Vlivem těhotenství a jeho průběhu na pozdější zdraví narozeného dítěte se zabývá tzv. „programování plodu“. Tento pojem poprvé užil epidemiolog David Barker z Univerzity v Southhamptonu (UK), který si všiml skutečnosti, že mnoho epidemiologických studií dokazuje, že nízká porodní hmotnost je velmi často spojena s pozdějším rozvojem vysokého krevního tlaku, inzulinové rezistence, diabetu mellitus II. typu (cukrovka) a rozvojem onemocnění srdce a cév. Navíc pozoroval, že tato spojitost se jeví být nezávislá na „klasických“ faktorech životním stylu, které jsou při rozvoji těchto onemocnění velmi časté, jakými jsou kouření, nadměrná tělesná hmotnost, nepříznivé sociální pozadí, konzumace alkoholu či nedostatek pohybové aktivity.
Dále bylo pozorováno, že následující období rychlejšího růstu v období po porodu, kdy se dítě s nízkou porodní hmotností v růstu „snaží dohonit, co zameškalo“, může také předznamenat pozdější riziko pro rozvoj onemocnění srdce a cév. Pojem programování plodu tedy pracuje s nízkou porodní hmotností, s poporodním obdobím překotného růstu a nemocemi v dospělosti.
Podle této teorie negativní vlivy prostředí dělohy v kritickém období vývoje orgánů a růstu různých tkání může trvale pozměnit jejich strukturu a funkci tak, že se to nepříznivě projeví v pozdějším dospělém věku. V současné době se tak řada odborných pracovišť zabývá výzkumem buněčných a molekulárních procesů, které jsou pro programování plodu významné. Snahou vědců je získat informace a znalosti tak, aby mohli do těchto procesů zasáhnout a zlepšit tím zdraví daného člověka v dospělosti i celé populace.
Autor: eg
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• Brázdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Brno, Vladimír Smrčka, 1999
• Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
• www.eatwell.gov.uk – stránky FSA