Celá řada studií dnes poukazuje na souvislost mezi zvýšenou konzumací přidaných sacharidů a nárůstem nadváhy a obezity, na snížení příjmu ostatních živin a zhoršené výsledky hodnot krevních lipidů. Odborníci varují zejména před nadměrným příjmem fruktózy, který je spojován s rozvojem řady zdravotních komplikací.
Fruktóza neboli ovocný cukr je monosacharid (obsahuje pouze jednu cukernou jednotku), který je přirozenou součástí některých potravin. Jako volná se nachází v ovoci, medu, ale i v některých druzích kořenové zeleniny. Jako vázaná s glukózou je součásti sacharózy (v poměru 1:1) neboli řepného cukru. V porovnání se sacharózou je výhodou fruktózy vyšší sladivost (asi 1,5 x), proto k dosažení stejné intenzity sladké chuti stačí použít menší množství. V potravinářství je fruktóza využívána jako náhražka sacharózy, alternativa k náhradním sladidlům a ve velké míře jako sladidlo ve formě vysoko-fruktózového kukuřičného sirupu díky nižší výrobní ceně.
Poznámka: Vysoko-fruktózový kukuřičný sirup (HFCS – High-Fructose Corn Sirup) se vyrábí enzymatickým štěpením kukuřičného škrobu s následnou izomerizací glukózy na fruktózu. HFCS je tekuté sladidlo, podíl glukózy a fruktózy v sirupu se může značně lišit, podle převažující složky nese pak sirup označení. Obsah fruktózy se v sirupech pohybuje v rozmezí 5 – 50 %, pokud ovšem převýší 50 %, označuje se sirup jako fruktózo-glukózový nebo vysokofruktózový.
Vstřebávání fruktózy probíhá ve střevní sliznici, přičemž je tento děj podstatně pomalejší v porovnání s glukózou. Vysvětlením je, že lidský organizmus nemá k dispozici snadnější mechanizmy pro vstup fruktózy do organizmu, neboť v dřívějších dobách byla spotřeba tohoto sacharidu podstatně nižší. Až do zahájení produkce sacharózy byla fruktóza přijímána pouze v medu a ovoci, v současnosti je však díky široké možnosti využití přijímána ve zvýšeném množství. Přesto, že lidské tělo není připraveno na zvýšený příjem fruktózy, její spotřeba neustále roste.
Látková přeměna fruktózy probíhá v játrech, je na inzulinu nezávislá. Díky tomu je i odezva v organizmu na zvýšení hladiny glukózy v krvi pomalá. Vyjádřením formou glykemického indexu (GI) má fruktóza GI 20, zatímco řepný cukr 70. Této vlastnosti fruktózy lze využit jako náhrady buď řepného cukru, nebo glukózy v potravinách nebo nápojích pro významné snížení glukózy a inzulinu v krvi. Pokud je nástup krevního cukru pomalý, uvolňuje se pomalu i energie do organizmu, a tím zabraňuje pocitu únavy následkem snížení výkyvů hladiny krevního cukru. Proto je fruktóza využívána jako sladidlo nejen pro diabetiky ale i u jedinců, kde je zapotřebí snížit rychlý nástup cukru v krvi.
Některé současné studie zjistily, že vysoký příjem fruktózy má vliv na rozvoj poruch metabolizmu (přeměnu látkou) tuků (dyslipidemie), sacharidů (inzulinová rezistence), metabolického syndromu, onemocnění jater (nealkoholická steatóza jater), vznik hypertenze a zánětlivých reakcí v těle.
Vysoké dávky fruktózy mohou (1,5 – 3 g/kg tělesné hmotnosti/den) zvyšovat hladinu triacylgylcerolů v krvi. Jejich vysoká hladina je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, stavu, kdy se tuk hromadí na stěnách cév a ucpává je. Přitom denní příjem volné fruktózy byl zjištěn kolem 16 g / den, ale u některých spotřebitelů může dosáhnout až 150 g díky přidaným cukrům. Pro rozvoj metabolických odchylek má velký význam míra pohybové aktivity. Bylo prokázáno, že u velmi aktivních jedinců nemají vysoké dávky fruktózy negativní vliv na hladinu krevních triacylglycerolů. Při nízkém p??íjmu fruktózy do 40 – 50 g denně však tyto účinky na přeměnu látkovou nebyly pozorovány (např. 1 litr coca coly obsahuje asi 53 g fruktózy).
Podle řady studií nedosáhne naše tělo po příjmu fruktózy uspokojivého pocitu nasycení. Ve srovnání s glukózou jsou po konzumaci fruktózy v menší míře uvolňovány hormony sytosti (inzulin a leptin), naopak hladina hormonu hladu (ghrelinu) roste. Díky těmto mechanizmům na úrovni mozku fruktóza chuť k jídlu spíše podporuje, než nasycuje a vlastně nutí konzumenty přijímat ještě další, větší dávky energie. Zvýšená konzumace fruktózy může být proto považována za jednu z možných příčin současné epidemie obezity.
Sacharidy nelze ze stravy vyloučit, neboť mají ve výživě své opodstatnění. Důležité je nepřekračovat denní doporučená množství u cukru, tj. asi 60 g, a sledovat obsah přidávaných sacharidů do potravin a nápojů. Tento údaj lze získat na etiketách některých potravin, kde je uvedeno např. „sacharidy – z toho cukry“. Etikety potravinových výrobků však neposkytují dostatečné informace o množství přidaného cukru, nelze tedy rozlišit množství přidaných sacharidů od sacharidů, které jsou přirozenou součástí potravin a nápojů (např. laktóza v mléce, fruktóza v ovoci).
Další cestou, jak získat informaci o množství přidaných sacharidů, je porovnání dvou výrobků téže značky – slazené a neslazené formy (bílý jogurt a ovocný jogurt). Nejjednodušší formou, jak nepřekračovat doporučená množství, je omezení cukrovinek, vlastního doslazování potravin a nápojů a omezení slazených nápojů.
Autor: kp
Použitá literatura:
1. Dekker, MJ. Fructose: a highly lipogenic nutrient implicated in insulin resistance, hepatic steatosis, and the metabolicsyndrome. American Journal of Physiology-endocrinology and metabolit, 2010; 229: p. 685-694.
2.Ferder, L., Ferder, MD., Inserra, F. The Role of High-Fructose Corn Syrup in Metabolic Syndrome and Hypertension. Current hypertension reports, 2010; 12: p. 2105-2112.
3. Holeček, M. Regulace metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a aminokyselin. Praha : Grada Publishing, 2006: str. 112-113.
4. Johnson, RH. Weighing in on Added Sugars and Health. Journal of the American dietetic association, 2010; 110: p.1296-1299.
5. Papežová, K., Mlčochová V., Matějová H. Zdravotní rizika nadměrného příjmu fruktózy. Praktický lékař, 2011; 91; 7: p 385-388
6. EFSA Journal 2011;9(6):2223