Draslík patří do skupiny minerálních látek. V literatuře se spolu s sodíkem a chlorem uvádějí jako elektrolyty (roztoky, které vedou elektrický proud). Průměrný obsah draslíku v těle dospělého muže činí 150 g, u ženy 100 g a u novorozence asi 5 g, přičemž 98 % je uloženo uvnitř buněk, kde působí jako hlavní kationt (kladně nabité ionty). Draslík se vstřebává v tenkém střevě, z těla je vylučován především močí (90 %) a stolicí.
Význam draslíku
Dostatečný přívod draslíku je potřebný pro udržování stálého vnitřního prostředí, spolu se sodíkem upravuje rovnováhu tekutin v organismu. Dále přispívá k normální činnosti nervové soustavy (zajišťuje přenos nervových impulzů) a svalů včetně srdce. Draslík se také podílí na udržování normálního krevního tlaku. Strava bohatá na draslík pomáhá krevní tlak snižovat. Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Při větším poklesu (odborně hypokalemie) nebo zvýšení této hladiny (hyperkalemie) je organismus ohrožen závažným poškozením srdce.
Při vyvážené pestré stravě nedostatek draslíku u zdravých jedinců obvykle nenastává. K vysokým ztrátám draslíku může dojít při těžké dehydrataci (nadměrné ztrátě tělesné tekutiny),zvracení nebo průjmech, také projímadla a diuretika (léčiva s vlivem na zvýšený výdej moče ledvinami) mohou jeho potřebu zvýšit. Nedostatek draslíku se projevuje bolestmi hlavy, únavou, svalovou slabostí, celkovou tělesnou ochablostí a svalovými křečemi a kromě těchto projevů dochází k vážnému narušení srdeční činnosti. Intoxikace (otrava) draslíkem hrozí při nedostatečné funkci ledvin, kdy je porušeno jeho vylučování.
Zdroje draslíku
V mnoha potravinách, především těch nezpracovaných, se draslík vyskytuje v dostatečném množství. Zvláště bohatými zdroji jsou ovoce (především banány, meruňky, avokádo) a zelenina včetně brambor, mléko a mléčné výrobky, ořechy, obiloviny a luštěniny. Obsah draslíku v potravinách může být značně ovlivněn zpracováním. Procesem vyluhování a během vaření přechází draslík do vody a jeho obsah v potravinách se snižuje. Pro zachování co největšího množství draslíku je vhodné zejména brambory a jinou zeleninu před vařením zbytečně nekrájet, neloupat slupku a vařit v páře.
Denní doporučená dávka draslíku pro dospělého jedince je 2 g/den. Během těhotenství a kojení nejsou nároky na draslík zvýšeny. Zvýšený přívod se doporučuje u pacientů trpících vysokým krevním tlakem (hypertenzí), společně se sníženým přívodem sodíku přispívá k jeho snížení.
Obsah draslíku ve vybraných potravinách
|
Potravina
|
Draslík (mg/100g) |
Potravina
|
Draslík (mg/100g) |
|
Avokádo |
485* |
Čočka vařená |
254 |
|
Špenát |
426 |
Chléb pšenično-žitný / chléb pšeničný celozrnný |
165 / 201 |
|
Brambory syrové / brambory loupané vařené v nesolené vodě |
390 / 295 |
Rýže natural dušená v nesolené vodě |
89 |
|
Hrášek |
346 |
Kuřecí prsa bez kůže |
380 |
|
Rajčata |
280 |
Vepřová kýta |
346 |
|
Banán |
388 |
Hovězí svíčková |
335 |
|
Meruňky čerstvé / meruňky sušené |
274 / 1162* |
Vepřová játra |
317 |
|
Broskve |
207 |
Kapr obecný |
309 |
|
Pomeranč |
199 |
Maso skopové |
305 |
|
Jablka |
137 |
Jogurt bílý (3,5 % tuku) |
197 |
|
Mandle |
785 |
Mléko polotučné |
137 |
|
Vlašské ořechy |
571 |
Sýr Eidam 30 % t. v s. |
89 |
|
Fazole bílé vařené |
512 |
Vejce slepičí |
132 |
Zdroj: Databáze složení potravin České republiky, www.nutridatabaze.cz;
Použitá literatura:
- EFSA Journal 2010; 8(2):1469.
- MAHAN, L.K., ESCOTT, S., RAYMOND, J.L. Krause's Food and the Nutrition Care Process. St. Louis: Elsevier, 2012. 1227 p.
- Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. 192 s.
- SIZER, F., WHITNEY, E. Nutrition: concepts and controversities. Belmont: Wadsworth-Thomson Learning, 2003. 578 p.
- THOMPSON, J. et al. The Science of Nutrition. San Francisco: Pearson Benjamin Cummings, 2011. 755 p.
Autor: js