K obecným negativním účinkům energetických nápojů lze v souvislosti s jejich konzumací dětmi a mladistvými zdůraznit zejména několik aspektů charakteristických pro tyto věkové skupiny. Dětství a adolescence jsou obdobími rychlého růstu a také obdobími, kdy probíhá poslední fáze vývoje centrální nervové soustavy dítěte.
Pro zdravý vývoj je třeba adekvátní přísun živin (správná výživa) a dostatek spánku. Konzumace energetických nápojů je spojována jak s narušením spánkového režimu, tak i stravovacích návyků.
Energetické nápoje jsou dospívajícími konzumovány pro podporu jak sportovních, tak i studijních výkonů. Velmi populární je také společná konzumace energetických a alkoholických nápojů. Energetické nápoje snižují u dospívajících subjektivní pocity vnímaní opilosti, nesnižují však její objektivní příznaky (hladinu alkoholu v krvi). Společná konzumace alkoholických a energetických nápojů tak bývá například spojována s daleko častějším výskytem dopravních nehod.
Cukr a kofein obsažený v energetických nápojích mohou synergicky zvyšovat postprandiální hyperglykémii (tj. zvyšovat po jejich konzumaci hladinu glukózy v krvi), což se může stát závažným u dětí trpících diabetem (cukrovkou). Navíc vysoký obsah cukru v těchto nápojích se může negativně projevit na celkovém energetickém příjmu dětí a na následném nárůstu jejich tělesné hmotnosti.
Vyšší konzumace energetických nápojů, zejména jejich „light“ verzí (to je nápojů slazených sladidly nikoli cukrem), byla také pozorována u dospívajících trpících poruchami příjmu potravy, zejména pak u jedinců trpících mentální anorexií. Energetické nápoje jsou jimi využívány jako prostředek k boji s únavou, kterou si způsobují omezováním příjmu potravy, a také jako prostředek k omezení chuti k jídlu, vyvolání průjmu a diurézy.
V souvislosti s dospívání je také třeba zmínit vzájemné ovlivňování vstřebávání vápníku a kofeinu ve střevě. Vápník je důležitý pro mineralizaci a zdraví kostí a prevenci osteoporózy v pozdějším věku.
Byť mnohé účinky energetických nápojů jsou ještě předmětem výzkumu, v jednom se odborná veřejnost shoduje. Energetické nápoje by neměly být součástí jídelníčku dětí a dospívajících. Dospělými by pak měly být konzumovány pouze ve výjimečných případech.
Energetické nápoje nejsou to samé co nápoje sportovní. Tyto dva druhy nápojů by se měly od sebe striktně rozlišovat. Sportovní nápoje mohou být sice konzumovány dětmi, avšak v odůvodněných případech, to je po dlouhodobém intenzivním sportovním výkonu, nikoli však běžné hře.
Autor: eg
Zdroj:
SEIFERT, S. M. et al.: Health Effects of Energy Drinks on Children, Adolescents, and Young Adults. Pediatrics, 2011. sv. 127, č. 3, s. 511 – 528.
Committee on Nutrition and the Council on Sports Medicine and Fitness: Clinical Report – Sporst Drinks and Energyk Drinks for Children and Adolescents: Are They Apppropriate?, Pediatrics, 2011
EFSA- Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food, The use of taurine and D-glucurono-?-lactone as constituents of the so-called “energy” drinks, The EFSA Journal (2009) 935, 1-31 http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/935.pdf
Temple Jenifer L.:, Caffeine Use in Children: What we know, what we have left to learn, and why we should worry, Neuroscience & Biobehavioral Reviews
Volume 33, Issue 6, June 2009, Pages 793-806
O'Brien MC, McCoy TP, Rhodes SD, Wagoner A, Wolfson M.: Caffeinated cocktails: energy drink consumption, high-risk drinking, and alcohol-related consequences among college students., Acad Emerg Med. 2008 May;15(5):453-60.
Kavita M. Babu MD, Richard James Church MD, William Lewander MD: Energy Drinks: The New Eye-Opener For Adolescents, Clinical Pediatric Emergency Medicine
Volume 9, Issue 1, March 2008, Pages 35-42