Kontrola tělesné hmotnosti
L-karnitin
Slovo karnitin pochází z latinského caro, což znamená maso nebo sval. Karnitin v relativně velkém množství přijímáme, konzumujeme-li maso (především jehněčí, hovězí a zvěřinu) a mléčné výrobky. Vzhledem k tomu, že mezi slibované účinky karnitinu patří úbytek tělesného tuku, nárůst svalové hmoty, lepší „vyrýsování“ svalů a zvýšená oxidace tuků při zachování svalového glykogenu, je tato látka velmi oblíbeným doplňkem stravy rekreačních i profesionální sportovců.
L-karnitin má v látkové přeměně tuků nezastupitelnou úlohu. Funguje jako přenašeč, protože bez něj by se mastné kyseliny s dlouhým řetězcem nedostaly do mitochondrie (buněčná organela), tedy na místo, kde probíhá jejich zpracování (oxidace). Využití karnitinu pro zvýšení přeměny látkové tuků vzniklo na základě domněnky, že při příjmu větší dávky karnitinu poroste jeho koncentrace ve svalu, a čím větší bude jeho koncentrace, tím rychlejší bude oxidace tuků.
Spousta lidí si pod názvem „spalovač tuku" představí nějakou zázračnou pilulku, kterou když spolknou, rázem budou o pár kil lehčí – a bez námahy. V trochu reálnější podobě můžeme za spalovače tuků označit doplňky stravy, které podporují rozklad tuků nebo zvyšují energetický výdej, omezují vstřebávání tuků, napomáhají snižování hmotnosti nebo zvyšují oxidaci (odbourávání) tuků v průběhu cvičení. Podobně jako u potravin, i u doplňků stravy se vyplatí číst složení výrobku. Ve složení přípravků, které jsou řazeny ke spalovačům tuku, často najdeme několik složek, jejichž účinky se dle tvrzení na obalu mají vzájemně podporovat. Mezi nejčastější „urychlovače tukového metabolismu“ patří kofein, zelený čaj, karnitin, chrom a konjugovaná kyselina linolová (CLA). Opravdu mají tyto přípravky slibované účinky, nebo nás jen někdo tahá za nos?
Ačkoliv se jedná o velmi zjednodušený pohled, řada odborných studií dokládá, že tomu v moderní společnosti tak skutečně je. Nicméně, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
V první řadě je nutné říct, že potřeba spánku, která se u většiny dospělých osob v populaci pohybuje mezi 6-9 hodinami za den, je značně individuální. Nedostatek spánku můžeme subjektivně vnímat každý jinak. Obecně je však délka spánku méně než 5-6 hodin za den považována za kratší, než by většina z nás potřebovala, což lze již negativně pozorovat i na našem chování. Bezprostřední důsledky nedostatečného spánku mohou zahrnovat únavu, podráždění, nesoustředěnost, bolesti hlavy, zhoršení paměti, úsudku apod. Jednorázový spánkový deficit můžeme vyvážit dostatkem spánku během následujících dnů.
Mikrobiota, dříve mikroflóra, je pojmenování pro komplex mikroorganismů, které žijí za normálních okolností v symbiotickém, tedy oboustranně výhodném vztahu s člověkem. Mikrobiota střev, jakožto nejhojnější soubor mikroorganismů našeho těla, pozitivně ovlivňuje organismus několika funkcemi.
Z hlediska významu posouzení zdravotních rizik, která z nadměrné hmotnosti vyplývají, není důležité jen stanovit míru nadměrné hmotnosti, ale i rozlišit, kde se nadbytečný tuk v těle nejvíce hromadí. Nestačí tedy pouze stanovit stupeň nadměrné tělesné hmotnosti – tedy, zda se jedná o nadváhu či obezitu, ale i určit rozložení tuku v těle a tím typ obezity.