Draslík patří do skupiny minerálních látek. V literatuře se spolu s sodíkem a chlorem   uvádějí jako elektrolyty (roztoky, které vedou elektrický proud). Průměrný obsah draslíku v těle dospělého muže činí 150 g, u ženy 100 g a u novorozence asi 5 g, přičemž 98 % je uloženo uvnitř buněk, kde působí jako hlavní kationt (kladně nabité ionty). Draslík se vstřebává v tenkém střevě, z těla je vylučován především močí (90 %) a stolicí.

Význam draslíku
Dostatečný přívod draslíku je potřebný pro udržování stálého vnitřního prostředí, spolu se sodíkem upravuje rovnováhu tekutin v organismu. Dále přispívá k normální činnosti nervové soustavy (zajišťuje přenos nervových impulzů) a svalů včetně srdce. Draslík se také podílí na udržování normálního krevního tlaku. Strava bohatá na draslík pomáhá krevní tlak snižovat. Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Při větším poklesu (odborně hypokalemie) nebo zvýšení této hladiny (hyperkalemie) je organismus ohrožen závažným poškozením srdce.
Při vyvážené pestré stravě nedostatek draslíku u zdravých jedinců obvykle nenastává. K vysokým ztrátám draslíku může dojít při těžké dehydrataci (nadměrné ztrátě tělesné tekutiny),zvracení nebo průjmech, také projímadla a diuretika (léčiva s vlivem na zvýšený výdej moče ledvinami) mohou jeho potřebu zvýšit. Nedostatek draslíku se projevuje bolestmi hlavy, únavou, svalovou slabostí, celkovou tělesnou ochablostí a svalovými křečemi a kromě těchto projevů dochází k vážnému narušení srdeční činnosti. Intoxikace (otrava) draslíkem hrozí při nedostatečné funkci ledvin, kdy je porušeno jeho vylučování.

Zdroje draslíku
V mnoha potravinách, především těch nezpracovaných, se draslík vyskytuje v dostatečném množství. Zvláště bohatými zdroji jsou ovoce (především banány, meruňky, avokádo) a zelenina včetně brambor, mléko a mléčné výrobky, ořechy, obiloviny a luštěniny. Obsah draslíku v potravinách může být značně ovlivněn zpracováním. Procesem vyluhování a během vaření přechází draslík do vody a jeho obsah v potravinách se snižuje. Pro zachování co největšího množství draslíku je vhodné zejména brambory a jinou zeleninu před vařením zbytečně nekrájet, neloupat slupku a vařit v páře.

Denní doporučená dávka draslíku pro dospělého jedince je 2 g/den. Během těhotenství a kojení nejsou nároky na draslík zvýšeny. Zvýšený přívod se doporučuje u pacientů trpících vysokým krevním tlakem (hypertenzí), společně se sníženým přívodem sodíku přispívá k jeho snížení.

Obsah draslíku ve vybraných potravinách

Potravina

 

Draslík

(mg/100g)

Potravina

 

Draslík

(mg/100g)

Avokádo

485*

Čočka vařená

254

Špenát

426

Chléb pšenično-žitný / chléb pšeničný celozrnný

165 / 201

Brambory syrové / brambory loupané vařené v nesolené vodě

390 / 295

Rýže natural dušená v nesolené vodě

89

Hrášek

346

Kuřecí prsa bez kůže

380

Rajčata

280

Vepřová kýta

346

Banán

388

Hovězí svíčková

335

Meruňky čerstvé / meruňky sušené

274 / 1162*

Vepřová játra

317

Broskve

207

Kapr obecný

309

Pomeranč

199

Maso skopové

305

Jablka

137

Jogurt bílý (3,5 % tuku)

197

Mandle

785

Mléko polotučné

137

Vlašské ořechy

571

Sýr Eidam 30 % t. v s.

89

Fazole bílé vařené

512

Vejce slepičí

132

Zdroj: Databáze složení potravin České republiky, www.nutridatabaze.cz;

*USDA National Nutrient Database for Standard Reference, http://ndb.nal.usda.gov/ndb/

Použitá literatura:

  1. EFSA Journal 2010; 8(2):1469.
  2. MAHAN, L.K., ESCOTT, S., RAYMOND, J.L. Krause's Food and the Nutrition Care Process. St. Louis: Elsevier, 2012. 1227 p.
  3. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. 192 s.
  4. SIZER, F., WHITNEY, E. Nutrition: concepts and controversities. Belmont: Wadsworth-Thomson Learning, 2003. 578 p.
  5. THOMPSON, J. et al. The Science of Nutrition. San Francisco: Pearson Benjamin Cummings, 2011. 755 p.

Autor: js