Zajímavosti

Dusičnany a dusitany jsou látky, které se v životním prostředí vyskytují přirozeně a účastní se koloběhu dusíku v přírodě, při kterém dochází k rozkladu bílkovin a dalších dusíkatých látek na amoniak. Amoniak je nitrifikačními bakteriemi oxidován na dusitany, které jsou následně oxidovány na dusičnany. Účinkem denitrifikačních bakterií se z dusičnanů uvolňuje dusík, který se vrací znovu do atmosféry. Do půdy se dusík dostává hlavně hnojením. Dusičnany, přítomné v půdě, se následně dostávají do rostlin, ve kterých se akumulují.

Číst dál …

Piracetam

Chemickým názvem 2-oxo-pyrrolidinacetamid. Je to sloučenina odvozená od gama-aminomáselné kyseliny (GABA) a acetamidu. Jde o nootropikum s doposud nejlépe prokázanou účinností. Snadno proniká přes hematoencefalickou bariéru a má pozitivní vliv na paměťové funkce. Zmírňuje intenzitu poškození nervových buněk vyvolaného nedostatkem kyslíku, zlepšuje přenos mezi hemisférami a zvyšuje metabolismus glukózy v mozku. Kromě metabolického efektu na mozkovou tkáň zlepšuje pružnost červených krvinek, a tím zvyšuje průtok krve mozkem.

Číst dál …

Deanol (DMAE)

Jedná se o látku přirozeně se vyskytující v lidském mozku. Zároveň je běžně prodávána jako přírodní potravinový doplněk. DMAE lze též přijímat i z běžné potravy při konzumaci ryb, a to především lososa a různých druhů měkkýšů. Obecná funkce DMAE je zvětšení produkce neurotransmiteru acetylcholinu a jeho prekurzoru cholinu. Urychluje proces učení, zlepšuje paměť, náladu, kvalitu spánku a odstraňuje únavu. Pozitivní efekt má též při stárnutí. Posiluje imunitní systém, zvyšuje libido a sexuální výkonnost.

Číst dál …

Nootropika v anglosaské literatuře známá též jako „smart drugs“ jsou různorodou skupinou léčivých látek. Termín „nootropikum“ poprvé použil Corneliu E. Giurgea na přelomu let 1972/1973, název se skládá ze dvou řeckých slov: „Noos“ znamená myšlení a „tropein“ je v překladu směrovat. Giurgea tak označil látky, které aktivují především kognitivní funkce, jako jsou paměť a učení, a to zejména v situacích, kdy tyto funkce jsou porušeny. Ve své podstatě, tedy v jistém smyslu, zasahují do metabolismu neuronálních buněk centrálního nervového systému.

Číst dál …

Barva potravin je to první, co nás při jejich výběru osloví a navodí nám chuť. Toho jsou si výrobci vědomi a ovlivňují naše rozhodování o nákupu „obarvováním“ potravin. Potravinářská barviva řadíme mezi přídatné (aditivní) látky, proto jsou identifikována pomocí tzv. E-kódů (E 100–E 199). Jedná se o senzoricky aktivní látky dodávající potravinám charakteristickou barvu. Do potravin jsou dodávána ve formě prášku nebo tekuté směsi, a to záměrně z několika důvodů. Výrobci barvu mohou chtít podpořit, pokud se během technologických procesů, balení či skladování potravin barva výrobku přirozeně vytrácí.

Číst dál …

Stejně jako je pro oblast jižní Evropy typický středozemní způsob stravování, tak i v Evropě severní můžeme pozorovat tzv. severský způsob stravování, odborně označený jako Nordic diet (ND). Zásady ND vychází z konzumace tradičních, dostupných a běžně konzumovaných potravin v severských zemích jako je Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Island.

Číst dál …

Salicyláty jsou skupinou přírodních látek běžně obsažených v celé řadě potravin rostlinného původu, které jsou součástí naší výživy. Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví, a proto je důležité mít o nich určité povědomí.

Číst dál …

Středozemní strava odkazuje na tradiční způsob stravování před zhruba 60 lety, který byl typický pro země obklopující Středozemní moře, např. Řecko, Itálii a Španělsko. Tento způsob stravování byl založený na konzumaci čerstvých, sezónních a regionálních potravin především rostlinného původu. Středozemní stravu nelze vnímat jako „dietu“ v pravém slova smyslu, jedná se spíše o určitý životní styl a stravovací zvyklosti založené na konzumaci určitých skupin potravin, přičemž mohou existovat různé regionálně-kulturní rozdíly.

Číst dál …