Pod označením konjugovaná kyselina linolová (v anglickém jazyce conjugated linoleic acid, CLA) se nachází na téměř tři desítky různých forem kyseliny linolové, které se mezi sebou liší prostorovým uspořádáním molekuly a umístěním dvojných vazeb. Jaké účinky CLA byly pozorovány ve vědeckých studiích? Mohou být tyto účinky pro běžného člověka nějakým způsobem zajímavé?
Na rozdíl od kyseliny linolové, jejímž hlavním zdrojem jsou rostlinné oleje, konjugovaná kyselina linolová vzniká díky enzymu bachorové bakterie Butyrivibrio fibrisolvens, avšak 80 % CLA mléčného tuku pochází z vlastní tvorby v mléčné žláze. Význam bachoru spočívá v tom, že dodává základní látky pro tuto tvorbu.
Hlavním zdrojem CLA jsou tedy potraviny živočišného původu jako skopové, hovězí maso, mléko a mléčné výrobky. Nejhojněji zastoupenou mastnou kyselinu v celé směsi různých forem konjugované kyseliny linolové je kyselina s neoficiálním českým překladem tzv. kyselina bachorová (v anglickém jazyce rumenic acid), jejíž obsah může představovat až 90 % celkového množství CLA v mléčném tuku. Ačkoliv se CLA řadí mezi tzv. trans-mastné kyseliny, které vznikají zejména při částečném ztužování tuků a příjem těchto trans-mastných kyselin je spojován s celou řadu negativních dopadů na lidské zdraví (zvýšení LDL frakce cholesterolu, snížení citlivosti na inzulín, vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění), CLA jakožto přirozeně se vyskytující trans-mastná kyselina je odborníky posuzována pozitivně.
Poprvé se CLA dostala do povědomí odborníků začátkem 80. let minulého století, kdy bylo zjištěno, že CLA může zastavit růst nádorových buněk. Další studie se zabývaly možným příznivým účinkem na imunitu, diabetes mellitus 2. typu, prevenci kardiovaskulárních chorob a pozitivním vlivem na změnu v tělesném složení (zastoupení svalové a tukové tkáně). Vesměs docházely k pozitivním výsledkům. Je však nutné zdůraznit, že pokusy se prováděly na laboratorních zvířatech, tudíž nelze tyto výsledky plně vztahovat na člověka.
Jedna z mála studií prováděna na lidech došla k závěru, že příjem 3–6 gramů CLA po dobu 4–12 týdnů může vést u lidí s nadváhou a sedavým způsobem života k podpoře ztráty tělesného tuku, naopak u trénovaných sportovců nebyl prokázán žádný příznivý vliv na změnu v tělesném složení. Pokud se podíváme na obsah CLA v běžně dostupných potravinách (máslo – 4,7mg CLA na 1g tuku, jehněčí maso – 5,6mg CLA na 1g tuku, hovězí krmené čerstvou trávou – až 30mg CLA na 1g tuku, vysoký obsah se uvádí i v klokaním mase) dojdeme k závěru, že běžnou stravou není člověk schopen přijmout takové množství CLA, které by mohlo vykazovat výše uvedené účinky. Odhady příjmu CLA stravou v různých zemích se „západním“ způsobem stravování kolísají mezi 95 a 440 mg/den.
Na první pohled slibnými výsledky studií se nechaly inspirovat mnohé společnosti vyrábějící doplňky stravy a v dnešní době je tak na trhu možné nalézt hned několik produktů s obsahem CLA. CLA však nemá schválená žádná zdravotní ani výživová tvrzení, která by oficiálně potvrzovala zmiňované účinky CLA pozorované ve studiích. Proto se jeví jako zbytečné usilovat o její zvýšený příjem skrze doplňky stravy a navíc není pro CLA stanoven ani její adekvátní příjem.
autor: PeLo
Použitá literatura:
Rainer L, Heiss CJ. Conjugated linoleic acid: health implications and effects on body composition. J Am Diet Assoc. 2004;104(6):963-968. doi:10.1016/j.jada.2004.03.016.
Chin SF, Liu W, Storkson JM, Ha YL, Pariza MW. Dietary sources of conjugated dienoic isomers of linoleic acid, a newly recognized class of anticarcinogens. J Food Compos Anal. 1992;5(3):185-197. doi:10.1016/0889-1575(92)90037-K.
McGuire MA, McGuire MK. Conjugated linoleic acid (CLA): A ruminant fatty acid with beneficial effects on human health. J Anim Sci. 2000;77(E-Suppl):1. doi:10.2527/jas2000.00218812007700ES0033x.