Vitamin K, nazývaný též koagulační (koagulace – srážení) vitamin, patří stejně jako vitaminy A, D a E mezi vitaminy rozpustné v tucích. Vyskytuje se v několika formách. Vitamin K1 (fylochinon) je rostlinného původu, vitamin K2 (menachinon) tvoří bakterie v tenkém a tlustém střevě člověka a jiných zvířat, vitamin K3 (menadion) je syntetický.
Hlavní funkcí vitaminu K je podílet se na správné srážlivosti krve, je nutný pro aktivaci řady koagulačních faktorů vytvářených v játrech. Při jeho nedostatku se doba srážení krve prodlužuje a hrozí život ohrožující krvácení. Kromě toho přispívá k udržení normálního stavu kostí. Podílí se na přestavbě kostní tkáně a reguluje rovnováhu mezi odbouráváním a novotvorbou kosti.
Zdroje vitaminu K
Bohatým zdrojem vitaminu K je zelená listová zelenina (kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, hlávkové zelí, polníček, rukola), zelené natě (pažitka, petrželka, kopr) a játra. Značná množství obsahuje také mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, obiloviny. Vlivem mléčného kvašení se obsah vitaminu K výrazně zvyšuje, proto např. kysané zelí obsahuje více vitaminu K než zelí nekvašené. Vitamin K je obsažen také v rostlinných olejích (zejména v sójovém a olivovém), zelených a bylinkových čajích (zejména kopřivovém a odvaru z třezalky) a volně prodejných přípravcích s rostlinnými výtažky (Ginkgo biloba). Jeho obsah v potravinách kolísá v závislosti na ročním období. Vitamin K je poměrně stabilní při tepelné úpravě i skladování. Naproti jeho účinnost rychle klesá vlivem denního světla.
Denní doporučená dávka
Denní doporučená dávka vitaminu K pro dospělou populaci je 70 –- 80 µg, horní hranice pro příjem není stanoven. U zdravých osob se nedostatek způsobený stravou prakticky nevyskytuje. Předpokládá se, že plnohodnotnou stravou je zajištěno dostatečné množství vitaminu K a jeho nedostatek nehrozí. Podle některých údajů je asi 40 – 50 % denní potřeby vitaminu K kryto potravou a zbytek produkcí střevní mikroflóry. Nedostatkem mohou být však ohroženi lidé s různými nemocemi, např. s chronickým onemocněním jater, trávicího traktu, s těžkými poruchami vstřebávání tuků a při dlouhotrvající léčbě antibiotiky (antibiotika narušují střevní mikroflóru), antikoagulancii (léčiva proti srážení krve) nebo antiepileptiky.
Nedostatek vede k poruchám krevní srážlivosti projevující se zvýšenou krvácivostí, modřinami, krvácením z nosu a dásní, přítomností krve v moči a stolici nebo extrémním menstruačním krvácením. Nedostatkem může být postižena také tvorba kostní tkáně projevující se sníženou kostní denzitou (hustotou kostí) s rizikem osteoporotické zlomeniny. Ohroženou skupinou nedostatkem vitaminu K a s tím spojeného rizika život ohrožujícího krvácení jsou především výhradně kojeni novorozenci, protože mateřské mléko je na něj chudé. Dále se na jeho nedostatku podílí nedostatečný přenos přes placentu, rovněž syntéza koagulačních faktorů v játrech novorozence je ještě nedostatečná. Teprve změna osídlení střeva s převahou bakterii E. coli kolem 3. měsíce věku zajistí tento zdroj vitaminu účinným. Z těchto důvodů se všem novorozencům vitamin K preventivně podává. Předávkování vitaminem K z přirozené stravy nehrozí, pouze velmi vysoké dávky syntetického menadionu mohou být toxické, s projevy hemolytické anémie a těžké žloutenky.
Vitamin K a lékové interakce
Obsah vitaminu K v potravě je nutné sledovat u osob léčených antikoagulancii (léčiva působící proti krevní srážlivosti). Jedná se o léčiva (konkrétně např. warfarin, heparin) snižující krevní srážlivost. Jejich funkce je tedy opačná než funkce vitaminu K. Podávají se pacientům s trombózou (přítomností krevní sraženiny v cévě) nebo preventivně u pacientů, u kterých je vysoké riziko vzniku trombózy. Při této léčbě sehrává důležitou roli právě přívod vitaminu K. Dieta při antikoagulační léčbě by měla vycházet ze zásad správné výživy, je nutné přihlížet k dalším případným současným onemocněním (cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi apod.) a zohledňovat také současné stravovací zvyklosti pacienta. Není žádoucí potravní zdroje vitaminu K zcela vyloučit, ale je třeba skladbu stravy upravit tak, aby se zabezpečil jeho stabilní příjem bez výkyvů. Tím se zabrání kolísání antikoagulační aktivity léčiv, při kterém je pacient ohrožen jak možností vzniku trombóz, tak zvýšeným rizikem vzniku krvácení.
Obsah vitaminu K v potravinách (1)
|
Vitamin K (µg/100 g) |
|
Vitamin K (µg/100 g) |
|
kapusta |
275 |
játra vepřová |
88 |
|
špenát |
266 |
játra kuřecí |
80 |
|
květák |
191 |
sójový olej |
200 |
|
brokolice |
154 |
olivový olej |
58 |
|
zelí |
149 |
vaječný žloutek |
149 |
|
hlávkový salát |
113 |
vejce celé |
50 |
|
chřest |
40 |
mléko kravské |
4 |
|
mrkev |
13 |
ovoce |
5-30 |
|
okurek |
5 |
brambory |
4 |
Zdroj
1. COMBS, Gerald, F. The vitamins: fundamentals aspects in nutrition and health. Boston: Elsevier/ Academic Press, 2012. 570 p.
2. MAHAN, L., ESCOTT-STUMP, S., RAYMOND, J. Krause's food & the nutrition care process. St. Louis: Elsevier/Saunders, 2012. 1227 p.
3. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. 192 s.
4. KOHOUT, P. et al. Dieta při antikoagulační léčbě. Praha : Forsapi,2007. 59 s.
Autor: JS