domenico SCHIAVINO. Nickel oral hyposensitization in patients with systemic nickel allergy syndrome. Annals of Medicine [online]. 2014, 46(1), 31–37. ISSN 1365-2060. Dostupné z: doi:10.3109/07853890.2013.861158
FABBRO, Stephanie K. a Matthew J. ZIRWAS. Systemic contact dermatitis to foods: nickel, BOP, and more. Current Allergy and Asthma Reports [online]. 2014, 14(10), 463. ISSN 1534-6315. Dostupné z: doi:10.1007/s11882-014-0463-3