Zajímavosti modul
- Likérové víno (např. „portské“), které se vyrábí z hroznového moštu nebo z vína za přídavku destilátu z vína nebo z produktů révy vinné a zahuštěného hroznového moštu. Obsah alkoholu je 15 až 22 % obj., a celkový obsah alkoholu je nejméně 17,5 % obj.
- Šumivé víno se získává prvotním nebo druhotným alkoholickým kvašením z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo z vína. Oxid uhličitý pochází výhradně z kvašení a přetlak je nejméně 3 bary.
- Sekt (jakostní šumivé víno) je šumivé víno z hroznů nebo z vín ze stanovené pěstitelské oblasti, které splnilo předepsanou dobu výroby a zrání a vykazuje obsah alkoholu nejméně 10 % obj. Při splnění zvláštních podmínek lze uvést „kvašeno v lahvi“. Pěstitelský sekt musí být vyroben u pěstitele a z jeho hroznů.
Podle obsahu zbytkového cukru se sekty označují:
- Extra brut, obsah cukru je 0 až 6g/l
- Brut, obsah cukru je nižší než 15 g/l
- Extra dry, obsah cukru je 12 až 20 g/l
- Sec, obsah cukru je 17 až 35 g/l
- Demi-sec, polosuché, obsah cukru je 33 až 50 g/l
- Doux, sladké, obsah cukru je vyšší než 50 g/l
- Šumivé víno se vyrábí ze stolního vína a dosycuje se oxidem uhličitým na přetlak nejméně 3 bary.
- Perlivé víno se vyrábí z hroznů a moštů. Skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku je nejméně 7 % obj., přetlak vyvolaný přírodně, nebo dosycený uměle oxidem uhličitým je 1 až 2,5 baru.
- Matolinové víno („druhák“) je možné použit jen k destilaci nebo pro vlastn?? spotřebu rodiny vinaře.
- Barique (zrálo v sudu) je víno podle stanovených požadavků zrání v sudu.
- Klaret je víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení.
- Růžák nebo „ryšák“ je víno vyrobené ze směsí bílých, červených a modrých hroznů.
- Archivní je víno uváděné do oběhu nejméně 3 roky od roku sklizně.
- Burčák je částečně zkvašené hroznové víno z tuzemské produkce, lze jej prodávat od 1. srpna do 30 listopadu.
- Mladé víno je víno uváděné do oběhu nejdéle do konce kalendářního roku, v němž proběhla sklizeň.
- Panenská sklizeň“, (??panenské víno“) je víno z první sklizně na vinici.
- Rezerva je víno, které zrálo nejméně 24 měsíců (z části v sudu, z části v lahvi).
Pod pojmem ovocná a ostatní vína se rozumí:
- ovocným vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru,
- sladovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek,
- bylinným vínem nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, nebo přidáním jejich výluhů; úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná,
- likérovým vínem ovocným nápoj vyrobený z nekvašené šťávy z ovoce nebo z nekvašené šťávy z plodů černého bezu s přidáním lihu nebo destilátu a cukru,
- ovocným vínem dezertním kořeněným je ovocné dezertní víno s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření.
Autor: lb
Biotechnologie jsou technické aplikace či postupy používající biologický systém, účinný živý organismus nebo jeho části, k výrobě, opracování nebo modifikaci produktu. Využívají se především v zemědělství, potravinářství a medicíně. Jedná se zejména o využívání nižších organismů. Klasické biotechnologie (fermentační postupy) používané od nepaměti se zabývají produkcí potravin (pivo, víno, mléčné produkty, kysané zelí, okurky, kvasnice aj.), některé přírodní bakterie se také využívají k těžbě (tzv. biologické loužení, bioleaching).
Dále se biotechnologie uplatňují při úpravě odpadů a organických materiálů (např. kompostování, anaerobní digesce, mechanicko-biologická úprava), používají se rovněž k remediaci znečištěné zeminy (bioremediace). Široké uplatnění nalézají také při výrobě antibiotik (penicilinu), některých aminokyselin apod.
Intenzivně se rozvíjejícím odvětvím biotechnologie jsou genetické manipulace. Při genetické manipulaci se do jednoho organismu cíleně vnáší určitý gen či geny jiného organismu. Takto geneticky modifikované organismy (GMO) se dnes ve velké míře využívají v medicíně (výroba insulinu a dalších hormonů), potravinářství (například rekombinantní chymosin pro výrobu sýrů) nebo v zemědělství (odrůdy kukuřice a bavlny odolné vůči hmyzu, sója rezistentní vůči herbicidům aj).
Biotechnologické postupy je možno dále klasifikovat podle různých hledisek. Poměrně běžná je klasifikace na základě oblasti, ve které je výsledný biotechnologický produkt použit. Podle tohoto principu se rozlišuje tzv. červená biotechnologie využívaná v lékařství a farmacii, příkladem mohou být uvedené bakterie produkující antibiotika nebo humánní insulin či rekombinantní adenoviry používané v genové terapii.
Bílá biotechnologie aplikovaná při průmyslové výrobě chemických látek, kterou se dosahuje ekonomičtější výroba a prospěch pro životní prostředí v podobě menšího množství odpadu. V zemědělství se používá tzv. zelená biotechnologie, jejímž příkladem mohou být bakteriální kmeny používané ke kompostování nebo uvedené transgenní plodiny.
Zdroj: Bezpečnost potravin A-Z
K moderním biotechnologickým metodám (viz Biotechnologie) patří genetické inženýrství, které umožňuje úpravu/změnu (= modifikaci) genu mikroorganismů, rostlin i živočichů tak, že dojde ke změně určité požadované vlastnosti. Existují zásadně rozdílné názory na bezpečnost genových modifikací. Podle jedněch je to zdokonalená a urychlená metoda šlechtění, které není ničím zásadně novým, podle druhých se jedná o nepřirozený zásah s negativními důsledky. Vliv geneticky modifikovaných organismů (= GMO) na lidské zdraví je pečlivě zkoumán, a legislativa EU postupuje v této záležitosti velmi opatrně. Jednoznačné výsledky lze získat teprve na základě dlouhodobého používání.
Pro aplikace GM do potravin a krmiv v Evropské unii je zatím schváleno několik odrůd kukuřice, řepky olejky, bavlny, sóji, a dále např. produkt z GM-kvasinek Saccharomyces cerevisiae nebo biomasa (usmrcené bakterie Brevibacterium lactofermentum) získaná jako vedlejší produkt z fermentační výroby. Žádosti o schválení dalších produktů jsou průběžně podávány a vyhodnocovány. Přicházejí v úvahu transgenní rajčata, brambory, rýže aj. Nejvíce GM plodin se pěstuje v USA, Kanadě, Argentině, Brazílii, Austrálii a Číně.
GMO a označování potravin
Aby se spotřebitel při nákupu potraviny mohl rozhodnout, zda (v případě schválených plodin) ji on sám chce konzumovat, musí být informace o GM na obalu uvedena. Výrobky, kter?? obsahují GMO nebo jsou z GMO vyrobené, se označí výrazem „geneticky modifikovaný“ nebo „vyrobený z geneticky modifikované (název složky, např. kukuřice, sója)“. Tento způsob označení se týká výrobků, v nichž je podíl GMO složky vyšší než 0,9 %.
Potraviny jsou z hlediska ilegálního obsahu GM-plodin monitorovány a nálezy jsou hlášeny do systému RASFF. ?
Zdroj: Bezpečnost potravin A-Z