Na první pohled by se mohlo zdát, že skladba jídelníčku v průb??hu antibiotické léčby nebude hrát významnou roli, ale opak je pravdou. Jelikož spektrum antibiotických přípravků je velmi rozmanité, nelze všeobecně ukázat na potraviny a nápoje, jejichž konzumaci je třeba se vždy v době antibiotické léčby vyvarovat. Každé antibiotikum může být ovlivněno jinou složkou jídelníčku, která je schopna různými mechanizmy ovlivnit osud antibiotika v našem těle. Velmi často výsledkem vzájemného působení bývá snížení účinnosti léčby nebo zvýšení výskytu některého z nežádoucích účinků. Na co si dát z běžného jídelníčku pozor a u jakých antibiotických přípravků?
Mléko a mléčné výrobky
V průběhu terapie antibiotickými přípravky ze skupiny tetracyklinů (např. doxycyklin) a fluorochimolonů (např. ciprofloxacin, norfloxacin, ofloxacin) by v jídelníčku měla být věnována pozornost mléku a ml??čným výrobkům. Při současné konzumaci mléka a mléčných výrobků s některým zástupcem z výše uvedených antibiotik dojde ke snížení jeho vstřebání, a tím výrazně klesne účinnost léčby. V průběhu léčby není nutné mléko a mléčné výrobky úplně vynechat, je však třeba dodržet nejméně 2 až 3 hodinový odstup od podání antibiotika.
Kyselé šťávy a citrusov?? plody
P??i léčbě přípravkem s obsahem kotrimoxazolu, který slouží při léčbě bakteriálních infekcí, je vhodné v průběhu celé léčby vyloučit kyselé potraviny, a to především citrusové plody a šťávy z nich a vysoké dávky vitaminu C. Konzumace většího množství těchto potravin by mohla zvýšit výskyt nežádoucích účinků. Přípravky s touto účinnou látkou je vhodné podávat po jídle a zapíjet alkalickou minerální vodou, pokud není určeno jinak.
Alkohol
S ohledem na zdravotní stav a zatížení organismu v době léčby bakteriální infekce je konzumace alkoholu všeobecně nevhodná. Může zvyšovat jak riziko výskytu nežádoucích účinků, tak pravděpodobnost poklesu účinnosti antibiotické léčby.
Nebezpečí závažných nežádoucích účinků hrozí u léčby přípravky s obsahem metrinidazolu v kombinaci s alkoholem. Výsledná reakce se označuje jako disulfiramový („antabusový“ – užívaný k léčbě alkoholismu) účinek, který je znám a využíván při léčbě alkoholizmu. V průběhu terapie se doporučuje úplné vzdání se konzumace alkoholu.
Alkohol při léčbě antibiotickými přípravky s obsahem doxycyklinu urychlí přeměnu antibiotika v játrech, dochází tak k jeho rychlejšímu odbourávání z těla a tím ke snížení celkové protibakteriální účinnosti. Z tohoto důvodu se opět nedoporučuje se konzumace alkoholu při antibiotické léčbě.
Třezalka tečkovaná
Třezalka tečkovaná, buď jako součást některého doplňku stravy, či bylinného čaje, zvyšuje aktivitu jaterních enzymů a tak může významně zkrátit dobu účinku a celkovou účinnost makrolidových antibiotik (např. s obsahem klarithromycinu či azitromycinu). V průběhu léčby těmito antibiotiky není vhodné konzumovat třezalku v žádné formě, případně se poradit se svým lékařem či lékárníkem.
Význam užívání probiotik při léčbě antibiotiky
Probiotika jsou zjednodušeně zdraví prospěšné bakterie obsažené jak ve stravě (např. kysané mléčné výrobky), tak ve větší koncentraci v doplňcích stravy. Náš zažívací trakt je osídlen těmito zdraví prospěšnými bakteriemi, které mají blahodárné účinky na naše zdraví.
Antibiotika hubí jak patogenní bakterie, tak i bakterie tělu vlastní. Narušení přirozené mikroflóry antibiotickou terapií se může projevit zažívacími obtížemi (průjem, nechutenství, nevolnost atd.) či propuknutím kvasinkové infekce v dutině ústní či ve vagíně. V některých případech podávání probiotik může pomoci, jako je tomu např. u snížení výskytu nepříznivých příznaků při léčbě klostridiové infekce. Avšak mnohé studie dochází k rozpornému výsledku a jednoznačné doporučení dnes neexistuje. Lze očekávat, že krátkodobé podávání probiotik u lidí přirozeně ohrožených (senioři, pacienti se sníženou funkcí imunitního systému, aj.) může být výhodným při antibiotické léčbě a zejména po ní.
Jednoznačné důkazy však v současné době chybí a ani odborníci v zahraničí nejsou jednotného názoru. Užívání probiotik je možné již v průběhu antibiotické léčby, měl by však být zachován dostatečný odstup od antibiotika, aby se jejich účinek vzájemně nerušil. Nejlépe, pokud probiotikum bude užíváno v polovině léčebného času antibiotika, tedy uprostřed mezi užitím antibiotika. Např. pokud se antibiotikum užívá po 6 hodinách, probiotikum je vhodné užít po třech hodinách od podání antibiotika. S užíváním probiotika je vhodné pokračovat i po ukončení antibiotické léčby z důvodu rychlejší obnovy přirozené mikroflóry trávicího traktu.
Dodržování výše uvedených doporučení vede k dosažení maximální účinnosti antibiotika se současnou minimalizací nežádoucích účinků léčby.
Doporučení na závěr: V průběhu antibiotické léčby je nezbytné se řídit jejími obecnými pravidly, dbát pokynů vašeho lékaře a lékárníka, dodržovat lékařem nastavený interval mezi jednotlivými dávkami antibiotika a respektovat doporučení o jeho užívání ve vztahu k jídlu (nalačno, po jídle, s jídlem). Nikdy byste neměli přerušovat nebo předčasně ukončovat léčbu antibiotiky bez konzultace s lékařem a lékárníkem i přes zdánlivé zlepšení vašeho zdravotního stavu nebo vymizení příznaků nemoci. Po předčasném vysazení hroz?? opětovné propuknutí bakteriální infekce a zvýšen?? odolnosti bakterie na dané antibiotikum, jinak řečeno může dojít ke snížení účinnosti antibiotika a to nejen u vás samotných, ale v celé populaci.
Autor: td
Použitá literatura:
Adams, M.P., Holland, L.N. a Urban, C.Q. Pharmacology for nurses: a pathophysiologic approach. Upper Saddle River N.J. : Pearson Education, 2011, 912.
Lincová, D. a Farghali, H. Základní a aplikovaná farmakologie. Praha : Galén, 2002, 601.
Lüllmann, H. Farmakologie a toxikologie. Praha : Grada, 2004, 728.
Matilla, M.J., Laisi, U. a Linnoila, M. Effect of alcoholic beverages on the pharmacokinetics of doxycycline in man. Acta Pharmacologica et Toxicologica. 1982, 50: 370-373.
Neuvonen, P.J. Interactions with the absorption of tetracyclines. Drugs. 1976, 11: 45-54.
Pronsky, Z. M. Food-medication interactions: the foremost drug-nutrient interaction resource. Birchrunville : Food-Medication Interactions, 2008, 380.