Kyselina listová je jedním z vitaminů B-skupiny, jméno pochází z latinského slova folium – list, protože tento vitamin je bohatě zastoupen v listové zelenině. Podílí se významně na tvorbě, dělení a diferenciaci buněk, na látkové výměně bílkovin, ovlivňuje činnost řady enzymů a podílí se na krvetvorbě. Její nedostatek se projevuje poruchami krevního obrazu, chudokrevností, zánětlivým změnami kůže a sliznice dutiny ústní a jazyka. Zvláště u starších osob může vést její nedostatek k nervovým a psychickým poruchám.
Bohatým zdrojem kyseliny listové je především listová zelenina, květák, brokolice, růžičková kapusta, kapusta, zelí, špenát, zelený hrášek a fazole, okurky, dýně, rajčata, červená řepa, dále celozrnné obiloviny, zvláště pak klíčky, některé druhy ovoce (mango, pomeranče, avokádo, banány, třešně, višně, zahradní jahody, maliny, angrešt), ořechy (para, pistácie, vlašské ořechy) a některé mléčné výrobky, kupř. měkké plísňové sýry). Maso, masné výrobky a ryby jsou chudé, výjimku tvoří játra, která jsou zvláště bohatá na kyselinu listovou. Kyselina listová patří k nestabilním vitaminům; ztráty při skladování a přípravě stravy se pohybují v průměru okolo 35 %, mohou však dosahovat až 70 %.
Dostatečný přísun kyseliny listové hraje zvláště v těhotenství klíčovou roli. Řada studií ukázala příčinnou souvislost mezi přísunem kyseliny listové a neurálními defekty, které jsou způsobeny neúplným uzavřením neurální trubice mezi 21. – 28. dnem těhotenství a mají za následek těžké deformace plodu (rozštěp páteře, závažné poruchy mozkové tkáně), spojené s trvalou invaliditou. Výskyt těchto poruch se odhaduje na 1 – 1,5 na 1000 porodů, což odpovídá asi 70 – 100 dětem v České republice, které se narodí ročně s neurálním defektem. U dalších ca. 500 případů jsou defekty diagnostikovány již během těhotenství a těhotenství je přerušeno. Riziko pro opakování defektů je několikanásobně vyšší a zvyšuje se u druhého těhotenství na 3 – 5 %, u třetího a dalších těhotenství na 10 – 20 %. Řada prospektivních intervenčních studií ukázala, že suplementací kyselinou listovou před těhotenstvím a na jeho počátku lze snížit riziko neurálních defektů o 70-100 %. Mechanismus preventivního účinku folátu není ještě zcela objasněn, protože postižené ženy nevykazují jednoznačný nedostatek tohoto vitaminu. Buď dochází k problémům v transportu kyseliny listové od matky k plodu, nebo se spíše jedná o poruchu látkové výměny folátu, která má za následek zvýšenou koncentraci toxicky působícího homocysteinu.
K primární prevenci neurálních defektů doporučují Německá společnost pro výživu a ostatní odborné společnosti ženám v produktivním věku nejméně 4 týdny před koncepcí a prvních 8 týdnů těhotenství přísun listové kyseliny ve formě tablet. Hrozí-li opakovaný porod dítěte s neurálním defektem, zvyšuje se toto množství po předchozí konzultaci a ženským lékařem.
Kyselina listová se podílí na látkové výměně homocysteinu a tím i na vzniku a průběhu arteriosklerózy. Homocystein byl teprve před několika roky identifikován jako samostatný rizikový faktor pro degenerativní onemocnění srdce a cév. Vyhodnocení řady prospektivních studií z posledních let potvrdilo pozitivní vztah mezi homocysteinem v krvi a rizikem pro kardiovaskulární choroby. Homocystein je látka bílkovinné povahy, která vzniká odbouráváním aminokyseliny methioninu. Ze získaných dat vyplývá, že zvýšení homocysteinové koncentrace v krvi o 50 % zvyšuje riziko pro koronární onemocnění o 60 % u mužů a 80 % u žen. Rovněž se ukázalo, že hyperhomocysteinemie je stejným rizikovým faktorem pro srdeční infarkt jako zvýšené krevními tuky.
Hladinu homocysteinu lze optimálním přísunem vitamiů B6, B12 a kyseliny listové podstatně snížit. Nejdůležitější význam má v tomto ohledu kyselina listová, její suplementace je téměř stejně účinná jako kombinovaný přísun všech tří vitaminů.
Při vyhodnocení studií cílených na prevenci neurálních defektů bylo nápadné, že výskyt ostatních vrozených vad (vrozené vady srdce, mo??ových cest a končetin) byl u skupiny suplementované vitaminy o polovinu nižší než ve skupině kontrolní. Už v dřívějších studiích došlo po vysokých dávkách kyseliny listové ke snížení rozštěpů rtů a patra. Při suplementaci nižšími dávkami dochází ke snížení rozštěpů zadní části patra, zatímco prevence rozštěpů rtů vyžaduje pravděpodobně dávky vyšší.
Z řady experimentálních studií na zvířeti a na lidských buněčných tkáních i z některých epidemiologických studií vyplývá, že vyšší přísun folátu snižuje výskyt zhoubných nádorů. Různí autoři zjistili inverzní vztah mezi rakovinou tlustého střeva a přísunem listové kyseliny. Při vysokém přísunu došlo v dlouhodobém pokusu přes 15 let ke snížení rizika až o 75 %. Příznivé výsledky byly zjištěny také u rakoviny prsu u žen s vysokým konzumem alkoholu, kdy ženy s vysokým konzumem alkoholu a normálním přísunem kyseliny listové onemocněly podstatně častěji než ženy s vysokým příjmem tohoto vitaminu.
V jedné rozsáhlé studii, jejímž cílem bylo pátrání po faktorech, ovlivňujících dětskou leukémii (zhoubná nemoc bílých krvinek), bylo překvapivě zjištěno, že děti matek, které obdržely během těhotenství kyselinu listovou, onemocněly podstatně řidčeji touto chorobou. Již dříve bylo nápadné, že matky s vysokým přísunem folátu rodí děti, které později onemocní řidčeji na nádory mozku.
Diskutují se i další možné vztahy mezi kyselinou listovou a různými neurologickými a psychiatrickými onemocněními, především depresemi a Alzheimerovou chorobou.
Závěry a doporučení pro zvýšení přísunu kyseliny listové zahrnují zároveň další aspekty preventivního přístupu ke zdraví správnou výživou:
- jíst 5 x denně ovoce a zeleninu
- vybírat potraviny bohaté na folát
- jíst saláty a zeleninu nejen jako přílohu, ale i jako hlavní jídlo
- upřednostňovat syrovou zeleninu
- stravu šetrně skladovat i připravovat
- snížit přísun tuků (? 30 % energetického přísunu)
- zvýšit konzum mléka a mléčných výrobků
- nejméně 1 x týdně jíst mořské ryby
- omezit konzumaci alkoholu
Autor: lr