Ani jeden z uvedených názvů tohoto mnohdy velmi závažného onemocnění, nic neříká o jeho pravé podstatě. Může se i zdát, že se může jednat i o vzácnou, nepříliš rozšířenou nemoc. Opak je však pravdou. Tento syndrom se vyskytuje v České republice asi u 25 – 30 % populace, jeho výskyt stále narůstá, a to dokonce i v zemích třetího světa.
Metabolický syndrom se stává značným rizikem pro moderní civilizace. Jedná se o označení současného výskytu čtyř nemocí či závažných rizikových faktorů našeho zdraví, a to o obezitu, vysoký krevní tlak, vyšší hladinu tzv. krevních lipidů, tj. cholesterolu a triglyceridů, a o výskyt cukrovky nebo porušené glukózové tolerance. Všechny tyto faktory mají jedno společné – výrazně urychlují průběh aterosklerózy (kornatění cév) v těle a jsou tak následně velmi často příčinou smrtícího srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, anginy pectoris nebo ischemické choroby cév dolních končetin, případně i jiných tzv. srdečně-cévních chorob.
Jako většina chorob, i tento syndrom má své příčiny.
Určitou roli může hrát rodinná zátěž, v mnohých rodinách se tento syndrom vyskytuje mnohem častěji. K dalším příčinám či rizikovým faktorům vzniku syndromu patří především nezdravý životní styl, nezdravá výživa spojená zejména s nadměrným příjmem tuků a jednoduchých cukrů, a naopak s nedostatkem ovoce, zeleniny a vlákniny, nadměrný příjem energie neboli přejídání se, kouření, nedostatek pohybové aktivity a stres. Při současné přítomnosti více z uvedených faktorů je pak velmi pravděpodobné, že se metabolický syndrom dříve nebo později vyvine.
Značným problémem pro osoby, které jsou ohroženy metabolickým syndromem, je skutečnost, že dlouhou dobu bývá nerozpoznán. Je to i proto, že tzv. nebolí, člověk nemusí mít prakticky žádné potíže, nemusí pozorovat žádné varovné signály. Z těchto důvodů můžeme tímto syndromem trpět dost dlouhou dobu a nevědět o tom. Často se metabolický syndrom objeví při preventivní lékařské prohlídce nebo při vyšetření u lékaře z úplně jiného důvodu, bohužel se někdy zjistí až v momentě, kdy daný člověk onemocní mnohem vážnější nemocí, de facto následkem tohoto syndromu. Jak již bylo uvedeno, mnohdy se, bohužel, jedná o taková onemocnění, jako jsou srdeční infarkt, ischemická choroba srdeční nebo cévní mozková příhoda.
Co dělat, když se metabolický syndrom zjistí?
Základem úspěchu je začít žít zdravě, upravit svůj životní styl. A platí čím dřív a čím rychleji a razantněji, tím lépe. Jde především o zdravější jídelníček s výrazným omezením živočišných tuků a zvýšením příjmu vlákniny, zeleniny, ryb a celozrného pečiva. Důležité je zvýšit fyzickou aktivitu, začít se pravidelně hýbat, případně i sportovat. Nejlepší jsou pravidelné procházky, běhání, plavání a cyklistika. Ideální je hýbat se minimálně 3x týdně, vždy aspoň 30 – 40 minut. Pokud má člověk nadváhu či je obézní, je nezbytné snížení tělesné hmotnosti. Zvláště, je-li přítomna i cukrovka, je významné omezit i příjem cukrů, a to hlavně jednoduchých – sladkostí. Neprospívá ani větší množství alkoholu a soli. Rozhodně by člověk s metabolickým syndromem neměl kouřit. Někdy je samozřejmě nezbytná i léčba, např. u cukrovky – s tou vám poradí praktický či odborný lékař.
A na závěr si můžete sami spočítat důležitý index, který vám pomůže zjistit, jak na tom jste se svojí váhou. Jedná se o tzv. body mass index (BMI), který vypočítáme tak, že hmotnost dělíme výšku v metrech na druhou. (Pokud např. máte hmotnost 80 kg a výšku 176 cm, tak vaše BMI je 80/1,762, tedy 25,8 kg/m2.) BMI by se měl pohybovat mezi 20 a 25 kg/m2, hodnoty mezi 25 – 30 ukazují na nadváhu a hodnoty nad 30 jsou pak důkazem pro obezitu.
Autor: sw