K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat v každém věku ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované nesycené přírodní vody, tj. vody bez oxidu uhličitého). Dobrým zdrojem tekutin jsou také neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní ??ťávy nebo i nápoje z praženého obilí.
Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina, které mnohdy obsahují až 90 % vody, jako jsou například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.
Co pít, ale s mírou…
Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, bychom měli pít raději slabé a různé druhy a často je střídat, a to proto, že bylinky mají různé léčivé účinky, které nám však při nesprávném užívání mohou způsobit různé zdravotní potíže.
Pouze pro doplnění příjmu tekutin můžeme využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý jedinec by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, to je asi dvě skleničky, dítě samozřejmě ještě o něco méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vod střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena. Léčíte-li se pro nějakou nemoc, doporučujeme poradit se s ošetřujícím lékařem, zda vůbec či případně jaké druhy a množství mineralizovaných přírodních vod můžete pít. Některé více mineralizované přírodní vody nemusí být pro vás totiž vůbec vhodné.
U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání). Navíc jich nelze vypít moc najednou a ke všemu jsou močopudné, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k doplnění tělesných tekutin.
Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Navíc jimi přijímáme zbytečně velké množství energie, kterou často ani nevyužijeme. Obsažený cukr se také podílí na kažení zubů.
Nápoje s obsahem kofeinu, jako jsou káva, čaj či kolové nápoje nejsou vhodnými zdroji tekutin díky tomu, že kofein může mít u citlivých jedinců mírně močopudné účinky a tím pádem zvyšuje ztráty tekutin z těla. Reakce na kofein v nápojích je velmi individuální a je závislá na tom, kolik kofeinu běžně vypijeme. U jedinců, které pijí kofeinové nápoje častěji, jeho močopudný účinek klesá. Ale i oni by měli konzumovat ještě i jiné nápoje. Kofein je navíc lehce návyková látka, která vede k hyperaktivitě u dětí.
Sportovní nápoje mohou být sice užitečné během velmi náročného sportovního výkonu a při potřebě rychlého dodání energie, jenže i tyto nápoje mají vysoký obsah energie a cukru a mohou také přispívat ke kazivosti zubů. Pokud se tedy právě nevěnujete obtížnému vytrvalostnímu sportovnímu výkonu, dostatečným zdrojem tekutiny pro vás bude obyčejná voda.
Energetické nápoje obsahují také velmi vysoký obsah cukru, velké množství kofeinu a mohou obsahovat celou řadu dalších stimulujících látek (například taurin či výtažek z guarany), případně vitaminy a minerální látky. Pít bychom je tedy měli jen zcela výjimečně. Velmi riziková je jejich konzumace mladistvými, obzvláště v kombinaci s alkoholem, jak je nyní poměrně dost oblíbené. Tento typ nápojů totiž snižuje subjektivní pocity opilosti, mladí se tak necítí být opilými. Energetické nápoje však objektivní příznaky opilosti nesnižují! Mladí tak například častěji sedají za volant, protože prostě nemají pocit, že jsou opilí, což končí nechtěnou havárií.
Mléko a mléčné nápoje – o tom, zda zahrnout mléko a mléčné nápoje do pitného režimu vedli odborníci řadu diskuzí. Poslední dobou se přiklánějí k jejich zahrnutí do pitného režimu. Obzvláště u malých dětí. Mléko je považováno za daleko lepší zdroj tekutin než přeslazené, často rádoby ovocné nápoje. Mléko obsahuje vápník a řadu minerálních látek a vitaminů, proto je ve srovnání se soft drinky považováno za daleko zdravější volbu.
Alkoholické nápoje – alkohol v nich obsažený má diuretické (močopudné) účinky. Alkoholické nápoje proto nejsou vhodné pro doplnění našeho pitného režimu, nehledě na další nepříjemné průvodní jevy spojené s nadměrnou konzumací alkoholu. Pokud pijete alkoholické nápoje, vyvarujte se opíjení a nepřekračujte denní množství představující např. 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl 40% destilátu.
Jaké jsou různé typy minerálních vod?
• přírodní slabě mineralizované minerální vody – jsou vhodné k zajištění pitného režimu – na našem trhu jsou to například Bonaqua, Rajec, Aquilla, Toma, Dobrá voda, Horský pramen, Aqua Bella, Šumavský pramen či Fromin
• přírodní středně mineralizované minerální vody – nejsou vhodné k výlučnému zajištění pitného režimu, pouze „ke střídání“, sem patří například Korunní, Magnesia, Mattoni, Ondrášovka, Vratislavská kyselka
• silně mineralizované minerální vody – také nejsou vhodné k výlučnému zajištění pitného režimu, pouze „ke střídání“, sem patří například Hanácká kyselka, Poděbradka, Aqua Bohemia
Autor: eg
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006