Jód je jedním z nepostradatelných prvků, které musíme denně organizmu dodávat pro jeho správnou činnost, konkrétně pro činnost štítné žlázy. I přesto, že štítná žláza je orgánem dosti malým, její rozměr jí rozhodně neubírá na důležitosti.
Zodpovídá totiž za mnoho procesů odehrávajících se v organizmu – od zajištění správného tělesného i duševního vývoje až po řízení metabolizmu. Jako u všech prvků, můžeme také u jódu sledovat jak negativní účinky způsobené jeho nedostatečným příjmem, tak problémy způsobené přívodem nadměrným.
Přívod jódu a situace v ČR
Pro obyvatele ČR jsou nejvýznamnějšími zdroji jódu mléko, běžné pečivo, párky, jogurty vejce a mořské ryby. K nejbohatším patří polévky v prášku (v důsledku použití jódované soli při výrobě).
U největších producentů mléka v ČR probíhají každoročně kontroly obsahu jódu v mléce. Do roku 2007 byl obsah jódu v mléce vysoký a hodně kolísavý. Minimální rozptyl a stabilita obsahu jódu v mléce je obecně žádoucí parametr z hlediska kvality mléka a působení na lidské zdraví. V současnosti je tento obsah stále proměnlivý. Na rozdíl od zahraničních mlék, kde je průměrný obsah jódu výrazně nižší, je průměrná hodnota jódu tuzemského včetně bio mléka srovnatelná s vysokým rozptylem hodnot. Nicméně situace se od roku 2007 zlepšila díky opatření EU. Čím je způsobeno, že se obsah jódu v mléce tak mění? Vzhledem k tomu že půda na území ČR je chudá na jód, je obsah jódu v pícninách – krmivech také nízký. Jód je v krmivech doplňován a jeho obsah je však omezen z důvodu toxicity jeho nadměrného množství. Nadbytek jódu v mléce může být tedy způsoben převážně nesprávným dávkováním a zacházením s krmnými doplňky, ale také ročním obdobím.
Kuchyňská sůl je dalším velmi významným zdrojem jódu. Doporučené množství soli pro dospělého člověka na den je dle WHO 5 g. V ČR však máme přívod soli daleko vyšší, pohybuje se kolem 12 g, některé zdroje uvádí až 17 g na den.
Možným rizikem je i užívání přípravků či tablet obsahujících jód původem z řas, které nerespektují horní hranici přívodu pro dospělé, tj. 600 ug na osobu a den. Přičemž stanovení horní hranice optimálního přívodu je obtížnější než dolní hranice. Základním parametrem je koncentrace jódu v ranní moči, tzv. jodurie, při 300 ug znamená nadměrný přívod jódu a rizika s tím spojená.
Rizika nadměrného přívodu jódu
Jelikož Česká republika patří mezi regiony chudé na jód, potýkala se v minulosti s problémy souvisejícími s jeho nedostatkem. Mezi hlavní problémy patřily opožděný tělesný vývoj, nedostatečný mentální vývoj (kretenizmus), potraty a výskyt tzv. strum (zvětšení štítné žlázy) u dětí a mladistvých. Z těchto důvodu bylo v roce 1947 zavedeno obohacení jedlé kuchyňské soli o sloučeniny jódu. Toto opatření zaznamenalo výrazné zlepšení zdraví v populaci a je používáno dodnes. Nyní dohlíží na vývoj situace Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu, jejímž cílem je koordinovat, řešit a předcházet zdravotním problémům v důsledku jódového deficitu, ale také sledovat, aby naopak nedošlo k nadměrnému přívodu jódu z potravin.
Nadměrný přívod jódu zahrnuje změny ve funkci štítné žlázy (ať už snížení –hypotyreóza či zvýšení funkce – hypertyreóza) a zvýšený výskyt autoimunitních onemocnění štítné žlázy, tedy onemocnění, při kterých některá ze složek imunitního systému poškozuje vlastní štítnou žlázu. Tyto nežádoucí účinky jódu se mohou projevit jak po dlouhodobé zátěži organismu jodem, tak v případě velkého, jednorázového přívodu. Případy jsou ojedinělé. Rizikovými skupinami jsou především děti, těhotné a kojící ženy a osoby se zvýšenou náchylností k těmto onemocněním, proto je nezbytné dlouhodobé sledování těchto skupin. Nadměrný příjem jódu může být spouštěčem onemocnění nebo zhoršit průběh choroby, zatím však není dokázáno, zda může samotné onemocnění způsobovat.
Shrneme-li téma nadbytečného příjmu jódu, můžeme říci, že jód je pro nás velmi důležitý a bez jeho přívodu do organizmu bychom se neobešli. Jeho příznivý celopopulační užitek prokazatelně převažuje nad možnými riziky. Zároveň, pokud se stravujeme pestře, neměli bychom trpět ani jeho nedostatkem, ale ani nadbytkem.
Autor: kf
Použité literatura:
LÍMANOVÁ, Z. aj. Štítná žláza. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 371 s. ISBN 80-7262-400-8.
RYŠAVÁ, L. JÓD je nezbytný pro zdraví - máme ho dnes dostatek? [online]. Praha, březen 2010 [cit. 4. dubna 2012]. Dostupné na www:
http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/den-jodu-1
RYŠAVÁ, L. aj. Zásobení jódem a prevence tyreopatií a zdroje dietární expozice. Praha: SZÚ, 2013. 58 s. [cit. 4. září 2013]. Dostupné na www:
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/Sbornik_X_konference_Jod_2013_1.pdf
ZAMRAZIL, V. Profylaxe jodového deficitu a problematika s ní spojená. DMEV, 2007, roč. 10, č. 1, s. 53-55.