Nadváha a obezita
Ačkoliv se jedná o velmi zjednodušený pohled, řada odborných studií dokládá, že tomu v moderní společnosti tak skutečně je. Nicméně, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
V první řadě je nutné říct, že potřeba spánku, která se u většiny dospělých osob v populaci pohybuje mezi 6-9 hodinami za den, je značně individuální. Nedostatek spánku můžeme subjektivně vnímat každý jinak. Obecně je však délka spánku méně než 5-6 hodin za den považována za kratší, než by většina z nás potřebovala, což lze již negativně pozorovat i na našem chování. Bezprostřední důsledky nedostatečného spánku mohou zahrnovat únavu, podráždění, nesoustředěnost, bolesti hlavy, zhoršení paměti, úsudku apod. Jednorázový spánkový deficit můžeme vyvážit dostatkem spánku během následujících dnů.
Obezita je podle Světové zdravotnické organizace klasifikována jako nemoc, která je charakterizována nadměrným množstvím tuku v organizmu. Podle tzv. Body Mass Indexu (BMI), který určuje závažnost obezity, ji dělíme do tří stupňů: I. stupeň 30 – 34,9, II. stupeň 35 – 39,9 a třetí stupeň 40 a více, přičemž pásmo normální hmotnosti je do 25.
Zdravotní důsledky obezity jsou závažné a také zákeřné. Mezi typické následky obezity patří: diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), problémy se srdcem a krevním oběhem (vysoký tlak), ischemická choroba srdeční, angina pectoris, trombóza (tromboembolická nemoc), srdeční selhání (snížená kontraktilitu myokardu), poruchy srdečního rytmu (ty se mohou vyskytovat již v pásmu nadváhy), varixy (křečové žíly), mozkové a cévní příhody, náhlá smrt.
Na vznik obezity má u každého jedince vliv jednak dědičnost a také prostředí. Dá se říci, že oba tyto vlivy se na vzniku obezity podílí procentuálně „padesát na padesát“. Dědičnost se u každého jedince uplatňuje různými způsoby: rozdílnou schopností spalovat základní živiny (zejména tuky), velikostí klidového energetického výdeje, jídelními preferencemi a stupněm spontánní pohybové aktivity.